Vladimir Putin FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Nová bezpečnostní architektura v Evropě by neměla stát na zákazu vstupu některých zemí do NATO, podotkl francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě. Narážel tím na ruský požadavek, aby se Severoatlantická aliance zavázala, že do svých řad nepřijme Ukrajinu. Oba politici za téměř šest hodin vzájemné debaty našli podle Macrona v otázce Ukrajiny společné body, ale neshody dál přetrvávají.
Putin varoval, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo vést ke konfliktu mezi aliancí a Ruskem, pokud se Kyjev jako členská země aliance pokusí získat zpět poloostrov Krym a ostatní spojenecké země tak „vtáhne do války“ s Ruskem. „Takový konflikt by nikdo nevyhrál,“ prohlásil Putin, který připomněl, že Rusko je významnou jadernou velmocí.
Ukrajina se podle ruského prezidenta už dvakrát pokusila vyřešit otázku Donbasu vojensky, a proto teď Rusko požaduje bezpečnostní záruky a do oblasti přesouvá armádu. Spojené státy a země NATO už několik týdnů upozorňují na rostoucí počty ruských vojáků a techniky u ukrajinských hranic.
Moskva, která do té doby ukrajinský Krym anektovala v roce 2014 a podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny, ale přes přesuny desetitisíců vojáků k hranicím popírá, že by měla v úmyslu zaútočit. Po USA a NATO ale začala žádat bezpečnostní záruky, především právě garanci, že Ukrajina se nestane členskou zemí NATO. To ale alianční země odmítají s tím, že na dlouhodobé politice „otevřených dveří“ nebudou nic měnit, protože žádná třetí země nesmí mít právo veta v otázce rozšiřování.
Putin vyjádřil naději, že se situaci kolem Ukrajiny nakonec podaří vyřešit mírovou cestou, a prohlásil, že k řešení situace kolem vzbouřeneckých regionů na východě země nevidí alternativu ke stávajícím mírovým dohodám z Minsku. „Pokud jde o minské dohody – ať už jsou živé, nebo mají nějakou perspektivu, nebo ne – domnívám se, že jiná alternativa (k nim) prostě neexistuje,“ prohlásil ruský prezident.
Putin keeps distance from Macron as leaders mull diplomatic end to Ukraine crisis https://t.co/FrA2ljG8sJ pic.twitter.com/C3WcWbFRdp
— New York Post (@nypost) February 7, 2022
Putin si s Macronem při uvítání nepodali ruce a pak usedli na opačných koncích oválného stolu daleko od sebe. Agentura TASS k tomu poznamenala, že jde o bezpečnostní opatření související s pandemií nemoci covid-19. Stejný režim panoval i při setkání Putina s maďarským premiérem Viktorem Orbánem minulý týden.
Podle Macrona, který bude v úterý jednat v Kyjevě, také neexistuje jiné než mírové řešení. „Uvědomujeme si závažnost situace a hledáme způsob, jak zachovat mír. Jsem hluboce přesvědčen, že je ještě čas,“ řekl Macron. „Jsme ochotní společně pracovat na budování stability a bezpečnosti v Evropě,“ dodal. Putin na tiskové konferenci uvedl, že s Macronem bude po jeho jednáních s ukrajinskou stranou hovořit znovu telefonicky.
Minské mírové dohody podepsali v letech 2014 a 2015 vedoucí představitelé Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa ve snaze ukončit konflikt na východě Ukrajiny, který si dosud vyžádal na 14 000 životů. Počítají mimo jiné s amnestií pro separatisty, obnovením hospodářských vztahů s oblastmi ovládanými povstalci, které mají získat zvláštní postavení zakotvené v ukrajinské ústavě, či obnovením plné kontroly nad státní hranicí ze strany ukrajinské vlády. Kromě křehkého příměří však mírové dohody průlom nepřinesly a Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z jejich neplnění.
