ANALÝZA / Po celém Rusku stáli o víkendu lidé v mrazu, aby připojili svůj podpis pod kandidaturu muže, který chce v Kremlu nahradit Vladimira Putina. Boris Naděždin – nejvážnější Putinův vyzyvatel – už oznámil, že se mu podařilo nasbírat dostatek podpisů, aby mohl kandidovat. Nic ale nekončí, jedeme dál, jako by říkal jeho tým, když stanovil nový cíl – 150 tisíc podpisů. Chce mít jistotu, že skutečně kandidovat bude. I nový cíl už ale matematik a bývalý poslanec ruské Státní dumy překonal. Putin tak zřejmě našel svého vyzyvatele, se kterým se utká v březnovém nerovném souboji, který tak či onak skončí Naděždinovou prohrou. Sám ale doufá, že Putinův konec alespoň odstartuje.

V současném Rusku se nestává často, že by někdo veřejně vystupoval proti válce na Ukrajině, proti mobilizaci a proti režimu Vladimira Putina. Boris Naděždin se se současným režimem pustil do křížku a míří přímo na to místo ze všech nejvyšších, na Kreml, kde chce nahradit Vladimira Putina, který největší stát světa řídí s krátkou přestávkou od začátku milénia.

„Máme 101 tisíc podpisů, ale ty nejsou ideální. Ústřední volební komisi bude potřeba předložit 105 tisíc ideálních podpisů, takových, které nelze zpochybnit. Právě proto potřebujeme co nejvíc hlasů. Nyní stanovujeme nový cíl, 150 tisíc,“ napsal na komunikační platformě Telegram potenciální vyzyvatel, když získal dostatek podpisů, aby se mohl o Putinovo křeslo ucházet.

Počítadlo na jeho webových stránkách mezitím (v době psaní tohoto článku, pozn. red.) ukazuje číslo přesahující 158 tisíc. Nový cíl, který si stanovil, tak splnil a podpisy stále přibývají. Aby se voleb mohl zúčastnit, potřeboval jich sesbírat 100 tisíc. Volby jsou ale v Rusku dost předvídatelné a všichni tak nějak tuší, že jde spíše o volební proceduru, jak Vladimiru Putinovi zajistit další funkční období. A to, že Naděždin získal požadovaný počet podpisů, mu souboj s Putinem, o jehož politice tvrdí, že je jejím principiálním odpůrcem, nemusí zajistit.

„Putin vidí svět z minulosti a tam táhne Rusko. Rusko potřebuje budoucnost – budoucnost země, ke které budou svobodní a vzdělaní lidé vzhlížet a budou se do ní chtít vrátit nebo se do ní přestěhovat,“ píše Naděždin v manifestu, který zveřejnil na svých webových stránkách.

Přestože ruská Ústřední volební komise ještě dokumenty se sesbíranými podpisy nemá v ruce, zpravodajský telegramový kanál Vjorstka tvrdí, že Naděždin nadějí Rusů toužících po výměně prezidenta v březnu pravděpodobně nebude. S odvoláním na své zdroje blízké Kremlu před dvěma týdny kanál napsal, že matematik a bývalý ruský poslanec byl zpočátku možným protikandidátem Vladimira Putina, na kterém v Kremlu panovala shoda, pak ale začal vystupovat proti současné hlavě státu a od jeho podpory Kreml upustil.

Zprávy o frontách Rusů, kteří chtějí Naděždina dostat do přímého souboje s Vladimirem Putinem, mezi tím doputovaly i do Kremlu. „Vůbec ne, nevnímáme ho jako soupeře. Každý občan má právo kandidovat na prezidenta, pokud splní řadu podmínek,“ odpověděl na otázku, zda Naděždin představuje pro Putina politickou hrozbu, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Kdo je muž, který chce nahradit Putina?

Jeho prohlášení má ale jeden háček. Každý občan v Rusku kandidovat nemůže. To už na vlastní kůži poznala i opoziční novinářka Jekatěrina Duncovová. Moc šancí stát se první prezidentkou Ruské federace a nahradit Putina neměla, přesto to s heslem Vrátíme zemi budoucnost zkusila. Ústřední volební komise ale její žádost o registraci zamítla s tím, že obsahovala více než sto chyb. Její rozhodnutí později potvrdil i ruský Nejvyšší soud.

Mnoho Rusů se tak nyní upíná k rodákovi z uzbeckého Taškentu s židovskými, ruskými, ukrajinskými, polskými a rumunskými kořeny, který se otevřeně postavil proti válce na Ukrajině a označil ji za fatální chybu, která vede Rusko ke katastrofě. „Ani jeden z cílů speciální vojenské operace nebyl splněn. A je nepravděpodobné, že by byly splněny bez obrovských škod pro ruskou ekonomiku a nenapravitelné demografické rány pro zemi,“ říká Naděždin.

Dále čtěte

„Putin nás obelhal. Je to jako plivnutí do tváře.“ V Rusku roste hnutí odporu žen mobilizovaných vojáků

REPORTÁŽ / V předvečer pravoslavných Vánoc Vladimir Putin přislíbil, že podpoří vojáky na Ukrajině, a nařídil vládě větší podporu bojujících.

A i když se ruská opoziční scéna zdá být rozdělená, někteří z nich kandidaturu politika, houbaře a rybáře, který se na Telegramu tu a tam pochlubí svým kardinálním nálezem nebo úlovkem, podporují. Michail Chodorkovskij a Ljubov Sobolová – spolupracovnice Alexeje Navalného – vyjádřily Naděžninově kandidatuře podporu. Chodorkovskij na svém kanálu na Telegramu vyzval Rusy, aby vyjádřili svůj postoj proti válce. „Podpis pro Naděždina – protest proti nesmyslným vraždám, proti hloupým staříkům u moci, za změnu!“ napsal ruský podnikatel a kritik současného ruského režimu.

Naděždin ale zašel ještě dále než jen k výzvám k ukončení války na Ukrajině. Slibuje konec mobilizace, návrat ruských vojáků domů a propuštění politických vězňů. A právě ukončení mobilizace mu může přinést politické body i mezi těmi, kteří v minulosti byli loajálními stoupenci Putina a jím vytvořeného systému, mezi manželkami mobilizovaných mužů, které požadují jejich návrat domů.

Naděždin jejich volání vyslyšel. „Dokud se v zemi nezmění prezident, jejich manželé nebudou moci usednout k novoročnímu stolu, nebudou moci hrát se synem fotbal, nebudou se moci vrátit domů,“ napsal na Telegramu v lednu letošního roku s tím, že hlavní problém je jasný. „Speciální vojenská operace musí být zastavena,“ dodal. Se ženami mobilizovaných vojáků se dokonce i setkal.

Právě postoj kandidátů k jejich volání bude pro jejich volební rozhodování prý rozhodující. To deníku FORUM 24 potvrdila i Olga, jedna z žen mobilizovaných mužů, která každou sobotu protestuje a vyžaduje návrat svého manžela z ukrajinské fronty. „Věřím, že podpoříme toho, kdo nám pomůže s rozhodnutím demobilizovat naše muže.“

Vyvedu Rusko z autoritářství a militarizace

Na svých webových stránkách mimo jiné Naděždin tvrdí, že je člověk, který chce vyvést Rusko ze zajetých kolejí autoritářství a militarizace. Svou politickou kariéru zahájil v 90. letech jako městský zákonodárce v Moskevské oblasti a v roce 1999 byl zvolen do Státní dumy jako člen strany Svaz pravicových sil. Silný byl ale spíše v regionálních volbách.

Pracoval jako poradce vůdce opozice a v době prezidentství Borise Jelcina jako poradce místopředsedy tehdejší vlády Borise Němcova. Poté jako poradce bývalého premiéra Sergeje Kirijenka – současného šéfa vnitřní politiky Kremlu.

Během Putinova prvního funkčního období se s ním Naděždin léta stýkal, ale po zatčení Michaila Chodorkovského v roce 2003, kdy Putin upevnil svoji moc a začal nemilosrdně potlačovat své odpůrce, vztahy přerušil.

V roce 2020 se Naděždin vyslovil proti kontroverzním ústavním změnám, které Putinovi umožnily zůstat u moci až do roku 2036. Ve své nynější kampani zdůrazňuje, že je proti násilí, které se během války stává přijatelným a běžným. Jeho politická kariéra je dlouhá, ale v případných prezidentských volbách to bude jeho premiéra.

Asi těžko bychom tak nyní hledali jakoukoliv shodu v názorech Borise Naděždina a Vladimira Putina. I přes to ale mají něco společného. Současný vládce Kremlu jezdí na koni bez trička, chytá ryby, uspává tygry. Mimo to je velkým milovníkem bojových sportů. Vždyť v roce 2014 získal černý pás v karate. Právě karate je to, co oba muže, kteří se v březnu možná střetnou o hlasy Rusů, spojuje. V mládí se tomuto sportu věnoval i Naděždin. A díky tomu si prý pamatuje na dvě desítky japonských slov. Kromě toho ale mluví plynule anglicky.

Z kandidáta se ale může stát běžný volič

Matematik, o jehož schopnostech v této vědě se toho moc neví, bývá občasným hostem v televizním debatním pořadu Místo setkání, kde prezentuje názory, které nejedou stejnou linku jako kremelská propaganda. Ruské vojenské angažmá na Ukrajině ve vysílání ruské televize nazval avantýrou, kterou je třeba ukončit. Upozorňoval i na absurditu ruské rozpínavosti ironickým prohlášením, že i američtí indiáni jsou vlastně Rusové.

Za současnou hlavou státu ale se sběrem podpisů stále zaostává, i přes fenomenální podporu, které se mu dostává. Putinův volební štáb ve středu oznámil, že jich shromáždil více než dva miliony. Vzhledem k tomu, že Putin na rozdíl od Naděždina, kterého nominovala mimoparlamentní strana Občanská iniciativa, kandiduje jako nezávislý, musí mít podle ruských zákonů nejméně 300 tisíc registrovaných příznivců minimálně čtyř desítek ruských regionů.

„V případě potřeby lze pro Putina shromáždit mnohem více podpisů, mnohonásobně více podpisů,“ komentoval snahy Putinova volebního štábu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

O tom, že Putin dokáže získat mnohonásobně více podpisů, ale nikdo ani nepochybuje. A nikdo snad nepochybuje ani o tom, že pokud se Kremlu Boris Naděžnin znelíbí, kandidovat prostě a jednoduše nebude. Vždyť nikdo nemůže v prezidentských volbách zastínit současného prezidenta Putina.

To si myslí i politický analytik Fedor Krašeninnikov, když říká, že ruská Ústřední volební komise Naděždinovu kandidaturu pravděpodobně neschválí. „Zdá se mi, že veřejnost se vzrušuje a opakuje stejnou chybu z kampaně Duncovové. Předpokládá, že může Kremlu vnutit svou vlastní strategii a svého favorizovaného kandidáta,“ vysvětlil ruskému opozičnímu webu Meduza. Koneckonců by Naděždinov nebyl prvním kandidátem, ze kterého by se rázem stal obyčejný volič.

V médiích se po jeho oznámení, že se o své místo na slunci pokusí bojovat se současným prezidentem Ruské federace, objevily spekulace, že jeho kandidatura byla koordinována s Kremlem. Matematik ale tyto zprávy popírá. Jeden z jeho známých ale tvrdí, že Putinova administrativa takovou nabídku skutečně učinila.

Doufám, že 17. březen možná nebude znamenat konec Putinovy éry, ale alespoň začátek konce.

Na politické mapě Ruska se každopádně rýsuje Putinův nejvážnější protikandidát. Je ale otázkou, zda do voleb skutečně bude vpuštěn, nebo zda dopadne jako již zmiňovaná Jekatěrina Duncovová, nebo další muž, který se do boje už dříve přihlásil.

Tím je prominentní ruský nacionalista, podporovatel války na Ukrajině a kritik Vladimira Putina Igor Girkin (známý též jako jako Igor Strelkov, pozn. red.). Ve čtvrtek mu ale soud nepravomocně vyměřil čtyři roky vězení za výzvy k extremistické činnosti. Obžaloba z trestného činu mu sice nebrání kandidovat na funkci hlavy státu, ale jestli před volbami zazní pravomocný rozsudek, v kandidatuře mu to zabrání.

„Igor Strelkov byl zadržen nezákonně. Dokud bude ve vazbě kvůli hloupému a zjevně politicky motivovanému obvinění, je politickým vězněm,“ komentoval zadržení muže, který v roce 2014 vedl proruské bojovníky na východě Ukrajiny a jehož nizozemský soud loni v nepřítomnosti odsoudil na doživotí kvůli podílu na vraždě 298 lidí na palubě malajsijského letadla MH17, opoziční politik Alexej Navalnyj. Toho času ve vězeňské kolonii. Tam by podle rozsudku měl mířit i Girkin.

Dále čtěte

Ve světě plném hrozeb potřebujeme silná média. Podpořte FORUM 24

Deník FORUM 24 vznikl jako Svobodné fórum v únoru 2015, aby se přidal mezi ty, kteří chtěli Českou republiku bránit…

Je asi jasné, že nikdo proti mocnému Vladimiru Putinovi nemá ve volebním klání šanci. Obzvlášť ne ten, který otevřeně a veřejně stojí proti válce na Ukrajině. Což je samo o sobě v současném Rusku velmi vzácné. Podpora Naděždina mezi lidmi, kteří v mrazu stojí fronty, aby se podepsali pod jeho kandidaturu, ale ukazuje, že Rusové chtějí, aby na volební listině byl kandidát, který nepodporuje speciální vojenskou operaci, jak je válka na Ukrajině označována.

Toho je si pravděpodobně vědom i on sám. „Doufám, že 17. březen možná nebude znamenat konec Putinovy éry, ale alespoň začátek konce,“ řekl Naděždin v rozhovoru agentuře AFP s odkazem na datum ruských prezidentských voleb.