Bělorusové budou moci o možných změnách ústavy hlasovat v referendu, které se uskuteční 27. února. Pokud se lidé vysloví pro, omezí země diktátora Alexandra Lukašenka funkční období prezidenta a zároveň rozšíří pravomoci Všeběloruského lidového shromáždění (VLS). Informovala o tom zpravodajská agentura AP.

Omezené funkční období prezidenta nebo posílení role lidových shromáždění nemusejí na první pohled působit jako kroky k upevnění autoritativní vlády. Opak je ale pravdou.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Poslední dárek hradní partě od Babišovy vlády

Když končila vláda Andreje Babiše, rozdávaly se dárky. Ještě tři dny po volbách byla podepsána důležitá smlouva, díky níž dostali…

Navrhované změny ústavy by zavedly omezení prezidentské vlády na dvě funkční období, každé na pět let. Háček je ale v tom, že by omezení začala platit až v momentě, kdy „nově zvolená“ hlava státu nastoupí do úřadu. Tudíž sedmašedesátiletý Lukašenko by se mohl ucházet o prezidentský úřad za tři roky a následně i v roce 2030.

Novela současně zakazuje ucházet se o post prezidenta těm občanům, kteří dlouhodobě opustili Bělorusko v posledních dvaceti letech. Tato změna je podle Rádia Svobodná Evropa zaměřena přímo proti opozičním politikům, z nichž byli mnozí kvůli obavám z politického pronásledování nepřímo donuceni odejít do exilu.

Další změnou, která by se schválením návrhu přišla, je zvýšení pravomocí Všeběloruského lidového shromáždění, jež bylo v minulosti tvořeno především příznivci tamního režimu a vládními úředníky. Tento mimosystémový kongres dosud jednal o rozvoji různých oblastí země a pravidelně se scházel jednou za pět let. Nyní by měl fungovat souběžně s parlamentem, jehož role by se stala naopak méně výraznou. Privilegium by zde měl prezident. Ten se dle návrhu stává automaticky členem sněmu o dvanácti stech křeslech a delegáti jej mohou zvolit svým předsedou.

Rozšíření pravomocí VLS spočívá ve stanovování politické směrnice, návrhu zákonů a ústavních změn, volení členů ústřední volební komise země a vrchních soudců. Dále může schválit rozmístění běloruských jednotek v zahraničí, a to při návrhu zmíněného kroku prezidentem. Významnou pravomocí je ovšem možnost sesadit prezidenta v případě, že by se dopustil porušení ústavy nebo velezrady.

Dále čtěte

Nenechme se ukolébat! Oslabenou demokracii posilují svobodná média, podporujte je i dál

Deník FORUM 24 a Týdeník FORUM se od svého vzniku snaží nahradit Čechům to, co jim vzal Andrej Babiš: svobodná…

Upevnění vztahů s Moskvou stvrzují dodatky o „neutralitě“ země a „nejaderném statusu“. Vůdce Běloruska v návrhu na změnu ústavy nabízí území tohoto postsovětského státu pro ruskou vojenskou techniku v případě, kdy NATO přesune americké atomové bomby z Německa do východní Evropy.

Postoj opozice

Alexandr Lukašenko je u moci od roku 1994. Během těchto osmadvaceti let jeho vlády zažilo Bělorusko nespočet protestů a demonstrací. K těm nejdramatičtějším patří ty z letních měsíců roku 2020, kdy Lukašenko získal již šestý prezidentský mandát v řadě, jenž byl opozicí a Západem odsouzen jako podvod. Brutální zákroky při hromadných protestních akcích měly za následek více než 35 000 zatčených osob, tisíce lidí zbitých policií a mnoho strachuplných emigrantů.

Aktuální návrh ke změně ústavy je opozicí vnímán jako falešné cvičení, které má Lukašenkovi pomoci udržet se u moci v momentě, kdy jsou na něj ze strany západních států uvaleny nemalé sankce a mezinárodní izolace, a to jako trest právě za uvedené krvavé potlačení protestů před dvěma lety.

Vůdkyně opozice a protikandidátka Lukašenka v prezidentských volbách 2020 Svjatlana Cichanouská řekla The Associated Press, že příslušníci opozice označí na hlasovacích lístcích všechny možnosti, aby je tímto způsob zneplatnili. Ke schválení návrhů je vyžadovaná padesátiprocentní účast a z toho alespoň procentuálně stejně vysoká podpora.