Statistiky o koronaviru jsou klíčovým nástrojem, který určuje rozsah epidemie, a tím i zaváděná opatření omezující život každého z nás. Když vláda přišla se svým protiepidemickým systémem PES, vypadalo to, že vnese do opatření předvídatelnost, která do té doby chyběla. Brzy ale začala systém měnit a nastavovat jeho úrovně ve jménu populismu, a nikoli statistických dat, což se později vždy vymstilo. Nyní nasadila ještě větší kalibr – ministr zdravotnictví Blatný začal přetvářet význam rovnou celých statistik. Jenže takové výroky podkopávají důvěru ve vládní nařízení i ve vážnost epidemie jako takové.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) znovu opakuje svou bagatelizaci covidových statistik, podle nichž v Česku zemřelo už přes 15 tisíc lidí. Evidence úmrtí na nemoc covid-19 je podle výkladu ministra Blatného až příliš poctivá a zahrnuje například i oběti automobilových nehod. Skutečný počet obětí koronaviru je prý jen okolo 30 procent uváděných čísel.

„Z těch, kteří jsou v Česku ve statistikách úmrtí s covidem-19, zemřelo v přímé souvislosti s tímto onemocněním 30 procent. U 10 procent souvislost nebyla prokázána a u 60 procent je možná nebo pravděpodobná. Tito lidé měli i jiná závažná onemocnění, například nádory,“ řekl ministr zdravotnictví pro TV Nova.

Jak deník FORUM 24 popisoval již ve čtvrtek, jeho slova jdou nejen na ruku všem dezinformátorům, kteří riziko koronaviru různými způsoby zpochybňují, ale dokonce proti vlastnímu oficiálnímu dokumentu ministerstva zdravotnictví. V něm se totiž uvádí, že statistika bere v úvahu „úmrtí v důsledku klinicky odpovídajícího onemocnění u osoby s potvrzenou nebo pravděpodobnou nákazou původcem covid-19, pokud není přítomna jiná příčina úmrtí, která s covid-19 nesouvisí (například úraz)“.

Nejpřesvědčivějším důkazem o tom, jaký vliv má epidemie na ztráty životů u nás, je statistika tzv. nadúmrtí, tedy počty zemřelých lidí nad běžný dlouhodobý průměr.

„V žádném případě není pravda, že by Česko vykazovalo úmrtí na covid v evropském kontextu výjimečně poctivě, a toto poctivé vykazování bylo důvodem, proč vychází počet mrtvých tak vysoký. Je fér říci, že české vykazování mrtvých není ani nějak výjimečně podhodnocené, mnohem horší je Bulharsko a Polsko,“ popsal na svém facebooku expert na modelování vývoje pandemie a globální rizika Jak Kulveit, který působí na Oxfordské univerzitě.

Podle něj není v žádném případě pravda, že by na vysoký počet koronavirových obětí mělo jakkoli statisticky významný vliv právě zmiňované hlášení autonehod nemocných s covidem. „Na každou oběť autonehody s covidem započtenou do úmrtí na covid připadá mnohem víc lidí, které sice zabil covid, ale nejsou ve statistice,“ dodal.

K Blatného podivné hře s čísly se vyjádřil i předseda hnutí STAN Vít Rakušan. „Někdo by měl panu ministrovi vysvětlit, že jediná dobrá práce téhle vlády spočívala v tom, že v té vší mizérii alespoň nepopírala existenci covidu a vážných následků nemoci u slabších, starších, ale i u těch zcela zdravých a silných spoluobčanů. Což v konečném důsledku nám všem aspoň umožňovalo pohybovat se v mantinelech reality, nikoliv alternativního vesmíru popíračů pandemie. Až do teď. Někdo by měl panu ministrovi vysvětlit, že takhle se lidem nepomáhá. Rád si tento úkol vezmu na sebe,“ okomentoval výroky šéfa resortu zdravotnictví.

Na bagatelizaci úmrtí, která měla souvislost s koronavirem, upozorňoval ve sněmovně už na konci září poslanec a lékař Vlastimil Válek (TOP 09). „Opakovaně zaznívá, jestli pacient umřel s covidem, nebo na covid. U žádné jiné choroby jsem nikdy za 40 let, co dělám lékaře, nezažil diskusi, jestli umřel s rakovinou, nebo na rakovinu, jestli umřel s infarktem, nebo na infarkt. Mně to fakt hlava nebere,“ prohlásil tehdy.

Odborníci už mnohokrát popsali, že koronavirus může nemocným lidem způsobit zdravotní komplikace a dokonce zabíjet. Mezi rizikové skupiny patří lidé s cukrovkou, vysokým krevním tlakem, kardiovaskulárními obtížemi a podobně. Nejde tedy o žádnou novinku ani tajemství. Toto však nijak nesouvisí s autonehodami.

A pokud chce Jan Blatný i nadále bagatelizovat klíčové statistiky, v nichž jsou za každým jedním číslem konkrétní osoby – konkrétní lidé, kteří přišli o své blízké – musí svá slova důsledně, poctivě a jasně doložit. Svými výroky totiž lepší náladě ve společnosti rozhodně nepřidává.