Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, italský premiér Mario Draghi a rumunský prezident Klaus Iohannis ve čtvrtek navštívili v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Toho Macron ujistil, že Evropa bude stát při Ukrajině až do vítězství a slíbil další dodávku zbraní. Státníci zároveň podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle Zelenského je země připravena stát se plnohodnotným členem. Ukrajinci si zasloužili právo vydat se touto cestou, nechal se slyšet Zelenskyj.
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině okamžitý status kandidáta na členství v evropské sedmadvacítce. „Všichni čtyři podporujeme okamžitý status kandidátské země do EU pro Ukrajinu,“ řekl Macron na tiskové konferenci po jednání.
Scholz prohlásil, že jeho vláda podporuje udělení oficiálního postavení kandidátské země pro Ukrajinu i Moldavsko. Zároveň však zdůraznil, že kandidáti musí k tomu, aby se skutečně stali členy unie, splnit jasná kritéria. „Ukrajina patří do evropské rodiny,“ nechal se slyšet ale německý kancléř.
Podle Draghiho je hlavním poselstvím jeho diskusí se Zelenským a vrcholnými představiteli Francie a Německa v Kyjevě to, že Itálie chce vidět Ukrajinu jako součást Evropské unie. „Itálie chce, aby Ukrajina získala kandidátský status, a podpoří tento postoj na příštím jednání Evropské rady,“ prohlásil italský premiér. Premiéři a prezidenti členských zemí se na bruselském summitu sejdou příští týden ve čtvrtek a v pátek, přičemž Ukrajina je jedním z klíčových bodů programu vrcholné schůzky.
„Nacházíme se ve zlomovém okamžiku naší historie. Ukrajinci každý den brání hodnoty demokracie a svobody, které jsou základem evropského projektu, našeho projektu. Nemůžeme čekat. Nemůžeme tento proces odkládat,“ dodal Draghi.
Macron po setkání s ukrajinským prezidentem také potvrdil postoj Evropské unie a řekl, že Ukrajina se může na EU spolehnout. Francouzský prezident také přislíbil dodávky dalších šest houfnic Caesar. Podle Macrona může za současnou potravinovou krizi ruská agrese. Vyloučil, že by byly na vině evropské sankce. Zároveň ujistil Zelenského, že Evropa bude při Ukrajině stát Evropa až do vítězství. Zdůraznil však, že podmínky míru si musí Ukrajina určit sama.
Le monde entier a été témoin des crimes de guerre commis sur le sol ukrainien. Pour que les auteurs de ces crimes soient tenus pour responsables et punis conformément au droit international, nous restons mobilisés. Pour collecter les preuves, nos experts sont en première ligne. pic.twitter.com/CeoDcrZCjf
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) June 16, 2022
„Ukrajina musí vzdorovat a zvítězit,“ prohlásil Macron po přesunu do nedalekého města Irpiň. „Je to hrdinné město poznamenané stigmatem barbarství,“ řekl Macron v Irpini. Dodal, že zde pozoruje známky spáchaných válečných zločinů.
Nedlouho po příjezdu trojice státníků do Kyjeva byl v ukrajinské metropoli vyhlášen letecký poplach, napsala DPA. Výstraha trvala asi půl hodiny. Od začátku dubna žije Kyjev relativně pokojným životem, sporadicky ale čelí raketovým útokům. Podle ukrajinských zdrojů ruské síly hlavní město ostřelovaly mimo jiné na konci dubna v době, kdy zde jednal generální tajemník OSN António Guterres.
Média o plánované společné cestě tří státníků informovala už v uplynulých dnech, ale oficiální zdroje byly patrně z bezpečnostních důvodů zdrženlivé. K trojici se v Kyjevě připojil rumunský prezident Klaus Iohannis, který o tom informoval na twitteru.
Vlakem do Kyjeva po zahájení ruské invaze cestoval například i český premiér Petr Fiala, jeho kolega z Polska Mateusz Morawiecki a nyní již bývalý šéf slovinské vlády Janez Janša.
Zorganizování současné návštěvy tří evropských státníků v Kyjevě zabralo několik týdnů, protože politici museli překonat kritiku Ukrajiny mířenou na jejich země, podotkla agentura Reuters. Kyjev kritizoval Německo a Francii a v menší míře také Itálii za údajné otálení s poskytnutím pomoci Ukrajině, za pomalé dodávky zbraní a upřednostňování vlastních zájmů.
Vyšetřením možných válečných zločinů během ruské invaze na Ukrajinu se nyní zabývá zvláštní komise OSN. Její předseda Erik Möse ve čtvrtek řekl, že komise shromáždila četná obvinění z těchto zločinů včetně vraždění civilních obyvatel v Irpini a Buči, ale že je ještě brzy na to, aby se vyjádřila k právní podstatě těchto událostí.