Na Nové scéně Národního divadla byly v úterý večer již pošestnácté udíleny ceny Magnesia Litera pro nejlepší knihy uplynulého roku. Přihlášeno bylo celkem 352 titulů do devíti kategorií, včetně té staronové − Litera za publicistiku.

Vítězem hlavní ceny Magnesia Litera Kniha roku se stala postapokalyptická vize  Biancy Bellové − Jezero (Host). Vítěze této kategorie, stejně tak jako kategorie Dilia Litera pro objev roku, nevybírá jako u ostatních pětičlená porota, ale hlasuje 300 vybraných osob, pohybujících se v knižní branži (od knihkupců po univerzitní profesory). Právě ti se shodli na tomto drsném příběhu o dospívání a zároveň o devastaci životního prostředí. Příběh chlapce Namiho, který pátrá po své matce, zasadila autorka do neutěšených podmínek vysychajícího Aralského jezera. Sugestivní dojem umocňuje kontrast mezi podrobným líčením všudypřítomné zkázy a záměrně poetickým až mytickým jazykem. Bianca Bellová popsala osobitý příběh dospívání a iniciace, které jsou v jejích podání vnímány jako znovuzrození, povstání z popela.

Literu za prózu obdržel Marek Šindelka za knihu Únava materiálu (Odeon), ve které se zabývá uprchlickou krizí. Sám autor byl při přijímání ocenění příjemně překvapen, že osudy uprchlíků mohou do takové míry někoho zaujmout. Trochu z jeho slov mrazilo, něco podobného možná zažijete i při čtení této knihy. Novela přináší výpověď především o izolaci a odtržení, ve kterém se mnozí migranti nacházejí. Až fyzický jazyk hmatatelně přibližuje útrapy cesty, což čtenáře přiměje vcítit se do jejich životů, do situací, kdy přišli o majetek, bezpečí a mnozí i o život.

Literu za nakladatelský čin získalo nakladatelství Jota za knihu  Stingl Miloslav − Biografie cestovatelské legendy, autora Adama Chrousta. Kniha je zajímavá už svou formou. V objemném papírovém boxu najdete nejen knihu s více než 500 fotografiemi, ale i mnoho zajímavých artefaktů. Autorovi se tak podařilo vytvořit nejen ucelený pohled na život vědce, spisovatele a cestovatele Miloslava Stingla, ale zároveň zobrazit významné mezníky české a světové historie. Cenu převzal sám Miloslav Stingl, který dal všem jasně najevo, že ani ve svých 86 letech neztrácí smysl pro humor i krásu žen.

Litera za překladovou literaturu byla předána překladatelce Alici Hyrmanové McElveen za knihu Jasno lepo podstín zhyna (Odeon), prvotinu mladé irské autorky Sary Baumeové. Titul je poetickou obměnou čtyř ročních období, skoro jako by šlo o „náhodná“ přeřeknutí. Příběh podivína Roye a jeho ošuntělého a agresívního psa je textem o lásce, soucitu, beznaději i vzdoru. Je v tom smutek člověka i psa, kteří nemají šanci a v nic nedoufají. Vyděděnci bez cíle a naděje, kteří jen zvolna a bez odporu povlávají nepřízní osudu jako zplihlá chmýří potulných pampelišek. Bohatý, nápaditý jazyk plný metafor byl pro překladatelku výzvou, povedl se citlivý a výstižný překlad, dodávající příběhu na hloubce a naléhavosti.

Cenu Dilia Litera pro objev roku získal Ondřej Nezbeda za knihu Průvodce smrtelníka (Paseka). Autor se v knize pokusil pojednat o smrti bez senzace, sentimentu a zároveň empaticky vzhledem k umírajícím i pozůstalým. Sám navštěvuje nemocnice i hospice, kde tráví čas s těmi, co odcházejí i s těmi, co zůstávají. A právě tyto osobní zážitky jsou hlavní osou celé knihy. Ondřej Nezbeda ví, o čem píše, díky čemuž působí jeho kniha až nezvykle uklidňujícím a pozitivním dojmem. Samota je horší než smrt a umírání − to je asi hlavní poselství knihy Průvodce smrtelníka. Jak řekl autor při převzetí ceny: „… abychom si nakonec o samotě nemuseli googlit svoje jména…“

Kniha Překlep a Škraloup (Albatros) vyhrála v kategorii Litera za knihu pro děti. Čtveřice autorů (Tomáš Končinský, Barbora Klárová, Daniel Špaček a Petr Štěpán), z nichž každý je zároveň v knize graficky vyveden, vytvořila nekonečně vynalézavé vyprávění o čase a časovosti, jemuž je marné vzdorovat. Věrní kamarádi Překlep a Škraloup podnikají dobrodružnou výpravu, aby postupně zjistili, že ve světě viditelném i neviditelném neexistuje nic, co by nebylo důležité. Knížka je nádherně výtvarně zpracovaná, obrazová složka je zároveň součástí textu, i po několikátém čtení je stále co objevovat.

Vítěz kategorie Litera za poezii Milan Ohnisko ve své sbírce Světlo v ráně (Druhé město) spojuje čistotu češtiny s naléhavou básnickou výpovědí – rafinovaně a přitom lapidárně zachycuje nepojmenovatelné. Slova plynou a zdánlivě nevinně komentují jak běžné momenty ze života, tak výjevy, které jako by vypadly ze snů či z pohádek.

Že Litera za naučnou literaturu doputuje do nakladatelství Academia bylo jasné, všechny tři nominace pocházely totiž právě z tohoto nakladatelství, Československé spartakiády (Academia) autora Petra Roubala čekal ale jako vítěze asi málokdo. Konkurencí mu totiž byly mnohem monumentálnější publikace Design v českých zemích 1900−2000 a Afrika zevnitř. Historik Petr Roubal se opřel o několikaletý archivní výzkum a napsal monografii, v níž důkladně vysvětluje návaznost na sokolskou tradici, ukazuje obrovskou energii a prostředky vložené do nácviku i organizace strahovských vystoupení, ale především originálně vykládá symboliku spartakiád. Jestliže první spartakiády potlačovaly jakoukoli sexualitu, ty pozdní stavěly na odiv ženskou krásu a mladistvou smyslnost.

Staronovou kategorii Litera za publicistiku vyhrála letos ojedinělá publikace Brnox, autorky Kateřiny Šedé (Kateřina Šedá/Tripitaka, z. s.). Kniha osobitým způsobem paroduje standardní turistické průvodce, ale zároveň je překonává neobyčejně sugestivním vhledem do atmosféry prostředí a do myšlení místních lidí. Projekt, který započal jako happening, vyústil v důkladnou, přínosnou a zábavnou reportáž z míst, jakým se tzv. slušná společnost raději vyhýbá. Obsáhlý svazek Brnox přináší výsledky několikaletého zkoumání brněnské čtvrti zvané Bronx, osídlené hojně Romy, přistěhovalci a obecně sociálně slabou komunitou, jež má pověst vyloučené lokality. Autoři čtenáře provázejí deseti „turistickými“ trasami, z nichž každá sleduje určitý sociální, kulturní či přírodní fenomén (např. víru a tradice, gastronomii, děti, flóru a faunu, noční život apod.). Vedle četných anket k vybraným tématům, přináší svazek poutavou koláž z dokumentů, citací, mapek, reklam, fotografií a kreseb, nechybějí ani svérázné křížovky.

A aby  Brna nebylo málo, vítězem  Magnesia Blog roku se díky internetovým hlasům čtenářů stává Brblanina, autorů KKRD Boys. Blog o jehož obsahové i jazykové zakotvenosti v jihomoravské metropoli nelze pochybovat.

Během slavnostního večera byla předána také Kosmas Cena čtenářů, kterou získala kniha Postel, hospoda, kostel (Argo), rozhovor Markéty Zahradníkové s polským knězem Zbigniewem Czendlikem.

Kateř

ina