Ministryně práce a sociálních věcí trvá na plošném přidávání státním zaměstnancům. Rovněž chce zvyšovat minimální mzdu. Jako argument si bere nízkopříjmové zaměstnance. Znovu se tak ukázalo, že předvolební sliby ministryně ČSSD nemají žádnou mez a Jana Maláčová je ochotna zatížit státní rozpočet i v době, kdy je třeba primárně šetřit.

V nedělních Otázkách Václava Moravce se setkali Jana Maláčová, místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová a ekonom Štěpán Jurajda. Debata se týkala zčásti i zatížení státního rozpočtu, které plánuje vláda v době před parlamentními volbami.

Dále čtěte

Jak fungoval systém Babiš: Máme důkaz toho, jak současný premiér platil Zemanovu ČSSD

Týdeník FORUM se v aktuálním vydání věnuje popisu "SYSTÉMU BABIŠ", tedy způsobu, jakým český předseda vlády přišel ke svému bohatství.

Ministryně práce a sociálních věcí například navrhuje, aby všichni státní zaměstnanci dostali přidáno 3000 korun měsíčně, bez ohledu na to, jakou práci vykonávají. Místo percentuálního zvýšení platů, které by pro nízkopříjmové zaměstnance nebylo tak výhodné, tak plánuje plošné utrácení, které státní kasu přijde na zhruba 20 miliard.

V době, kdy předpokládaný schodek rozpočtu na rok 2022 atakuje hranici 400 miliard, by tak Maláčová ráda udělala dojem na voliče a ukázala jim, že sociální demokracie myslí na chudší část občanů. Stejně jako Andrej Babiš při tom neváhá rozhazovat peníze, které nemáme. Po dárečku pro důchodce nad rámec valorizace, který rozpočet zatížil minimálně 11 miliardami korun, chystá ministryně i další bonusy pro nerozhodnuté voliče.

Počítá totiž s tím, že si hnutí ANO před volbami nebude chtít naštvat žádnou skupinu voličů, proto na návrhy Jany Maláčové přistoupí. Kromě zvyšování platů ve státní sféře má místopředsedkyně ČSSD a její neoficiální volební lídr ještě jeden plán.

Tím je zvýšení minimální mzdy, která nyní činí 15 200 korun. Podle členky Babišovy vlády je nutné ji zvýšit na 18 000 korun a srovnat se tak s trendem, který je vidět například na Slovensku nebo v Polsku. To by se rozhodně líbilo třeba odborářům, ale zaměstnavatelé s tímto návrhem rozhodně souhlasit nebudou, což může vést k propouštění. Ekonomka Helena Horská totiž v reakci na zvyšování uvedla, že osmnáctitisícová minimální mzda stojí zaměstnavatele ve skutečnosti s odvody 24 000 korun.

To ovšem Maláčová neřeší, protože potřebuje nahnat hlasy především od zaměstnanců, kterým by populárně řečeno „zbylo v peněžence víc“. Po důchodcích, které však sociální demokracii s úspěchem přebralo Babišovo ANO, se místopředsedkyně ČSSD vydala na lov nízkopříjmových zaměstnanců. U Václava Moravce šermovala například uklízečkami nebo kuchařkami. Kolik by její snahy v případě, že bude úspěšná, stály, absolutně neřeší.