Parfumérský dům Pigmentarium vznikl v roce 2018, když uvedl svoji první vůni Ad Libitum, tedy dle libosti, která definovala, čím je dodnes. „Je to óda na Prahu, inspirace dvacátými a třicátými lety,“ vysvětluje jeho majitel Tomáš Ric. Původně chtěl studovat fotografii, ale nakonec šel na ekonomku. Značku založil ještě při studiu. Dle jeho slov tehdy nebylo vůbec jasné, zda je u nás na trhu prostor pro luxusní parfémy. Dnes se tyto vůně prodávají téměř po celé Evropě včetně Islandu a nově i v Saúdské Arábii.
Luxusní parfémy, které se pyšní českým odkazem. I tak by se dala popsat značka Pigmentarium, do jejíž podstaty je otisknutá Praha i česká kultura. Dokonce i popisek na flakonech je inspirovaný písmem, které najdete na českých bankovkách. „Jsem pyšný na to, odkud jsme,“ říká kreativní ředitel Tomáš Ric. Od začátku věděl, že chce parfémy vyrábět v Česku s lidmi, které zná, může za nimi kdykoliv zajet a uhlídat kvalitu produktu. Showroom, který v minulém roce otevřeli, se nachází na Janáčkově nábřeží s výhledem na Vltavu. „Praha je esence, která se propisuje do značky,“ usmívá se Tomáš.
Pigmentarium založil společně s Jakubem Hiermanem, který ve firmě sice již nepůsobí, ale právě díky němu se Tomáš k parfémům dostal. Jakub měl vášeň pro parfémy, Tomáš dokázal zkombinovat umění s chodem značky. „Na začátku jsem do toho vložil všechny našetřené peníze z brigád,“ vzpomíná.
Niche parfémy
V parfumerii existují tři druhy vůní. mass marketové, kterých je nejvíce a jejichž cena se pohybuje do jednoho tisíce korun. Dále prestige vůně od značek, jako je Armani či Dior. A nakonec takzvané niche parfémy, umělecké, k nimž se řadí i značka Pigmentarium a které jsou charakteristické především tím, že se vyrábějí v nižším počtu kusů se zaměřením na originalitu a prvotřídní materiálovou kvalitu. „Od masových výrobců nás odděluje i to, že si neděláme rešerši trhu a ani nesledujeme trendy. Malíř se také neptá, co bude populární, jednoduše se vyjádří,“ dodává Tomáš.
To, že se jedná o českou značku, neznamená, že všechny ingredience pocházejí od nás. „Rostou tu snad pomeranče?“ Na světě existuje jen hrstka velkých společností, které se specializují na distribuci přírodních i syntetických látek, od kterých odebírají všichni výrobci parfémů. U Pigmentaria tomu není jinak. Výrobu ale mají v Česku, kousek od Prahy. Vyvinutí vůně od prvotního nápadu do nalití tekutiny do flakonu trvá přibližně osm měsíců až rok.
Při skládání parfémů se tvůrci soustředí na tři části, a to hlavu, srdce a základ. Počet ingrediencí užitých k takzvané stavbě parfému se však pohybuje od desítek až dokonce po stovky. Tento proces už je na úrovni molekulární chemie. Aby se člověk mohl stát parfumérem, musí absolvovat téměř deset let výuky a praxe pod vedením jedné z velkých parfumérských společností, jako je například ta ve francouzském městě Grasse. Kromě finální vůně se také řeší zbarvení či to, jak se během dne rozkládá na kůži. „Je to šílená věda, ale zároveň jde o umění, protože v jádru je to o sebevyjádření,“ dodává Tomáš.
Čich jako průvodce
„U výroby všech parfémů máme na začátku ideu, kterou chceme zhmotnit. Například v případě parfému Erotikon se inspirací stal stejnojmenný film Gustava Machatého,“ vysvětluje Tomáš. „Vůně Oratorium zase pochází z konkrétního zážitku. Jednou jsem kolem jedenácté dopoledne navštívil kostel Nejsvětějšího Salvátora naproti Karlovu mostu a někdo to tam opravdu přehnal s kadidlem tak, že nebylo skoro vidět. Ale díky ostrému slunci uvnitř vznikla jedinečná atmosféra něčeho temného a světlého zároveň,“ pokračuje. Těžkost parfému vytvořili pomocí kadidla, cedrového dřeva a pryskyřice opoponax. Světlou část doplňuje mandarinková kůra.
Čich je propojen s částmi mozku, které jsou zodpovědné za emoce a vzpomínky. „Proto vás určité vůně mohou přenést do minulosti nebo navodit nějaký pocit.“ Rozpoznat, co bude ve výsledku úspěšné, ale moc nejde. Každému totiž voní něco jiného. „Ve střední Evropě lidé upřednostňují lehčí vůně. Například náš Erotikon kupují v Česku spíše ženy, ale ve Francii muži,“ tvrdí Tomáš. Evropský trh jej překvapil. Jsou v něm prý hodně vidět kulturní rozdíly.
Přátelství jako základ byznysu
Mít vlastního parfuméra není pro podobné značky typické. Po odchodu Jakuba Hiermana jeho místo zaujal Theo Belmas sídlící v Paříži. „Když s někým pracuji, musíme si rozumět i na lidské úrovni. Spolupráce s Theem mně naprosto vyhovuje. Buď letím do Paříže, nebo on přijede sem,“ objasňuje Tomáš. Thea našel přes Instagram. Spolupráci mu nabídl bez toho, aniž by doslova očichal jeho práci. Prostě si sedli.
Kromě samotné vůně je při výrobě parfémů kladen důraz i na slovník. „Musíte parfumérům popsat, jak si přejete, aby to vonělo, a zákazníkům vysvětlit, co cítí,“ říká Tomáš. V dnešní společnosti, kdy se vše točí kolem vizuálů, se zapomíná na čich i přesto, že je to náš nejvyvinutější smysl. „Nejdůležitější je sladit slovník s výrobcem, abychom oba směřovali ke stejnému výsledku.“
Repertoár značky tvoří kromě sedmi signature parfémů i vonné tyčinky, které vyrábějí na Srí Lance. „Když jsem navštívil tuto zemi, seznámil jsem se s místním výrobcem vonných tyčinek a rozhodl jsem se, že budeme spolupracovat právě s ním,“ říká Tomáš a dodává, že se mu na něm nejvíce líbil charakter firmy, která je malá a rodinná. Rozhodl se tak místo velkých dodavatelů podpořit menšího tvůrce.
Stojany na tyčinky zase pocházejí z dílny Daniela Piršče v Mikulově. V neposlední řadě se Pigmentarium specializuje na interiérové vůně, které například provoněly prostory pražských hotelů Mozart či Andaz. Své parfémy Tomáš na lidech rozpozná. „Ve fitku, kam chodím, nosí naši vůni nejméně tři lidi. Ale nikdo z nich neví, kdo jsem,“ říká.
Jak se malinké značce podařilo dostat do více než dvaceti zemí světa? Podle Tomáše je za tím nadšení pro věc. „Hodně nám také pomohla vizuální identita, na níž si dost zakládáme,“ komentuje. Design značky i jejích kampaní často tvoří spolupráce s českými umělci. „Pigmentarium není jen o parfémech. Jsme lifestylový brand,“ upřesňuje. Jedním z jeho cílů je posouvat současnou kulturu do povědomí veřejnosti. I proto ke spolupráci oslovuje spíše mladé a začínající umělce.
Díky této filosofii vznikly například básně od české spisovatelky Michaely Fenkl, která přenesla emoci z parfému do psaného slova, nebo mramorové sochy Terezy Štětinové. Nejnovější partnerství začalo náhodou. „Kolega si šel koupit obraz k malířce Lauře Limbourg a tak se mu líbila její tvorba, že jsme ji nakonec oslovili, aby nám namalovala krabičky k parfému Paradiso,“ vysvětluje Tomáš.