Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje od příštího roku růst minimální mzdy o tři tisíce korun. Podle ní je to příležitost, jak pomoci zaměstnancům s nejnižšími příjmy i ekonomice jako celku. Shoduje se na tom i s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) a šéfem odborů Josefem Středulou. Podle zaměstnavatelů je to nezodpovědné.
„I přesto, že jsme museli často bojovat o každou korunu, se díky ČSSD podařilo od roku 2013 minimální mzdu zdvojnásobit. Teď je ale čas na ještě razantnější růst, naši podnikatelé nejsou horší než polští nebo slovenští, kde je minimální mzda vyšší než u nás,“ uvedla Maláčová.
Češi podle ní pracují v průměru déle než v sousedních zemích a za nízké mzdy. „Cesta ke mzdovému dnu musí skončit. Naším cílem je minimální mzda alespoň na úrovni 50 procent průměrné mzdy. Prvním krokem je navýšení minimální mzdy na 18 tisíc korun a další rok na 20 tisíc korun,“ apeluje ministryně práce a sociálních věcí.
S jejími slovy souhlasí také vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. „Považujeme za nespravedlivé, aby důsledky koronavirové krize nejvíce drtily zaměstnance s nízkými mzdami a jejich rodiny. Každá krize je zároveň příležitostí. Pojďme ji využít spravedlivě ve prospěch všech, ne jenom těch nejbohatších. Je potřeba, aby skončila levná práce, aby lidé nepracovali za peníze, ze kterých se v principu nedá vyžít. Pojďme nastartovat růst mezd a s ním skoncovat s levnou prací v Česku. Pokud to neuděláme, ujede nám vlak, do kterého už naskočilo jak Polsko, tak Slovensko,“ říká její stranický kolega.
„Navýšení na 18 tisíc znamená, že minimální mzda bude dosahovat 47,4 % průměrné mzdy. Pomohlo by to až 250 tisícům zaměstnanců. Polepšili by si číšníci, kuchaři, švadleny nebo pracovníci obsluhy. Většina z nich ani 18 tisíc nemá,“ dodala Maláčová.
Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je důstojná cena práce jedním z předpokladů spokojeného života. „Průměrná mzda sice v tuzemsku dosahuje 35 tisíc korun, ale její růst se zpomaluje. Lidé teď potřebují mít jistotu, že tuhle složitou dobu zvládnou a že z krize vzejde naše ekonomika silnější,“ tvrdí.
Takto razantní zvýšení minimální mzdy však může být problém pro menší zaměstnavatele. „Asi bychom přestali dělat výrobu, která by byla v té chvíli nerentabilní, takže bychom museli přemýšlet, jak snížit lidi ve firmě a jak uspořit. Ten nárůst bychom museli promítnout do cen výrobků,“ vysvětlil televizi Nova majitel továrny na hračky Jaroslav Zeman.
„My potřebujeme restartovat naši ekonomiku, takovýmto způsobem zvýšit minimální mzdu považujeme za nezodpovědné,“ reagoval prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
