Začalo to v neděli jmenováním Petra Fialy premiérem a děje se to každý den. Nedůstojné divadlo, kdy vážně nemocný pán na vozíku, celý uzavřený v podivném teráriu, údajně moudře promlouvá s kandidáty na ministry. Na vzdálenost několika metrů, pomocí mikrofonů a reproduktorů. A bude se to dít až do konce příštího týdne.  Zásadní otázka zní: Má si to nastupující vláda nechat líbit?

Co se asi musí honit hlavou kandidátům na ministry, kteří mají za sebou úspěšnou profesní dráhu, mnozí několikery vítězné volby a nakonec, aby se stali ministryní nebo ministrem, musí se posadit na podivně nízké křesílko a rozmlouvat s nemocným, dezorientovaným starcem. O čem si asi tak mohou povídat?

O pudinku? O pavoucích bez nohou na zdi? O tom, že koprovka je ble? Absurdní podívaná, utrpení. Jako kdyby seděli u maturity. Jen ten zkoušející… Právě pro něho je to celé nedůstojné. Namísto toho, aby ležel na nemocničním lůžku a pokračoval v hospitalizaci, jak mu doporučili lékaři, sedí na vozíku v teráriu a snaží se vyslýchat kandidáty na ministry, na což nemá právo.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Česko. Nemocná země, kde umírají lidé kvůli ruským dezinformacím

Týdeník FORUM se logicky věnuje tomu, co nejvíce ovlivňuje naše životy – pandemii covidu-19. Podívali jsme se na to, jak…

Celé dva týdny po tom dosavadním zdržování chce Miloš Zeman praktikovat toto divadlo, které nemá žádný smysl. Stejně jako on nemá žádné právo veta a žádnou pravomoc vybírat, schvalovat, nebo neschvalovat ministry. Pokud ho zajímají jejich názory, mohl poprosit svého trestně stíhaného kancléře bez bezpečnostní prověrky Vratislava Mynáře, aby mu půjčil telefon. Všechny mohl, klidně z postele, obvolat. Jenže to by bylo zřejmě až příliš normální.

Pro Zemana je smutným faktem, že i když se mu některý z ministrů nebude líbit, tak jak dosud mluví o jednom z nich, musí je stejně jmenovat. A když to neudělá, patrně přijde žaloba. Nová vláda mu totiž nesmí ustupovat v ničem. A už vůbec ne v jeho balancování na hraně Ústavy, které praktikuje už druhé volební období.

Jenže co s tím? Vláda Petra Fialy má jen dvě možnosti. Buď na tohle absurdní divadlo přistoupit a sehrát to se Zemanem, tak jak se děje nyní, a nebo se „kousnout“ a konstatovat, že tohle tedy opravdu ne. Kdyby přistoupili na druhou variantu, Zeman by se pravděpodobně zasekl a ministry by nejmenoval, nechal by se opět hospitalizovat, vymlouval by se na to a ono. Zemi by nadále vedla Babišova vláda utrápených amatérů v demisi. Zeman by tak parlament donutil k použití článku 66. Vše by se táhlo týdny. Navíc není jasné, jak by dopadla žaloba, kterou by se Hrad pravděpodobně bránil.

Takže, hrát se Zemanem, nebo se mu v tomto ohledu postavit?

Odpověď je smutná, ale jasná. Nastupující vláda tohle divadlo podstoupit bohužel musí, i když je zcela evidentní, co si o tom jednotliví budoucí ministři myslí. Je to asi jako nepříjemné vyšetření u lékaře. Člověk ví, že to udělat musí, a snaží se to co nejlépe přetrpět, protože také ví, že potom už to bude lepší.