Ministryně práce a sociálních věcí nebude moci rozházet ze státního rozpočtu tolik, kolik by se jí líbilo. Na vládě totiž Jana Maláčová nedokázala prosadit zvýšení platů státních zaměstnanců o tři tisíce korun. Znamená to nejen další hřebíček do rakve ČSSD, ale také ukázku toho, jak se nyní bude v případě výdajů z rozpočtu chovat Andrej Babiš. Podle přísloví o koze a vlkovi na jednu stranu bude část voličů uplácet, ale zároveň se bude tvářit jako zodpovědný hospodář, který ví, že státní kasa není bezedná. Pro sociální demokracii to ovšem znamená definitivní konec ve snahách zůstat ve sněmovně.

Dárečky pro různé skupiny voličů byly poslední šancí, jak je přesvědčit o tom, že by nejstarší demokratická strana u nás i nadále měla rozhodovat o jejich osudech. Jak se ovšem ukázalo, naivita bývalých podporovatelů sociálních demokratů není zas až tak dětinská, jak si vedení skomírající partaje myslelo. Nejen, že už nevěří tomu, že by se sliby ministryně práce proměnily ve skutečnost, ale navíc pochopili, že ČSSD už bude o čemkoliv rozhodovat jen velkou náhodou.

Dále čtěte

Poslední obchod Petra Kellnera. Čtěte, co od něj mohl chtít Babiš

Týdeník FORUM přináší v aktuálním čísle informace o prodeji akcií ČD-Telematika, na kterých stát prodělal 650 milionů poté, co je…

K tomu si někdejší elektorát socialistů řekl, že je bezdůvodné, aby svými hlasy plýtval ve prospěch strany, jejíž úspěšné období je dávno pryč a opakovat se v blízké budoucnosti rozhodně nebude. Proto si někdo vybral raději náruč Andreje Babiše, jehož sliby se před volbami občas mění v různé příspěvky nad rámec plánovaných výdajů.

Nepochopitelné ovšem zůstává to, jak se ČSSD chová v momentě, kdy se už definitivně ukázalo, že její spolupráce s ANO byla obrovská chyba. Místo toho, aby Jan Hamáček a další tvůrci devastace strany uznali své pochybení, stále se snaží dostat do přízně premiéra a nabídnout se mu jako koaliční partner i pro další čtyři roky.  Jejich místo však už neformálně přebral Tomio Okamura a sociální demokraté se, pokud se náhodou dokáží dostat přes pětiprocentní hranici povinnou pro vstup do sněmovny, stanou bezvýznamnou stranou. Pravděpodobnější je ovšem varianta, že předseda Hamáček uteče po prohraném boji, což hlásá už dnes. Jeho roli pak zřejmě převezme někdo z nohsledů, což bude znamenat absolutní konec dříve významné partaje.

Jana Maláčová slibuje, že bude bojovat za to, aby její nezodpovědný návrh na zvýšení platů nakonec prošel. To se však nikdy nemůže povést a ministryně by místo výmyslů, prezentovaných na sociálních sítích, měla začít hledat práci. Mohla by se třeba poptat ve firmách, kam chodí šmírovat s kolegou Stropnickým.