Jana Maláčová FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
NÁZOR / Bývalá ministryně Jana Maláčová se obrací s dotazem na své fanoušky na facebooku. Je to jeden z těch politických dotazů, za kterým se spíše skrývá tvrzení. V tomto případě se Maláčová ptá, proč si lidé u nás nechají líbit nízké mzdy, a za odměnu dostala řadu revolučních výroků, s kterými se dá jistě už nějak pracovat. Jen asi ne na zlepšení stavu peněženek občanů.
Nejdříve příběh, jak to čtenáři mají rádi. (Citace jazykově neupravujeme.) „V týdnu jsem dostala tuhle zprávu: Dobrý den, Jano, tak mému synovy přišla výplata za dva týdny práce v Německu, kdy počítal šroubky na inventuru a dostal 812 euro netto a dneska mu volali z banky XY (název jsem anonymizovala), že by ho eventuálně vzali na pobočku v Ústí jako poradce pro zákazníky a nabízejí něco přes 30 tisíc hrubého. To je cca 25 tisíc čistého. Tak když člověk půjde dělat pár kilometrů od hranic jednoduchou práci, bude lépe ohodnocen než za zodpovědnou práci v Čechách. Můj syn je ročník 2001 a argument, že tu byl jiný režim, proto takový mzdový rozdíl mezi ČR a západní Evropou ho fakt nezajímá. Mně vadí, že se Češi kvůli tomu tvrdě neozvou. Bude to potřeba,“ cituje Jana Maláčová.
Paní exministryně pak klade otázku: „Co myslíte, proč si Češi nechají nízké výplaty líbit?!“ Všimněte si, že se neptá, PROČ mají Češi nízké výplaty, ale proč si to NECHAJÍ LÍBIT. V tom je jistý významový rozdíl. Pan P. P. odpověděl hezky ostře.
„Nízké výplaty jsou ovlivněné příchodem zahraniční verbeže, která bude denně dělat 14 hodin, bude dělat soboty i neděle za minimální mzdu. To si Čech nemůže dovolit, při zaplacení všech poplatků, hypotéky atd. Má doma rodinu a děti. Proto musí chodit s tou verbeži na 12 hodin do práce za mzdu, kterou v nemecku viděla za 5 dní práce. Vlastní zkušenost,“ píše rozhořčený občan. Další pán má shodou okolností stejné iniciály (PP), ale názor úplně jiný.
„Každý má možnosti si vydělat více, udělat si nějaký kurz, rekvalifikaci, jít do lépe placené práce, podnikat, třeba napsat knihu, každý taky může pracovat v zahraničí, ale Češi raději budou dělat jednoduchou práci za kterou dostanou minimální plat a budou nadávat jak jim ten sociální systém nedá dávky… Ten sociální systém je nastavený špatně už roky, důchodová reforma je slibovaná od 2012 atd… tak jako to neudělali vaší předchůdci tak ani vy…. každý má možnosti jen jsou lidi líný něco dělat navíc a v té práci je to taky vidět,“ píše někdo, kdo se na věc podíval spíše pravicově.
Tolik názory. Jaká jsou fakta?
„Pokud se navíc na problematiku podíváme přes mediánovou čistou mzdu, ukáže se, že ze zemí bývalého východního bloku se Česko dostalo za Estonsko, kde průměrný člověk vydělá 1,2krát více než průměrný obyvatel Česka,“ píše Seznam Zprávy. „Italové si přijdou na 1,5krát víc, Španělé 1,4krát, Němci a Francouzi dvojnásobek, Nizozemci skoro 2,5krát tolik, Lucemburčané skoro 4krát tolik. Rakousko, Švédsko, Finsko, Irsko nebo Belgie – všechny tyto země mají více než dvojnásobné mediánové příjmy.“
Pro pochopení, mediánová mzda znamená, že přesně polovina lidí vydělává více a polovina méně, je to pro orientaci lepší než mzda průměrná, na kterou většina lidí nedosáhne.
Někdy se argumentuje tím, že sice máme nižší mzdy než jinde, ale také nižší ceny. Na tom něco je, ale jen něco. V Německu jsou v porovnání s Českem dvojnásobné mzdy, ale také vyšší ceny, zejména služeb. Kupní síla tam není dvojnásobná, ale „jen“ 1,5krát vyšší.
Takže problém tu je. Stále se držme naší otázky, proč to tak je, nikoli otázky paní Maláčové, proč lidé neprotestují.
Klasicky se opakují ty samé důvody. Nižší produktivita práce u nás, u nás v roce 2021 prý zhruba 80 procent německé úrovně. Ta by se dala zvýšit produkcí věcí s vyšší přidanou hodnotou. Do toho by se muselo investovat. Řada kvalifikovaných lidí odchází, protože v zahraničí budou ohodnoceni lépe. Ekonomiku brzdí regulace, byrokracie a nedokonalosti právního prostředí. Některé firmy u nás vlastní zahraniční kapitál a část zisků odchází do zahraničí.
Důvodů je tedy mnoho a jsou i vzájemně provázané.
Jana Maláčová se ale neptá na to, jak zvýšit produktivitu a přidanou hodnotu a zvýšit podíl kvalifikovaných lidí. Táže se zástupu, proč lidé neprotestují. Za tím je v podstatě sdělení: „Měli byste protestovat!“
Aby bylo jasno, lidé mají samozřejmě právo protestovat. Silné odbory kdysi ostatně Spojené státy uchránily před komunisty, kterým odboráři vypálili rybník, a jinde marxismus vychladl do podoby sociální demokracie, a ne bolševických revolucí. Jen by bylo dobré vědět, proti čemu se protestuje. Jde o platy ve státním, nebo soukromém sektoru? Jde vždycky jen o platy? Pan šéfodborář Středula organizoval protesty v době, kdy kandidoval na prezidenta. To jim důvěryhodnosti nedodalo. Jindy zase odboráři mluvili o Green Dealu a ještě si pozvali k mikrofonu profláklého proruského aktivistu.
To hlavní ale je, že ekonomika, podniky, stát musí někde ty peníze brát, a to souvisí s celkovým stavem země. Potřebovali bychom se naladit na vlnu 21. století. Sociální demokracie dělá někdy dojem, že z růžové barvy přechází v rudou. Možná se někdy povede ze zaměstnavatelů vyrazit víc peněz. Ale pokud bude stát a všechny jeho části zaostávat, stejně to nebude moc. Německý horizont je ještě daleko. Pokud bude chtít sociální demokracie něco modernizovat, mohla by začít u sebe.
