Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ministerstvo práce a sociálních věcí v pátek konečně odeslalo na vládu dlouho připravovanou důchodovou reformu. Přesněji řečeno to, čemu ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová důchodová reforma říká. Ve skutečnosti na tom ale příliš nezáleží, protože jednak je velmi sporné, zda o nějakou reformu vůbec jde, a zároveň se to už stejně s velkou pravděpodobností před říjnovými volbami nestihne schválit. Celá věc má tedy pouze ten význam, že si ji Česká strana sociálně demokratická před volebním kláním může odškrnout jako splněnou: předložili jsme důchodovou reformu a udělali jsme vše pro její schválení, což ovšem není tak úplně pravda.
„Je to poprvé, co resort práce a sociálních věcí předložil k projednání komplexní návrh důchodové reformy v paragrafovém znění. Na základních parametrech panuje shoda. Je pět minut po dvanácté a důchodový systém akutně potřebuje přeměnu. Pevně doufám, že náš materiál, který má tak velkou podporu, budeme moci otevřít na půdě poslanecké sněmovny a společně dotáhneme změny do konce,“ chlubila se minulý týden v pátek ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Materiál se na půdě dolní komory parlamentu asi opravdu otevře, ovšem o moc víc se toho už očekávat nedá. To, že se úprava penzijního systému zvládne dotáhnout a schválit v tomto volebním období, již příliš pravděpodobné není. Je to samozřejmě další promeškaná příležitost, zvlášť když vezmeme v potaz to, jak důrazně vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení vyzdvihovala, že důchodovou reformu chce a že rovněž chce „konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí“.
Stal se ale pravý opak a jediným výsledkem několikaleté snahy je to, že ministerstvo práce a sociálních věcí minulý týden údajnou reformu poslalo k projednání na vládu. Kromě toho, že tak učinilo velmi pozdě, čímž celou snahu velmi pravděpodobně odsoudilo k nezdaru, navíc předložilo něco, co je pořád jen velmi malý a nedokonalý krok vpřed.
Stačí se podívat na to, co přesně tzv. reforma obsahuje. Podle rezortu Jany Maláčové návrh důchodové reformy sleduje tři hlavní priority: spravedlnost, srozumitelnost a udržitelnost. O tom, že by penzijní systém měl být srozumitelnější a přehlednější, nejsou spory, a v této oblasti se dokonce snad i dá doufat, že by tento princip mohl být naplněn a realizován, protože na něm skutečně panuje všeobecná shoda.
Vícezdrojový systém financování
Co se týče větší spravedlnosti, tam už vzniká jistý problém, protože návrhy předložené ministryní Maláčovou zároveň představují další výdaje, a tím oslabují udržitelnost celého systému (s výjimkou předčasných odchodů do penze bez sankcí u náročných profesí, kde dodatečné výdaje má financovat zvýšené pojistné zaměstnavatele za každého zaměstnance v náročné profesi).
Jde například o zvýšení penze o 500 korun za každé vychované dítě pro hlavního pečujícího, zavedení základního důchodu pro všechny, kteří splňují podmínky, ve výši 10 tisíc korun nebo zkrácení doby pojištění z povinných 35 na 25 let. To vše představuje peníze navíc, které bude potřeba někde vzít.
Největší potíž tak spočívá právě ve zmíněné udržitelnosti, která je sice ze všeho nejdůležitější a je nakonec i hlavním důvodem, proč nějakou důchodovou reformu potřebujeme, přitom ale ta nyní předkládaná Janou Maláčovou se touto problematikou skoro nezabývá. Jednak její řešení odkládá do budoucna a jednak ho přesouvá na bedra ministerstva financí.
Je pravda, že ministerstvo práce a sociálních věcí konstatuje, že pro udržitelnost důchodového systému je nutné zavedení vícezdrojového systému financování, tím to však končí a ničeho dalšího se už od rezortu Jany Maláčové a vlády Andreje Babiše, která původně měla ohledně důchodové reformy značné ambice, nedočkáme.
Dodatečné příjmy důchodového účtu
Místopředsedkyně sociálních demokratů k tomu pouze dodává: „Penze nemohou být do budoucna kryty primárně z pojistného, jako je tomu v současné době. V Česku takto financujeme 77 % sociálních výdajů, v EU průměrně jen mírně přes 50 %. Bude nutností se zaměřit na reformu daní,“ zdůrazňuje ministryně Jana Maláčová a pokračuje: „Spolu s daňovou reformou se musíme vypořádat také s jednou nespravedlností, a tou jsou vysoké daně pro pracující důchodce.“
Také v harmonogramu změn důchodového systému se klade hlavní důraz na spravedlnost a srozumitelnost, kdežto udržitelnost je tam zmíněna pouze okrajově a navíc je odložena až do druhé fáze změn, tedy na leden 2025. Primárně tak jde o bod: „Daňová reforma = zajištění dodatečných příjmů důchodového účtu (Ministerstvo financí)“. A kromě toho také o „zefektivnění III. pilíře“, které je rovněž plánované na leden 2025. Jiné změny přitom mají být realizovány už v lednu 2023.
Takhle nastíněná cesta k udržitelnosti penzijního systému je ale z velké části alibismem, protože neřeší vůbec nic. Daňová reforma bude zřejmě v příštím volebním období v nějaké podobě nutná, ovšem v první řadě bude potřeba k tomu, aby učinila udržitelným státní rozpočet, který se potýká s velkými deficity, a proto bude potřeba ho podpořit i vyššími daňovými příjmy. Na to, aby daňová reforma navíc ještě přinesla dodatečné příjmy do důchodového systému, už mnoho prostoru nezbyde.
Skutečnost je tedy taková, že s penzijní reformou jsme stále na začátku, a i kdyby se náhodou stal zázrak a ještě se stihlo schválit to, co ministerstvo práce a sociálních věcí jako reformu předložilo, to hlavní a nejdůležitější je pořád před námi, a proto by to mělo být součastí i předvolební kampaně a v následujících měsících by se o tom měla odehrávat živá debata, což se zatím bohužel neděje.
