Průměrná roční teplota v roce 2024 překročila hodnoty z předindustriálního období o více než jeden a půl stupně. Ani Česko neuniklo katastrofám, které způsobily například podzimní povodně. I tak ale přinesl loňský rok v oblasti životního prostředí i několik mimořádných průlomů. Jsou to možná nenápadná vítězství, ovšem vítězství ochraňující biodiverzitu po celém světě.

Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru kleslo odlesňování v brazilské Amazonii v roce 2024 na devítileté minimum a kácení lesů se snížilo o třicet procent. Jde o výrazný pokles, k němuž přispěly politické změny a nové předpisy. Je to důkaz pokroku v ochraně jednoho z nejvýznamnějších světových pohlcovačů uhlíku a ohnisek biologické rozmanitosti. Zničeno bylo téměř dva a půl tisíce kilometrů čtverečních deštného pralesa. Tyto rozměry jsou stále obrovské, ale jedná se o nejnižší roční ztrátu od roku 2015.

Dále čtěte

Obojživelná myš nebo ryba s kulatou hlavou. Vědci objevili 27 nových živočišných druhů

Bizarní ryba s kulovitou hlavou či obojživelná myš, to je jen malý vzorek výčtu nových živočišných druhů, které výzkumníci objevili…

Pokles lze přičíst několika faktorům, včetně přísnějšího prosazování zákonů o životním prostředí prezidentem Lulou da Silva. Ten se zavázal ukončit odlesňování do roku 2030 a potlačit nelegální těžbu dřeva. Odlesňování navíc pokleslo navzdory tomu, že požáry v brazilské Amazonii se ve stejném období po historickém suchu zvýšily téměř osmnáctkrát.

Obnovitelná energie vítězí

Energie pochází čím dál častěji z obnovitelných zdrojů. Například ve Velké Británii přešli v roce 2024 uzavřením poslední uhelné elektrárny čistě na obnovitelné zdroje energie. Mezinárodní energetická agentura očekává, že do roku 2030 vzroste globální kapacita obnovitelných zdrojů téměř třikrát oproti roku 2022. Přitom cílem OSN je ke stejnému datu ztrojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů, tento cíl je tak již velmi blízko.

Do konce tohoto desetiletí by obnovitelné zdroje měly pokrýt téměř polovinu veškeré elektrické energie. Podle Mezinárodní energetické agentury za rapidním nárůstem obnovitelných zdrojů energie ve světě stojí především ekonomika, nikoli vládní politika. Obnovitelná energie, zejména solární, je totiž téměř ve všech zemích světa nejlevnější variantou.

Česko se jako většina států také zavázalo k dekarbonizaci, tedy postupné eliminaci veškerých emisí skleníkových plynů, k čemuž pomáhá bezemisní výroba elektřiny. Nicméně podle dat z roku 2021 silně zaostáváme za ostatními státy Evropské unie s pouhými sedmnácti procenty obnovitelné energie.

Ochrana oceánů

Vzhledem k vytíženosti oceánů jak v oblasti těžební, tak přepravní je možná překvapující, že pouze osm procent světových vod je chráněno. Azorské ostrovy v roce 2024 vyhlásily novou chráněnou oceánskou oblast na území severního Atlantiku. Po zřízení se stane největší v regionu a pokryje tak třicet procent moře kolem tohoto portugalského souostroví. Na polovině této oblasti bude zakázán rybolov a těžba jiných přírodních zdrojů. K tomuto rozhodnutí došla místní vláda kvůli zhodnocení tamního ekosystému, zahrnujícího devět hydrotermálních proudů. Ale také dvacet osm druhů mořských savců a pět set šedesát druhů ryb.

Chránit přírodu se vyplatí

Iniciativ na ochranu biodiverzity je ve světě mnoho. Ukazuje se, že při vytrvalé práci dochází k pozitivním výsledkům. Například v Kazachstánu se před vyhynutím podařilo zachránit kriticky ohroženou antilopu sajgu tatarskou, která v roce 2003 čítala pouhých dvacet tisíc kusů. Dnes se jich po Zlaté stepi pohybují necelé tři miliony. V červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody se tento druh dostal ze stavu kriticky ohrožený do stavu téměř ohrožený.

Místní organizace Altyn Dala uvedla, že díky trvalému snížení pytláctví a výraznému nárůstu chráněného území byla zvířecí populace schopna rychle reagovat a od roku 2015 se zvýšila desetinásobně. Ochranáři využívali pečlivý a vědecky podložený monitoring, značení a ochranu a obnovu biotopů. Obnově pomohl i životní cyklus zvířat. Samice se totiž začínají rozmnožovat již ve věku osmi měsíců a často rodí dvojčata.

Není to ale jediný příklad ochrany přírody, který v loňském roce zaznamenal pozitivní dopad. Dalším je snaha indiánského kmene Yurok o doplnění stavu zvířat na jejich kmenovém území v Kalifornii. V říjnu byla stržena poslední přehrada na řece Klamath, která protéká mezi Kalifornií a Oregonem. Mohlo tak dojít k návratu lososů do jejich přirozeného domova. Ryby mají nyní přístup ke čtyři sta dvacet mil dlouhému biotopu, který jim byl dříve nedostupný.

V mnoha z těchto vod se nacházejí studené prameny, které lososům poskytují úlevu i v době, kdy se v důsledku rostoucích teplot na planetě vody oteplují. Návrat ryb podpoří nejen místní ekosystém, ale i kulturu kmenů, které se v minulosti spoléhaly na obživu právě z lososů.

Velryby jako právnické osoby

Ekvádorská vláda už v roce 2021 vydala prohlášení, že těžba v tamním pralese Los Cedros porušuje základní práva přírody. Podobně znečištění řeky Machángara, protékající hlavním městem, porušuje práva tohoto toku. I když to může znít zvláštně, právní subjektivita dává přírodě novou vlnu ochrany. Je tudíž logické, že se tohoto trendu v uplynulém roce chytly i ostatní země.

Dále čtěte

Obojživelná myš nebo ryba s kulatou hlavou. Vědci objevili 27 nových živočišných druhů

Bizarní ryba s kulovitou hlavou či obojživelná myš, to je jen malý vzorek výčtu nových živočišných druhů, které výzkumníci objevili…

Například na Novém Zélandu byly vrcholy národního parku Egmont nejen přejmenované na Te Papakura o Taranaki. Zároveň ale byly označeny jako právnická osoba pod jménem Te Te Kāhui Tupua. V Brazílii zase získala právní subjektivitu část oceánu. Pobřežní město Linhares začalo uznávat své vlny jako živé bytosti a přiznalo jim právo na existenci, regeneraci a obnovu. V neposlední řadě zástupci domorodých obyvatel v Pacifiku oficiálně uznali velryby a delfíny jako právnické osoby. „Právní osobnost poskytuje pochopení, že příroda a živé nelidské bytosti by měly být chápány jako subjekty s vlastní hodnotou a vlastními zájmy a potřebami,“ řekla pro BBC Jacqueline Gallantová, právnička zabývající se změnou klimatu a biodiverzitou.