Na zapojení vojáků ze západních zemí do bojů na Ukrajině upozorňují nezávislé i oficiální ruské zdroje a také některá západní média. Speciální jednotky prý pomáhají napadené zemi s obsluhou protileteckých i raketových systémů, s plánováním bojových operací a při dalších aktivitách. Jejich přítomnost na Ukrajině je prý veřejné tajemství.
Ke zvýšení podpory napadené Ukrajiny vyzval v pondělí během summitu v Paříži francouzský prezident Emmanuel Macron. Rovněž nevyloučil, že by za jistých podmínek mohla Francie vyslat na pomoc napadené zemi své vojáky. Jeho slova vyvolala rozpačité reakce spojenců a také vyvolala varování Moskvy, podle které zapojení západních vojáků do bojů na Ukrajině nutně povede k vojenské konfrontaci mezi Ruskem a NATO.
Macronova slova posléze upřesňoval francouzský ministr zahraničí Stéphan Séjourné, který uvedl, že francouzští vojáci by na Ukrajině neplnili bojové úkoly. Pomáhali by prý při odminování, podpořili Ukrajince při zajišťování jejich kyberbezpečnosti, anebo asistovali při výrobě zbraní.
Jak ale uvádějí některé ruské nezávislé i oficiální zdroje, západní speciální jednotky na Ukrajině již dávno operují. A jde prý o veřejné tajemství. Na zapojení západních vojáků do bojových operací na Ukrajině poukázal nezávislý ruský web The Moscow Times. Ten odkázal na vyjádření nejmenovaného vysokého evropského představitele z rezortu obrany pro britský list The Financial Times. „Každý ví, že na Ukrajině jsou západní speciální jednotky, jen to oficiálně neuznali,“ řekl údajně, aniž by upřesnil, které země měly vyslat své speciální jednotky do válečné zóny.
O účasti západních vojáků v ukrajinských bojových operacích hovořil rovněž v únoru náčelník hlavního operačního ředitelství generálního štábu ruských ozbrojených sil generálplukovník Sergej Rudskoj. Podle něj západní vojáci poskytují Ukrajině nejen logistickou podporu, ale účastní se rovněž bojových akcí. „Ovládají systémy protivzdušné obrany pro operačně-taktické rakety a vícenásobné odpalovací raketové systémy a jsou součástí útočných jednotek,“ řekl generál, podle kterého je navíc známo, že důstojníci NATO pomáhají Ukrajincům s přípravou jejich vojenských operací.
Rudskoj rovněž uvedl, že ukrajinská armáda si uchovala svou bojeschopnost, pokud jde o možné provádění aktivních operací, a v případě obnovení pomoci ze strany Západu nelze vyloučit další její pokus o protiofenzivu.
Tak či onak je zřejmé, že žádná země dosud nehovořila o přímém masovém zapojení zahraničních bojových jednotek do bojových operací na Ukrajině. Přestože Macron uvedl, že nasazení vojáků na Ukrajině odmítají titíž lidé, kteří dříve vylučovali poskytnutí tanků, letadel, či raket dlouhého doletu, je zřejmé, že v tomto kontextu měl patrně na mysli podpůrnou přítomnost vojenských poradců spíše než nasazení vojáků ze zemí NATO do boje, na které reagoval Peskov.
Myšlenku na nasazení vojáků na Ukrajině odmítla řada francouzských spojenců, mimo jiné Česká republika, USA, Polsko, Švédsko a další země. Naopak, nevyloučila ji Litva, rovněž ale pod podmínkou, že by se její muži neúčastnili přímých bojových operací.