Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
V České republice často zaznívá, že vláda Petra Fialy by měla s vysokými cenami pohonných hmot bojovat pomocí jejich zastropování. Dlouhodobě to navrhuje například opoziční hnutí ANO a jeho předseda a bývalý premiér Andrej Babiš. Případ Maďarska, které cenu paliv zastropovalo, přitom ukazuje, k čemu zastropování cen za určitých okolností může vést a jaké problémy s ním mohou být spojeny. Na místě je tak opatrnost, protože to, co vypadá jako jednoduché řešení, může následně přinést celou řadu potíží a nezamýšlených důsledků.
Hnutí ANO Andreje Babiše dlouhodobě prosazuje zastropování cen pohonných hmot na maximálně 36 korunách za litr formou snížení daně z přidané hodnoty nebo spotřební daně. Jde o jedno z dvanácti opatření proti chudobě, které Babišovo uskupení předložilo. Jejich výčet najdeme například v květnovém vydání novin tohoto hnutí.
Tento krok ale šéf hnutí ANO navrhoval už dříve. Již letos v březnu ve svém pravidelném nedělním videu na sociálních sítích nabádal vládní kabinet Petra Fialy, aby stanovil maximální cenu benzinu a nafty na 35 korun za litr, a ke snížení DPH. „Obrovská výhoda vlády je to, že vlastní ČEPRO, které má produktovody a vlastní čerpací stanice,“ zdůraznil Babiš a doplnil: „Vláda by měla zastropovat ceny pohonných hmot, klidně může na 35 korunách, a stále ČEPRO bude na nule, když se odpustí DPH.“
Vláda posléze v dubnu schválila novelu zákona o spotřebních daních, která dočasně snížila spotřební daň z motorové nafty a bezolovnatého benzinu o 1,50 korun na litr, a to od 1. června do 30. září 2022. Předcházelo tomu zrušení silniční daně u vozidel do 12 tun, snížení silniční daně pro auta nad 12 tun na minimální sazby dané evropskou směrnicí a zrušení povinného přimíchávání biosložky do paliv.
V minulém týdnu se přitom litr benzinu Natural 95 u čerpacích stanic v České republice prodával v průměru za 45,82 koruny (před týdnem pak o 1,09 koruny dráž) a nafta za 46,21 koruny za litr (oproti předchozímu týdnu zlevnila o 93 haléřů).
Zastropování cen pohonných hmot bylo v Maďarsko zavedeno už loni v listopadu a v červnu bylo prodloužené do 1. října. Cenový strop u benzinu Natural 95 a nafty byl tak stanoven na přibližně 29 korunách za litr. Aktuálně však Maďarsko čelí hrozbě nedostatku paliv, a proto postupně zužuje okruh vozidel, jejichž řidiči mohou pohonné hmoty za zastropovanou cenu tankovat, a také se rozhodlo uvolnit 24 procent svých ropných rezerv.
Právě na tom, jak maďarská vláda omezuje, koho se zvýhodněná cena paliv týká, se ukazuje, jak je toto opatření problematické a dlouhodobě neudržitelné. Jako prvním byla nižší cena odepřena cizincům, což vyvolalo reakci Evropské komise, která na počátku června vyzvala ministra průmyslu Lászla Palkovicse, aby podal vysvětlení, a rovněž Maďarsko vybídla ke stopnutí praxe dvojích cen za pohonné hmoty.
V tuhle chvíli mohou levnější cenu využívat jen soukromá auta, taxi nebo zemědělské stroje typu traktorů, smůlu tak mají nejenom cizinci, ale i ostatní firemní vozidla. Tankovat se rovněž může už delší dobu maximálně pouze 50 litrů denně.
Hlavní potíž spočívá v tom, že zastropování cen v Maďarsku zřejmě zvyšuje poptávku po pohonných hmotách a také asi vede k tomu, že se omezuje dovoz paliv z jiných zemí, protože dovážející společnosti nechtějí kvůli zastropování realizovat ztráty.
Samozřejmě se nedá říct, že pokud by Česká republika přistoupila k zastropování cen pohonných hmot, které navrhuje hnutí ANO, mělo by to stejné dopady jako v Maďarsku, protože situace v obou zemích je odlišná a stejně tak způsob zastropování cen paliv by se lišil, i tak je ale nutné brát to jako varování a připomenutí toho, že v podobných případech je třeba si počínat velmi opatrně.
