Lukáš Lhoťan je bývalý muslim, který dnes vystupuje proti radikálnímu islámu a zaslepenosti lidí, kteří netuší, co může znamenat v budoucnosti pro osud Evropy. Hovoří také o různých proudech našeho antiislamismu a také o tom, že Rusko je největší muslimský stát v Evropě a co to znamená.
Jak se vyvíjí situace na antiislámské frontě?
Kvůli nedávným útokům islámských teroristů ve světě a stále zjevnějšímu prosazováni netolerantní a radikální podoby islámu v některých českých mešitách se téma islámu stálo důležitou součásti veřejného zájmu a debaty české společnosti. Zároveň s tím, jak roste množství lidí zajímajících se o téma islámu, roste i rozdělení antiislámské scény. Ne každý, kdo je proti islámu, je proti němu z důvodu, že obsahuje něco špatného. Mnoho lidí je proti němu hlavně z důvodu, že nesnáší jakékoliv náboženský založené lidi, a projevují nesnášenlivost k islámu, která je v naší společnosti přijatelnější než zde vystupovat například proti židům.
Je docent Konvička, který je mediálně nejznámější antiislamista, skutečně představitelem většiny, nebo jen tak vypadá, protože je nejvíce slyšet?
Já si myslím, že je těžké hovořit o komkoliv jako představiteli většiny českých antiislamistů. Pan docent je určitě symbolem té části antiislámu, která nesnáší islám stejně jako křesťanství či židovství. Tedy aspoň ty věřící židy a křesťany, kteří stejně jako muslimové mají nějaké hodnoty, jenž panu docentovi nejsou po chuti, a těchto hodnot se tito věřící snaží držet. On to sám popsal na svém blogu jasně slovy, že: „Křesťanista dle vzoru islamista. Pakliže přijmeme definici, že „islamista“ je islámec, usilující (násilně či nenásilně) o prosazení islámských pravidel do politického života, bude křesťanista křesťan, usilující o totéž.“
Jak dnes vidíš možnost umírněného islámu, většina muslimů teroristé nejsou. Není praktičtější vyjít z toho než dokazovat, že samotné kořeny islámu mají v sobě násilí zakódované?
Podle mne je to stejný problém jako s mnoha „umírněnými“ marxisty, socialisty či leninisty. Oni také jsou umírnění, tvrdí, že se změnili, že již násilí nepovažují za legitimní nástroj třídního boje. Ale jejich posvátné knihy a posvátné vzory toto násilí pořád mají v sobě. S islámem je to podobné. A nejde pouze o násilí, ale o celkový koncept společnosti a lidských práv. Naše civilizace vyrostla na židokřesťanském učení o stejných právech všech lidí bez ohledu na náboženství nebo etnicitu. To v základech islámu není, tam je jasně vymezeno, jaké práva a zákazy se týkají muslimů, jaké křesťanů s židy a jaké ostatních nevěřících. Dokonce v ortodoxním islámu jsou v jistém smyslu v některých oblastech práva nadřazeni Arabové nad nearaby. Na druhou stranu nejde zatracovat všechny muslimy nebo islámské názorové proudy. Islám a jeho svět jsou svébytnou civilizací, která se vyvíjela jinak než naše civilizace. A není nikde řečeno, že po své cestě vývoje se musí tato civilizace vydat stejným směrem jako ta naše. I přesto minimálně v případě muslimů, co chtějí žít v naši civilizací, musí dojít k reformaci jejich teologie a výkladu víry tak, aby se přizpůsobili našemu židokřesťanskému pojetí lidských práv a společnosti. Pokud k tomu nedojde, tak je jen otázkou času, kdy dojde k střetu. Za největší paradox považuji to, že například v islámském světě se o reformaci islámu a jeho přizpůsobení lidským právům zasazují diktátoři, kdežto demokratický zvolení politici patří k radikálním a netolerantním islámským směrům.
Jaký mají lidé třeba z IVČRN (Islám v České republice nechceme) vztah k tobě?
To je spíše otázka pro ně. Je třeba si uvědomit, že IVČRN je spíše takové pouliční hnutí. Nemá žádný systém členství, voleb apod. To, že má na internetu přes sto tisíc „to se mi líbí“, neznamená to, že tito lidé mají možnost nějak ovlivnit podobu hnutí. Hnutí je vedeno úzkou skupinou osob, kterou nikdo nezvolil a jež je hodně proměnlivá. Když jsem se s tímto hnutím před několika roky seznámil, ale v té době bylo ještě veřejnosti neznáme, tak tam bylo ve vedení mnoho rozumných lidí, s kterými jsem sdílel podobný pohled na celý problém islámu a islamizace. Tito lidé byli postupně vytlačeni obdivovateli docenta Konvičky, a když se hnutí stalo veřejně známým, tak začali docentovi podlézat mnozí zkrachovali politici a on je se svými fanoušky do hnutí přibral. Ať se na mně nikdo nezlobí, ale hnutí, které dnes reprezentuje bývalá pravá ruka Jany Bobošikové a exposlankyně Jana Volfová, pro mne není důvěryhodné. Vždyť ona se veřejně prezentuje, jak nesnáší islám, a přitom nijak nezasáhla proti tomu, aby v její straně byl spoluzakladatel Muslimské obce v Brně a kandidoval jako číslo dvě v Brně za tuto stranu a financoval volební kampaň této antiislámské strany z peněz muslimů. Proto jsem rád, že jsem jakoukoliv spolupráci s IVČRN ukončil a nenesu žádnou odpovědnost a podíl na tom, jakým směrem toto hnutí dnes jde.
Nedojde časem i na křesťany? Už dnes se začínají kategorizovat na ty správně protiislámské a nesprávně protiislámské, takže to pak v debatách vypadá, že Halík má v úmyslu zaplavit Evropu teroristy.
Při dnešní podobě IVČRN opravdu hrozí, že se brzy stanou terčem i křesťané držící se své víry. Veřejně se toto hnutí snaží využívat křesťanství jako klacku na islám, ale názory osob stojících v pozadí hnutí, které již veřejně ventiluje například docent Konvička, jsou jasné. Věřící křesťané jsou pro ně stejný nepřítel jako muslimové. Já také v mnoha věcech nesouhlasím s otcem Halíkem, ale v některých s ním souhlasím. Stejně jako v něčem nesouhlasím s docentem Konvičkou či IVČRN a v jiných s nimi souhlasím, ale bojím se, že filozofie pana docenta a jeho obdivovatelů je dnes větší hrozbou pro naši společnost než islám. On si myslí, že musíte být horší než islám, aby jste jej porazili. To je šílené. To naopak pomůže islámu, protože když by v budoucnu mohl realizovat některé své „představy“, tak by mnoho lidí řeklo, že islám je méně zlý než docent, a podpořili by islám. Já souhlasím s otcem Halíkem, že my křesťané a rozumní ateisté máme nejlepší zbraň na porážku netolerantních a násilnických proudu v islámu. Máme Kristovu lásku k nepřátelům, a tedy máme se snažit být lepší než islám a ukazovat muslimům, že jsme lepší. A pak ti muslimové, i když třeba vysloveně od islámu neodpadnou, budou se cítit zahanbeni a budou se snažit odstranit zle věci z islámu.
Jakou roli může v dalším rozvoji islamismu sehrát Rusko. Je aspoň v tomto nějakým spojencem Západu, nebo hraje nějakou svou vlastní hru?
Rusko je nejislámštější země v Evropě. Tady se prezentuje v části antiislámského hnutí, že Rusko je nějaký val proti islamizaci. Je to nesmysl. Rusko má velkou rostoucí populaci muslimů a samo osobě s islámem nevede ideologicky boj, ale naopak se snaží islám poruštit. Mnoho významných postů v Rusku zastávají muslimové a současné vedeni Kremlu se snaží vytvořit s některými islámskými vůdci alianci proti Evropě a USA.
Co bychom vlastně měli dělat?
Musíme znovu začít prosazovat v naší společnosti morální hodnoty a dobré zvykové dědictví naších předků. Nesmíme se pod tlakem jakékoliv totalitní a násilné ideologie vzdát našich specifických hodnot: svobody slova, tolerance, svobody náboženského vyznání. Držet se Ježíšova „milujte své nepřátele a dobře jim čiňte“, ale stejně tak Voltairova „nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat“. To je naše civilizace a vzdát se toho a začít být stejně netolerantní jako jiné civilizace či náboženství by znamenalo pohřbít naši civilizaci a vykročit směrem k definitivnímu našemu úpadku. Musíme se opět stát ve světě nejen ekonomickou, vojenskou, ale i morální silou, jakou jsme byli kdysi.
Jak se může během několika příštích let vyvíjet situace u nás?
Myslím si, že je těžké cokoliv odhadovat. Situace je dnes tak proměnlivá a nestabilní, že se může vše velmi výrazně vyhrotit nebo naopak zklidnit. Podle mne ovšem hrozí spíše vyhrocení. Přelidnění Afriky a islámských zemí na hranicích Evropy je velkou hrozbou. Vše je umocněno jak stále více propukajícími konflikty a násilím v těchto zemích, tak i krizí v evropské ekonomice a krize morálky evropské společnosti je hrozbou. Nepovažoval bych riziko milionových vln uprchlíku do Evropy za sci-fi, ale spíše za velmi reálnou hrozbu.
Co by to přineslo Evropě, která již dnes v některých oblastech trpí velkou nezaměstnaností a propadem sociální úrovně obyvatel? Bojím se, že by došlo k občanským válkám a nástupům krvavých diktatur. Někde komunistického stylu a někde stylu nacistického. Dovedu si představit, že by některé nám konkurující země (například Rusko či Čína) takové situace využily a podporovaly a vyzbrojovaly by jednotlivé frakce bojující v Evropě.
Ale našim občanům a mnoha politikům je nejspíše budoucnost ukradená, je zajímá jen, co bude dnes nebo zítra, ne co bude za 10 nebo 20 roků, a pokud se nejčernější obavy naplní jen z poloviny, tak to bude pro naši společnost velmi silný šok.
