Maďarský premiér Viktor Orbán FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
Maďarsko chce vidět Ukrajinu jako „nárazníkovou zónu“ mezi Ruskou federací a Evropskou unií. V rozhovoru pro britský deník Financial Times to řekl ministr pro evropské záležitosti János Bóka. Sedmadvacítka by podle něj neměla po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu podporovat napadenou zemi zbraněmi i finančně.
„Bezpečnost Evropy nevidíme v začlenění Ukrajiny do obranných systémů, ale vidíme potřebu vytvořit nárazníkovou zónu mezi Ruskem a evropskými obrannými strukturami, která by odpovídala zájmům Ruska i Evropy,“ řekl Bóka. Ukrajina by podle něj měla fungovat „jako nárazníková zóna pouze tehdy, pokud bude existovat shoda mezi globálními hráči o tom, co lze a co nelze dělat na území Ukrajiny“, dodal s tím, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu znamená, že EU by již neměla Ukrajinu podporovat zbraněmi ani penězi.
„V opačném případě to bude konfliktní, nikoli nárazníková zóna,“ dodal maďarský ministr. „Pokud USA nebo EU udělají na Ukrajině něco bez souhlasu Putina, stanou se samy zdrojem konfliktu,“ poznamenal v rozhovoru pro Financial Times.
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se ve čtvrtek v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán.
Na úvod dvouhodinového jednání o situaci na Ukrajině se s unijními lídry spojil přes videokonferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle prohlášení, které zveřejnil na svých stránkách v narážce na Orbánovy kroky, mimo jiné řekl, že je „protievropské, když jeden člověk blokuje rozhodnutí, která jsou důležitá pro celý kontinent nebo která již byla dohodnuta“.
„Je smutné, že to říkám, ale určitý tlak je zapotřebí také v rámci Evropy, aby se zajistilo, že se cokoli slíbeného skutečně stane. A mluvím o přístupových rozhovorech Ukrajiny s EU a řešení některých zásadních otázek pro evropskou jednotu,“ dodal Zelenskyj. Ukrajina podle něj splnila potřebné požadavky, nicméně nastaly vážné potíže s otevřením prvního, ale i dalších vyjednávacích klastrů. „Evropské úsilí, které by mělo přinést více bezpečnosti a míru, je tak neustále bržděno. A myslím si, že to je špatně. Evropa musí mít způsob, jak zabránit jednotlivých aktérům blokovat to, co je pro všechny důležité,“ dodal ukrajinský prezident.
„Evropská rada znovu vyjadřuje svou podporu komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru založenému na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva a vítá veškeré úsilí o dosažení takového míru,“ stojí v textu o Ukrajině podpořeném 26 státy. Jejich premiéři či prezidenti rovněž uvítali společné prohlášení Ukrajiny a Spojených států po jejich setkání v Saúdské Arábii, včetně návrhu na dohodu o příměří, humanitární úsilí a obnovení sdílení zpravodajských informací a bezpečnostní pomoci USA. „Evropská rada vyzývá Rusko, aby prokázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku,“ dodává text.
Maďarští diplomaté dali předem najevo, že jejich země závěry týkající se Ukrajiny nehodlá podpořit. Vadí jim zejména vyjádření, že si Evropská unie zachovává svůj přístup „mír prostřednictvím síly“. Ten vyžaduje, aby Ukrajina byla v co nejsilnější pozici pro případná vyjednávání, což znamená pokračování vojenské pomoci bránící se zemi.
