Ruský prezident Vladimir Putin se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem po příletu do Minska 24. května 2024. FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko si postěžoval novinářům, že v Rusku jsou lidé, kteří by k němu jeho zemi rádi připojili. On je prý proti tomu a dělá, že ho takové nápady pobuřují. Podle expertů je to jen taková hra před dalšími takzvanými prezidentskými volbami, které se budou konat v lednu.
„Vy jste menší, my větší a máme takovou a takovou ekonomiku. Pomůžeme vám a vy dále postupujte ke spojení s Ruskem. Takto otázku postavit nelze. Je to nemožné a nerealizovatelné. Dokonce se bojím říct, že je to válka. Ale vidíte naše vztahy s Putinem. Spousta jednání, kontaktů, osobních i jiných. Nikdy jsme takovou otázku neměli. No, v Rusku jsou lidé, kteří s tím mají problém, a to ve vysokých kruzích. Měli bychom to odmítnout. A pak, k čemu to je? K čemu to je? Často říkám, že Putin a já nejsme hloupí lidé. Promiňte mi mou neskromnost. A máme dost odborníků na to, abychom vybudovali úzké vztahy ve svazovém státě se dvěma suverénními státy, abychom vytvořili tento svazový stát, na to jsme se zaměřili,“ řekl Lukašenko novinářům.
Běloruský diktátor odpovídal na otázku o problémech a perspektivách svazového státu Ruska a Běloruska. Obě země sice formálně plánují hlubší integraci, ve skutečnosti je ale tento proces podle odborníků již dávno zastaven. Exilový ruský web Echo posbíral reakce na Lukašenkovy zvláštní výroky.
„Vzhledem k tomu, že Lukašenko hodlá jít znovu do prezidentských voleb, bude nyní před volbami jistě tvrdě tlačit na pilu, zvláště když si uvědomuje, že Rusko je v očích běloruského obyvatelstva po zahájení SVO (speciální vojenská operace, invaze na Ukrajinu, pozn. red.) vnímáno velmi nejednoznačně. Obecně lze říci, že samotná myšlenka svazového státu a integrace prakticky vypadla z programu a je pro vládnoucí vrstvu i obyvatelstvo irelevantní. Tato myšlenka je využívána výhradně pro mediální účely, ale tak, jak je nyní, vyhovuje všem. Proto se na jedné straně zdůrazňuje snaha o integraci, v případě potřeby se pak demonstruje národní hrdost a nezávislost. Tak je tomu v případě, kdy cílem není nic, pohyb je vším,“ píše na Telegramu publicista Anatolij Nesmijan.
Lukašenko nikoho nejmenoval, ale za stoupence připojení Běloruska k Rusku byli již v roce 2020 považováni dva lidé, a to tajemník Rady bezpečnosti Nikolaj Patrušev spolu s majitelem soukromé armády wagnerovců Jevgenijem Prigožinem. Ti údajně vypracovali plán na úplné připojení Běloruska k Rusku. „To neznamená hlubokou integraci v rámci svazového státu, nový plán předpokládá, že by se Bělorusko mělo stát jedním z ruských regionů,“ tvrdila tehdy politoložka Тatjana Stanovaja.
Prigožin je dnes již mrtvý, když se s ním nedlouho po jeho pokusu o vzpouru zřítilo letadlo, a Patrušev dostal novou a nejasnou funkci Putinova poradce.
Někteří politologové vysvětlují Lukašenkovu rétoriku blížícími se prezidentskými volbami, které jsou naplánovány na 26. ledna 2025. Běloruský vůdce je u moci od roku 1994 a chce se jich zúčastnit již posedmé. Po posledních volbách v roce 2020 vypukly v zemi na několik měsíců nepokoje a mluvilo se o velkém volebním podvodu. Protesty byly násilně potlačeny, ale Lukašenko se možná obává dalších.
„Volby se blíží a Lukašenko se obává, že destabilizaci, která by při nich vznikla, by mohl Putin využít. Pro ruského prezidenta by získání Běloruska bylo velkým úspěchem, který by alespoň částečně kompenzoval jeho neschopnost vypořádat se s Ukrajinou. Lukašenko se snaží Bělorusům naznačit: ‚Pokud se proti mně vzbouříte, pohltí vás Putin.‘ Je jasné, že Bělorusové to chtít nebudou, už jen proto, že připojení k Rusku by pro ně znamenalo zapojení do cizí války,“ píše politolog Abbas Galljamov.
