Vláda Petra Fialy se dohodla na vyplacení jednorázového příspěvku 5000 korun na každé dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun čistého za rok. Je to celkem překvapivý krok vzhledem k tomu, nakolik je plošný a výrazný, a také v souvislosti s tím, že současná vládní koalice za podobná opatření velmi silně kritizovala Babišovu vládu. Přesto se dá obhájit, zároveň to ale působí tak, že místo aby měl Fialův kabinet jednoznačnou strategii, které by se držel a která by aspoň zčásti předjímala vývoj, reaguje na to, co se děje, a na stoupající tlak, který je na ni vyvíjen, což může vést ke špatným koncům.
Představitelé vládní koalice, a především sám premiér Fiala v posledních týdnech až měsících tváří v tvář vysoké inflaci a zdražování stále dokola opakovali, jak odmítají plošná opatření a dávají přednost adresné pomoci těm, kteří to opravdu potřebují. Tenhle přístup už trochu nabouralo rozhodnutí snížit spotřební daň z nafty a benzínu o 1,5 korun na litr od začátku června do konce září. Tohle snížení samozřejmě plošné je a těžit z něj budou všichni, nikoli jen ti potřební.
A nyní vláda přišla s tím, že vyplatí výše zmíněný jednorázový příspěvek na každé dítě do 18 let domácnostem s příjmem do jednoho milionu korun čistého za rok. Když vezmeme v potaz to, že se to má týkat 1,1 milionu domácností, jak uvádí ministr sociálních věcí Marian Jurečka, je to opravdu široce působící opatření, které se dotkne i domácností s nadprůměrným příjmem.
Tento počin na sociálních sítích také hned kritizoval bývalý ministr financí a někdejší předseda křesťanských demokratů a TOP 09 Miroslav Kalousek, když upozornil právě na to, že peníze dostanou i rodiny, které by se bez nich podle jeho názoru obešly: „Kdybychom to dětem dokázali dát ze svého, tak bych zatleskal. My to ale budeme financovat z dluhu, který ty samé děti budou splácet i s krvavými úroky. S touhle falešnou ‚podporou rodin‘ se nikdy nesmířím. Rodina s čistým měsíčním příjmem 83 tisíc nepotřebuje jednorázový příspěvek na dítě. To není cílená podpora, to je populistický volební úplatek. Od Babiše by mě to nepřekvapilo. Od vlády, kterou podporuji, mě to mrzí.“
Kalousek má samozřejmě pravdu v tom, že stát peníze na tuhle podporu nemá připravené nikde bokem, a aby ji mohl vyplatit, finanční prostředky na ni si bude muset vypůjčit a úroky z těchto dluhů budou muset časem ve svých daních platit právě dnešní děti, a nejenom ony. Druhá věc je, jestli se skutečně jedná o populistický volební úplatek a zda rodina s příjmem 83 tisíc čistého na tom nutně musí být tak dobře, aby oněch pět tisíc korun na dítě nepotřebovala.
Souběh různých faktorů a sociální napětí
Je potřeba zvážit to, že se nacházíme, a ještě budeme nacházet, v situaci, kdy se domácnostem dramatickým způsobem navyšují zálohy na energie. Rázem to znamená výdaje i několik tisíc korun měsíčně navíc. Do toho zdražilo a zdražuje vše ostatní od pohonných hmot po potraviny, a kromě toho je nemálo domácností, kterým v letošním roce skončí fixace u hypoték, takže jejich pravidelná měsíčně splátka se vlivem zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou rovněž zvýší. A mzdy letos naopak zase tolik neporostou.
Tento souběh různých faktorů má tak velký dopad, že i rodina s příjmem, který uvádí Kalousek, se může ocitnout v situaci, kdy pro ni každá tisícovka je dobrá. Byť jednorázový příspěvek samozřejmě nemá takový vliv, jako když se například valorizují penze vlivem inflace. Pak je třeba dodat také to, že zmiňovaných 83 tisíc čistého je hraniční částka a drtivá většina rodin, které budou mít na příspěvek nárok, se nachází hluboko pod ní.
S Kalouskem bychom tak mohli polemizovat v tom smyslu, že se s velkou pravděpodobností nacházíme ve zvlášť vypjatých a pro společnost rizikových podmínkách, kdy je opravdu na zvážení, zda není lepší, aby stát některým jejím segmentům – možná i celkem širokým – pomohl a vzal jejich chudnutí na sebe tak, aby zabránil výraznějšímu sociálnímu napětí a problémům.
Jistě, nesmí se to zvrhnout v bezbřehé utrácení, které navrhuje Andrej Babiš, ale pokud stát dokáže část ekonomického a sociálního tlaku vzít na sebe a rozložit ho v čase a naředit růstem ekonomiky, může tak zabránit i některým lidským tragédiím a neštěstím. Musí si ovšem pohlídat to, aby to nepřehnal a získaný čas ideálně využil k tomu, aby vytvořil podmínky k maximálnímu ekonomickému růstu. Jinak by na tom jednoho dne mohl být tak špatně, že by občany vystavil ještě většímu tlaku, než jaký jim hrozí teď.
Pomalu se vařící žába
Premiér Petr Fiala rozhodnutí své vlády vysvětluje takto: „Politika vlády je jasná. Naší strategií je pomáhat cíleně. Pomáháme těm, kteří pomoc potřebují, a nenecháme nikoho padnout. Dnes jsme se shodli na balíčku pomoci, který pomůže střední třídě, samoživitelkám a samoživitelům. Domácnosti s příjmem do 1 milionu korun ročně dostanou jednorázový příspěvek 5 tisíc na každé dítě. Upravíme též maximální výši čerpání rodičovského příspěvku, která bude navýšena z 10 na 13 tisíc korun. Též připravíme legislativní změny na podporu zkrácených a flexibilních úvazků a podpoříme ještě více dětské skupiny,“ zdůraznil Fiala.
A dodal: „Jsou to konkrétní a cílená opatření, která pocítí všechny rodiny, na které dopadají důsledky Putinovy války na Ukrajině a zvyšování cen. Děláme vše pro to, aby se rodiny nedostaly do obtíží.“ Můžeme samozřejmě vést debatu o tom, zda opatření, které se má týkat 1,1 milionu domácností, je cílené, či plošné, ale hlavní problém tkví někde jinde.
Fialova vláda působí tak trochu jako žába, která se vaří a která postupně se zvyšující se teplotou ustupuje ze svých původních pozic. Napřed tak přistoupila na snížení spotřební daně z paliv, a teď přišla s tímhle. Kroky a výroky Petra Fialy se tak dostávají do určitého rozporu, můžeme si zopakovat, co prohlásil ještě 13. dubna v rozhovoru pro Aktuálně.cz: „Naše pomoc bude cílená. Budeme pomáhat těm, kteří to potřebují. Zároveň je ale lidem potřeba říct: Všichni trochu zchudneme, všichni budeme mít problémy. Nejde to jinak. Vedle nás je válka a my nejsme izolovaný ostrov.“
Nyní se zdá, že od toho Fiala minimálně částečně ustoupil. Je to asi dobře, ale pokud vládní koalice nechce přijít o svou důvěryhodnost, měla by si počínat mnohem transparentněji a zveřejnit svoji dlouhodobou strategii, pokud nějakou má, aby bylo zjevné, co a za jakých podmínek se chystá dělat, aby se nakonec nestalo to, že se postupem času a se zhoršující se situací (a spolu s tím, jak se voda bude vařit) dokodrcá bezmála až k těm opatřením, která teď navrhuje Babiš. A jediný rozdíl by byl v tom, že šéf hnutí ANO by tvrdil, že to říkal celou dobu a že předvídal, pod jak velkým tlakem se střední třída ocitne, a že je nutné zabránit jejímu chudnutí, a Fiala a spol. by na to odpovídali, že se nedalo předvídat, jak hrozné to bude, a že s opatřeními přicházeli postupně spolu s tím, jak se ekonomické podmínky zhoršovaly.
Jestliže bychom se ale dostali takhle daleko, tak na tom samozřejmě vydělá Andrej Babiš, nikoli Fialova vláda, která sice měřítkem Miroslava Kalouska bude dělat vysoce populistická opatření, bude je však realizovat výrazně později, než je navrhoval Babiš. Takže by se Fialovi stalo to nejhorší, co by se mu mohlo stát – byl by za populistu, a navíc by z toho neměl ani žádný užitek.