Hana Lipovská, kterou nám do Rady ČT formálně dopravila Česká biskupská konference, se činí přesně podle očekávání. Teď se na svém facebooku pochlubila, jak sesbírala stížnosti lidu na Českou televizi a bude žádat vyšetření a pak omluvu televize. Vzhledem k tomu, jaké politické síly ji do rady vyslaly, je celkem jasné, o co jde. Televizi zkrotit a krom toho zřejmě dopřát zadostiučinění univerzální kandidátce na všemožné funkce Janě Bobošíkové.
Lipovská na svém facebooku mimo jiné píše: „Od posledního jednání Rady ČT jsem se zabývala především dopisy a stížnostmi koncesionářů. Za necelé dva měsíce mého funkčního působení v Radě ČT jsem e-mailem přijala na čtyři desítky stížností, které mohu rozdělit do tří kategorií:
1. Stížnosti technického a formálního rázu, zahrnující např. hladinu hlasitosti pořadů a reklam, otevírací dobu Galerie ČT nebo úroveň českého jazyka ve vysílání ČT. Tyto stížnosti a dotazy se budu snažit průběžně řešit.
2. Stížnosti vyjadřující obecnou nespokojenost především s pořady publicistiky. Část z nich nejlépe vystihuje upřímný povzdech jednoho z diváků: ‚Já mám tu Českou televizi rád, ale už si s ní vůbec nerozumím.‘ Tyto stížnosti se snažím kvantifikovat a ověřovat.
3. Stížnosti věcné, faktické, poukazující na konkrétní chyby a selhání v konkrétních pořadech ČT. Z těchto stížností jsem pro začátek zvolila dvě, které považuji za naléhavé. První se týká pořadu Události, komentáře, druhá pořadu Reportéři ČT. K oběma jsem vypracovala rozbor a budu se snažit, aby byly zítra projednány.“
Pak následuje výhružná pasáž:
„V této souvislosti mimo jiné požaduji:
– omluvu divákům ČT,
– omluvu dotčeným osobám, včetně těch, které byly zavádějícím způsobem dlouhodobě a systematicky dehonestovány,
– vyvození důsledků z neprofesionální práce redaktorů a jejich nadřízených.“
Ne že bychom se dozvěděli něco konkrétního. Sesbírat stížnosti na jakékoli médium není problém. Z toho, co vyplodil za poslední roky třeba takový Tomio Okamura, by se už dala sestavit celá kniha. Když se na to pak podíváme podrobně, zjistíme, že jsou to lži a nesmysly. Třeba Okamurovo tvrzení, jak v ČT nedostává prostor. Prostor tam neměl, když tam odmítal chodit. Nebo má Lipovská (Bobošíková?) pocit, že je potřeba zase provětrat „kauzu Lidice“, v níž šlo o vyjádření jednoho historika, že Židovka z Lidic byla udána místními? Ta věc už se probrala ze všech stran, ale asi by to neměli řešit zrovna lidé spojení s Janou Bobošíkovou, před kterou prchly z lidické organizace, do jejíhož vedení se dostala, poslední přeživší lidické ženy.
Ale ne, Lipovská už mluví o „omluvách“ a „vyvození důsledků“. Lipovská se jeví jako loutečka celého spektra sil, jako jsou okamurovci, komunisté, ultrakonzervativní katolíci, babišovci, zemanovci, staroklausovci a mladoklausovci a nelze přehlédnout působení mstivé a funkcíchtivé Jany Bobošíkové. Není problém si to odvodit z toho, kdo ji do funkce schválil a jací fanoušci jí teď posílají obrázky květin, dojatě děkují, sdělují, že se za ni modlí. V podstatě pořád ty samé množiny jedinců z Vysoké školy života.
Jen na okraj, je to čistě její věc, ale když se někomu nahrnou fanoušci takové „úrovně“, jací se prezentují pod jejími příspěvky (ČT je prý prolezlá neomarxismem a neonacismem), možná by ho mělo napadnout, že je něco špatně. Teď už se ozvala i jedna z největších autorit, sám Jaroslav Foldyna: „Takto má vypadat práce radního v ČT. Držím palce a děkuji.“
Prima polibek smrti. Tedy jeden z mnoha. Líbají hlavně ti, co se svíjejí, když dostanou od redaktorů České televize nějakou jim nepříjemnou otázku. Takovým otázkám je třeba zamezit a to nejlépe hned v „kádrové rovině“. K tomu je třeba ještě sesbírat nějaké ty rezoluce pracujících ze závodů, aby ty čistky pak nevypadaly úplně blbě. Ony budou, ale lidem mdlého úsudku to nebude vadit.
Takhle si zlikvidovat zbytky pověsti hned na začátku životní dráhy je pozoruhodné. Nechat se manipulovat lidmi pochybného charakteru a obdivovat klakou fanoušků mizivé inteligence nemůže dopadnout dobře. Lidsky dobře. Tím „dobře“ nemyslíme, že by člověk po použití v jedné funkci nemohl být zase vyslán do nějaké jiné a tam hrát stejně smutnou roli. To už je ale mimo žánr politického komentáře, tak jen aby se neřeklo, že jsme to nezmínili včas, respektive hodinu po dvanácté.
