Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Názory sociální demokracie na živnostníky, které exministr Jan Mládek označil za „parazity“, se nemění. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová dnes jde ještě dál. V debatě k plánované penzijní reformě uvedla, že pokud živnostníci nebudou platit víc, nemusí dosáhnout na základní důchod.
Důchodová komise zveřejnila tři varianty reformy penzijního systému – úspornou, technickou a spravedlivou. Pro Maláčovou však připadá v úvahu jen nejnákladnější třetí varianta, jejíž zavedení by si vyžádalo masivní zvýšení daní. Penze by se podle její představy skládaly z nultého základního důchodu ve výši 10 500 korun, což odpovídá třetině průměrné mzdy, a zásluhové složky, která by se odvíjela od pracovních výsledků.
Postupně vyplouvají na povrch detaily, které nezapřou sociálnědemokratický rukopis. Pro pořádek je nutné předeslat, že tyto návrhy jsou pořád umírněnější než utopické vize Andreje Babiše, který v předvolebních brožurách sní o průměrné penzi ve výši 70 procent průměrné mzdy. Připomeňme, že za vlád s účastí hnutí ANO, které šest let drží Ministerstvo financí, klesl tento poměr ze 43 na 39 procent.
Budou muset odvádět víc
Maláčová odkryla další karty v pořadu Interview ČT24, kde se vyslovila i k penzím pro živnostníky. Kritizuje, že odvádějí do systému málo peněz. „Budou muset odvádět více, než je současné minimum, nebo se může stát, že nedosáhnou ani na nultý pilíř, na tu základní část,“ oznámila.
Na výhradu, zda to není nefér vůči živnostníkům, kteří pracují sami na sebe, často zaměstnávají další lidi a platí odvody podle zákona, dodává: „Samozřejmě platí, ale pokud odvádějí několikanásobně méně než zaměstnanci, tak pak je to otázka.“
Důchodová komise proto navrhuje odvody živnostníkům výrazně zvýšit, aby dosáhli na předpokládaný základní důchod. Znamenalo by to zvýšení vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění ze současných 50 procent příjmů z podnikání po odpočtu výdajů na 75 procent.
Ministerstvo práce a sociálních věcí argumentuje tím, že většina živnostníků dnes platí minimální zálohy sociálního pojistného, dnes odpovídající průměrné penzi 8400 korun. Tyto zálohy každoročně stoupají a letos dosahují výše 2544 korun, zatímco zaměstnanec odvede průměrně zhruba 10 tisíc korun.
Vyšší čistý příjem má zaměstnanec
Jenže to jsou zavádějící údaje, dokládající pokračující a špatně maskované tažení státu proti drobným podnikatelům. U zaměstnanců je používán odlišný model výpočtu odvodů, což lze doložit na příkladu současné průměrné mzdy ve výši 35 tisíc korun.
Zaměstnanec odvádí na sociální pojištění 6,5 procenta z hrubé mzdy, což je v případě průměrné mzdy 2275 korun. Živnostníci dnes platí do sociálního systému 29,2 procenta z vyměřovacího základu, který chce Maláčová o polovinu zvýšit. Pokud živnostník využívá 40procentní výdajový paušál, platí dnes při stejném měsíčním příjmu 35 tisíc zálohy 3066 korun. Víc než zaměstnanec by platil i v případě využití 60procentního paušálu.
Rozdíl v odvodech spočívá ve vysokých nákladech práce, které u nás patří k nejvyšším v Evropě. Zaměstnavatel platí za zaměstnance na pojistné dalších 24,8 procenta z hrubé mzdy. O tom, že by se tyto odvody naopak snížily, aby firmám a zaměstnancům zůstalo více peněz pro další využití, vláda neuvažuje.
Jaká je tedy realita? Zaměstnanec sice hlavně díky vysokým odvodům zaměstnavatelů platí do státní pokladny víc než živnostník, ale má vyšší čistý příjem. Zaměstnavatel si na druhou stranu může (na rozdíl od živnostníků) náklady na pojistné odečíst z daňového základu.
Další vážná rána pro živnostníky
Proti záměrům Maláčové a její komise se důrazně ohradila i Asociace malých a středních podniků a živnostníků, která jde jinak vládě ANO často na ruku, zejména jednoznačnou podporou EET.
„Paní ministryně zapomíná, že na rozdíl od zaměstnance živnostník nepřestává řešit své podnikání odchodem z pracoviště, ale zabývá se jím v podstatě nepřetržitě. Především nemá žádné jistoty, včetně základní jistoty v podobě pravidelné mzdy. Navíc ručí za své podnikání veškerým svým majetkem,“ uvádí asociace.
Živnostníci musejí práci nejen odvést, ale i získat a sami si na sebe vydělat. Od státu nic nepožadují. Nikdo jim nezaplatí čtyři až pět týdnů dovolené, nemají nárok na odstupné. Nikdo jim nezaplatí přesčasy ani cestovní náhrady, nepřispěje na bonusy ani na penzijní připojištění.
Skokové zvýšení sociálních odvodů by pro ně bylo další vážnou ranou po dynamickém nárůstu regulací, vynucených nákladů, sankcí a minimální a zaručené mzdy, které stíhají drobné podnikatele v posledních několika letech.
Maláčová není sama
Odtažitý přístup Maláčové k živnostníkům není v pojetí sociální demokracie ničím novým. Před několika lety na sebe upozornil bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek svojí okřídlenou větou: „Systém, kdy živnostníci nepřispívají do systému sociálního pojištění a kde parazitují na zaměstnancích, je dlouhodobě neúnosný.“
Mládkovo nehorázné vyjádření odmítl i tehdejší předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a omluvil se za něj. Jenže totožný náhled na živnostníky je dnes už běžným arzenálem sociální demokracie.
„Mezi skutečnými živnostníky a podnikateli je mnoho pseudopodnikatelů, kteří tam jsou jenom proto, že mají trvale lepší odvodové podmínky. Je to neefektivní využívání pracovní síly,“ míní bývalý předseda Senátu Milan Štěch a vyzval ke sjednocení odvodů živnostníků a zaměstnanců. Za „efektivní využívání pracovní síly“ tedy považuje zaměstnanecký poměr, jelikož takové zvýšení odvodů by většina poctivých živnostníků neustála.
Maláčová nyní v kreativitě o podobě důchodové reformy překonala kolegyni Alenu Schillerovou. Ministryně financí uvažuje o zavedení povinného spoření, tedy o zvýšení odvodů do penzijního systému pro mladší ročníky.
Vládní partneři ANO a ČSSD se trumfují, kdo skřípne živnostníky víc. V mnohém se shodnou, jindy hledají svoji vlastní cestu. Sociální demokracii však už tento třídní boj tváří v tvář padajícím preferencím nespasí.
