Zatímco některé režimy využívají poslední pokrok digitálních technologií proti občanům, v Bělorusku je umí využít i opozice. Pokud se různí muži s obušky, kteří zatýkají a mlátí lidi, spoléhají na anonymitu zakrytého obličeje, měli by zpozornět. Mohou se najednou objevit demaskovaní a s plným jménem na internetu.

Scéna na videu. Vidíme dva policisty s obušky a demonstranta krčícího se na zemi, zatímco kolemjdoucí hlasitě žádají jeho propuštění. Když se jeden z policistů otočí ke kameře, za kuklou jsou vidět jen jeho oči. Pak se obličej v červeném rámečku zastaví a objeví se nápis: „Provádím segmentaci obličeje…“ Během několika vteřin počítač předloží fotografii a osobní údaje muže, který byl identifikován jako 29letý mladík z Minsku. Kurzor klikne na tabuli s nápisem „Rekonstrukce“ a mužova tvář se překryje obličejem policisty vyobrazeným na záběru. Takových scén vidíme několik.

Video, které nasbíralo více než půl milionu zhlédnutí, zveřejnil 24. září na YouTube Andrew Maximov, třicetiletý digitální umělec narozený v Minsku.

Ukazuje, jak lze využít umělou inteligenci k odhalení příslušníků bezpečnostních složek zapojených do násilných zákroků proti demonstrantům. Ti protestují kvůli pochybnému „znovuzvolení“ Alexandra Lukašenka, který stojí v čele Běloruska od roku 1994.

Maximov emigroval, když mu bylo 22 let. Nyní žije v Los Angeles v Kalifornii a řekl, že cílem jeho aktivity bylo naznačit policistům, že by neměli žít s pocitem beztrestnosti.

Jak řekl pro stanici RFE/RL, účelem bylo „ukázat těm lidem, kteří místo toho, aby v Bělorusku zákon dodržovali, denně ho porušují, že jsou k dispozici všechny technologické možnosti, jak ukázat jejich obličeje na fotografiích a videozáznamech jako doklad jejich  provinění“.

„I když v celé běloruské společnosti probíhají velmi aktivní iniciativy ohledně ‚de-anonymizace‘, domníváme se, že ještě výraznější účinek by mělo více je zviditelnit, vrátit tváře takříkajíc na ‚místo činu.“

Maximov prohlásil, že byl „v první linii protestů“ proti Lukašenkovu znovuzvolení v roce 2010 a že ani teď „nemá morální právo mlčet“.