Čerstvě bývalá ministryně spravedlnosti má problémy se svým sklonem k opisování diplomových prací. Třeba i jinde, ale o tom se ještě neví a nemluví. Politici namočení do sestavování nové polobolševické vlády však plagiátorství Taťány Malé neviděli nijak dramaticky, a proto, i díky rychlému konci na úřadě, již do budoucna není nutné se jím zabývat. Na oplátku by se ovšem hodilo nabídnout nějaký dáreček. Třeba uzákonění možnosti ve škole opisovat. Někdy prostě člověk neví, nebo nemá čas se studiem zabývat dostatečně intenzivně.
Často se hovoří o reformě českého školství a „kauza Malá“ by se mohla stát přelomovou první vlaštovkou, která ukáže směr jakým se dát. S opisováním se ve svých studijních letech setkal každý z nás. Buď sám aktivně nakukoval ke svému sousedovi v lavici, nebo naopak nechal slabšího spolužáka opsat část vlastní práce.
Doteď se toto považovalo za nepovolené a často bylo učiteli a profesory trestáno například snížením známky, v jiných případech třeba jen hysterickým výlevem kantora. To musí skončit. Politici, převážně pak ti vysoce postavení, nám mají jít příkladem a je třeba jejich činy následovat. Hlavně, pokud se jedná o zástupce protikorupčního hnutí, které ústy svého majitele neustále proklamuje, jak je sněhobíle čisté a zařídí, že bude líp.
Pokud to znamená, že se vývoj českého školství posune směrem, který razí třináctidenní ministryně Malá, tedy opiš, co můžeš, máme se skutečně na co těšit. Jako další by mohly přijít třeba úpravy osnov a vyškrtnutí témat, které jsou pro vládnoucí hnutí nepodstatné a neradi se k nim vrací.
Z dějepisu by tak měly zmizet třeba veškeré zmínky o zrůdnosti komunistického režimu, jehož zástupci se postupně opět dostávají k moci a díky Babišovi budou rozhodovat o budoucnosti České republiky. Je tedy nežádoucí, aby se děti dozvěděly o tom, jaká zvěrstva předchůdci dnešních komunistů páchali na českém národě.
Tématem, které musí zůstat absolutně tabu je existence Státní bezpečnosti. Vždyť sám premiér s touto komunistickou tajnou policií spolupracoval a u některých občanů to stále vzbuzuje velké emoce, které však nekorespondují se zájmem Andreje Babiše. Ten totiž nemá rád, když do někdo kritizuje a zdaleka nejvíc mu vadí jakékoliv protesty proti jeho komunisticko-estébácké minulosti.
Školská reforma má vytyčeny jasné síle, které nepochybně bude zkoušet prosadit. Zatímco povolení opisování je jen zbožným přáním lidí, neschopných dosáhnout vzdělání pouze svými silami, ututlání naší minulosti je reálnou hrozbou, kterou může polobolševická vláda Andreje Babiše chtít prosadit. Pozvolna a potichu, jak to komunisté umějí.
