Maďarský premiér Viktor Orbán FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
Maďarsko má na začátku nového roku trvale ztratit přístup k více než jedné miliardě eur (25,2 miliardy Kč) z fondů Evropské unie. Spory mezi Budapeští a Bruselem brzdí schopnost země dostat se z recese a podkopávají snahy premiéra Viktora Orbána o znovuzvolení do funkce v roce 2026, napsal list Financial Times.
Zmrazení peněz EU zasáhlo Maďarsko v době, kdy má vláda jen málo prostoru pro manévrování. Rozpočtový deficit v letošním roce činí více než 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To zvyšuje politické napětí.
Maďarská ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 0,7 procenta. Byl to druhý propad HDP za sebou, a země se tak dostala do technické recese. Může za to slabá poptávka v automobilovém, elektronickém a farmaceutickém sektoru, které mají dominantní postavení v průmyslové výrobě v zemi.
Z 6,3 miliardy eur zmrazených Bruselem kvůli obavám o právní stát přijde Budapešť trvale o 1,04 miliardy eur, protože tato částka musí být rozdělena do konce letošního roku, jinak o ni země přijde. Maďarsko také přichází o jeden milion eur denně z peněz EU kvůli nelegálnímu zacházení s žadateli o azyl. Celkové ztráty kvůli zacházení s žadateli o azyl v letošním roce činí 200 milionů eur. Soudní dvůr EU také v červnu udělil zemi pokutu 200 milionů eur za porušování azylových pravidel a ignorování jeho dřívějších rozhodnutí.
Celkem zůstává pro zemi zablokováno 19 miliard eur z postpandemických fondů obnovy a dalších zdrojů EU.
Maďarský ministr pro záležitosti EU János Bóka v polovině prosince uvedl, že je velmi obtížné neinterpretovat zmrazení fondů jako „politický tlak“. Dodal, že Budapešť přijme kroky k nápravě této diskriminační situace. Vláda také žádá odškodnění za rozhodnutí Soudního dvoru EU, což je další ukázkou toho, že vztahy mezi Bruselem a Budapeští dosáhly nového minima, dodal FT.
Peníze z EU pravděpodobně zůstanou zablokovány až do voleb. Ani jedna strana není ochotna ustoupit z toho, co považuje za zásadní otázky, včetně protikorupčních opatření, nezávislosti soudů a zacházení Maďarska s menšinami a žadateli o azyl.
Obě strany také mají čas do poloviny ledna, aby se dohodly na kompromisním fiskálním plánu pro roky 2025 až 2028. EU je připravena dát zemi špatné hodnocení, pokud nesníží výdaje.
V rozpočtu země na příští rok byly zrušeny většinou investice financované EU a sociální výdaje. To přimělo opozici k tomu, aby začala upozorňovat na rozpadající se nemocnice, nedostatek zařízení pro péči o děti a špatná nádraží. Ministr hospodářství Márton Nagy připustil, že vláda nedokáže zcela zaplnit mezeru způsobenou výpadkem financování z EU.
„Nejprve musíme upevnit ekonomiku,“ řekl Nagy listu FT. „Roky jsme klopýtali od krize ke krizi – covid, energetická krize, válka, nyní slabost německé ekonomiky. Všichni víme, že daňové příjmy chybí, takže je musíme znovu vytvořit.“ Nagy trvá na tom, že vláda nebude nadměrně utrácet. Místo toho, aby použil vládní prostředky na stimuly, navrhl umožnit lidem použít úspory ze soukromých penzijních fondů na nákup nebo renovaci nemovitostí, bez zdanění. Cílem kroku je zvýšit slabou poptávku.
Orbán mezitím sází na to, že by mezeru mohli zaplnit investoři z Asie. Čínské investice v Maďarsku v posledních letech vzrostly, ale jen málo ekonomů si myslí, že mohou zcela kompenzovat nedostatek finančních prostředků z Bruselu.
