Je možné být uznán vinným a přitom neodsouzen? Myšleno ke konkrétnímu trestu. Ano. V Koucourkově (synonymum pro Českou republiku) to možné je.

Stejně tak je možné toto:

• „Nepochybně nevytvořili situaci, kterou byli v určité chvíli nuceni řešit. Rozhodně nebyli těmi, kdo by měli nějaký prospěch. Naopak soud má za to, že není důvod nevěřit tomu, že byli vedeni snahou vyřešit danou záležitost tak, aby šlo o řešení pro hlavní město Prahu co nejlepší,“ řekl soudce v kaze Opencard na adresu exprimátorů Svobody a Hudečka – a pak nad nimi vyřkl ortel dvou a půl a dvouletého kriminálu podmíněně odloženého.

V červenci 2012 na MFF v Karlových Varech tehdejší přítel pseudocelebrity Hanychové napadl muže fotografujícího podnapilou Agátu válející se u karlovarské Hlavní pošty na zemi se svým vizážistou.

Server iDNES k tomu 27/9/2012 napsal, že Dopita, přítel Agáty, podle obžaloby muže napadl, klekl si na něj a bil jej pěstí do obličeje. Agáta Hanychová mezitím vyndala paměťovou kartu z fotoaparátu a rozkousala ji.

Výsledek: pomlácený fotografující muž, poničený fotoaparát, zničená paměťová karta a osmnáctidenní neschopenka pro napadeného. V médiích se hovořilo, a to byl druhý extrém, o tom, že Dopitovi hrozí až osm let natvrdo. Nafouknutá mediální bublina, jak jinak.

Zmíněný server onoho 27/9/2012, když referoval o soudním verdiktu, uvedl:

• Přestože soud Dopitu shledal vinným, neuložil ani podmínku.

Jinými slovy, útočník odešel od soudu bez trestu, ač vinen.

Vraťme se ke kauze Opencard.

Jsem, podobně jako mnozí v této zemi, šokován výrokem soudce Sotoláře. Jestliže řekl to, co jsem citoval výše, pak jediné, co by dávalo smysl, by byl zprošťující rozsudek.

Důvodů, proč si to myslím je víc, a byly v uplynulých desítkách hodin v českých médiích podrobně rozebrány. Zde přidávám i tento:

Bylo-li možné, aby byl Dopita uznán vinným, neb se viny prokazatelně dopustil, a přitom nepotrestán, proč nebyl princip nepotrestání uplatněn také v případě pánu Svobody, Hudečka a spol., pakliže platí, to, co je citováno výše?

Uvedu banální příklad. Pojedu-li přes obec autem rychlostí 130 km/h, a nadto se dvěma promile alkoholu v krvi, zasloužím si trest. Včetně odebrání řidičského průkazu. Pojedu-li ale přes obec 130kilometrovou rychlostí do nemocnice, střízlivý a v autě budu mít těžce zraněného člověka, u něhož hrozí nebezpečí z prodlení, je spravedlivé potrestat mě stejně jako opilce v předchozím příkladě?

Jsem toho názoru, že nikoli.

Boj o spravedlnost ještě není dobojován, ale jedno je jisté. Za sebe mohu říci, a vím, že nejsem sám, že po výroku Jeho Ctihodnosti v kaze Opencard z 8/9/2016 utrpěla má, už tak na vlásku visící důvěra v českou justici, otřes odpovídající deseti stupňům Richterovy škály.

Jestli někomu schází důkaz o pravdivosti tvrzení pro dobrotu na žebrotu, tak lepší nenajde.