Občané Evropské unie by měli získat možnost volit do zastupitelstev obcí, i pokud mají v Česku jen přechodný pobyt. Počítá s tím novela volebních zákonů, kterou se ve středu bude zabývat vláda. Ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) navrhuje, aby možnost volit do obecních zastupitelstev získali i další cizinci, nejen obyvatelé EU, píše ČTK.
„Cizinci s právem trvalého pobytu žijí na území obce déle než pět let. Po takové době jsou zpravidla součástí místní komunity a mají zjevný legitimní zájem na tom, co se v obci děje,“ říká Dienstbier. Podle něj není důvod přiznat volební právo občanům Velké Británie a ne třeba USA, kterých u nás žije podobný počet. „Vyloučení cizinců z veřejného života brání jejich lepšímu zapojení do místní komunity a jejich integraci ve společnosti,“ soudí ministr. Ministerstvo vnitra s jeho návrhem nesouhlasí a připomínkou se bude zabývat ve středu vláda.
Ta myšlenka má dvě složky, abychom to trochu intelektuálně zamotali, teoretickou a praktickou. Co bude na papíře a co by se mohlo všechno reálně stát.
V demokracii platí, že kdo o lidech rozhoduje, měl by být jimi volen. To samozřejmě neplatí absolutně, soudci a policie a armáda o nás také rozhodují a nevolíme je. Jsou ovšem ustanoveni na základě demokratických pravidel lidmi, kteří zvoleni byli.
Pokud někdo žije v nějaké obci s trvalým pobytem déle než pět let, je o něm rozhodováno a to po dobu delší, než je jedno volební období. Pak je pochopitelné, že by ti lidé chtěli do něčeho mluvit, protože jsou součástí zdejšího života a pracují tady a platí daně, takže by se mohli podílet na tom, jak se s jejich penězi (a s nimi samotnými) ve veřejném prostoru nakládá.
Proti tomu by se mohlo namítnout, že u většiny našich voličů a občanů můžeme předpokládat, že tady budou žít i nadále, takže u rozhodnutí, která jsou dlouhodobá, ponesou následky, zatímco cizinci třeba odejdou a nebude se jich to týkat. Tento myšlenkový ping pong s řadou výměn by mohl pokračovat. Třeba tak, že i naši lidé se hodně stěhují, ve dvaceti někoho na vsi zvolí a pak se za dva roky odeberou doživotně do Prahy.
Největší rozhořčení to nejspíš vyvolá u profesionálních i amatérských antiislamistů, kteří už vidí, jak přijdou hordy muslimů a jednou nás všechny přehlasují. To je celkem nesmysl, hordy nepřijdou. Ti co přijdou, budou nejspíš v Praze a Brně, co by se hnali na náš vlastenecký venkov, takže sotva někoho přehlasují. To by se jim nepovedlo nejspíš ani v Teplicích, protože tamní muslimové jsou lázeňští hosté a pokud něco chtějí, tak si to koupí v množství větším než malé.
Spíš se nabízí otázka, jak by pak dopadly volby Karlových Varech s jejich ruskou komunitou a co by to pro město znamenalo. Ale to už je jiná pohádka.
Viděno teoreticky od stolu, není Dienstbierova myšlenka tak šílená, jak mu to budou otloukat o hlavu. Viděno prakticky od téhož stolu, nestane se nic, kdyby změna byla přijata, nebo nebyla. Všechno je to spíš pocitová záležitost. Kdyby k nám nějaké hordy vtrhly, každý ať si doplní, jaké má na mysli, bude úplně jedno, co je kde napsané, to už jsme zažili v minulém století několikrát. Jisté je hlavně to, že pro podobné návrhy teď není zrovna z psychologického hlediska nejlepší doba.
