Zavřené městečko Vò FOTO: Comune di Vò
FOTO: Comune di Vò
Severoitalské městečko s kratičkým názvem Vò donedávna skoro nikdo neznal. Dnes o něm píší přední světové deníky a zpravodajské servery. Zatímco v celé Itálii zasáhla epidemie koronaviru již přes 50 tisíc lidí a počet mrtvých se blíží k pěti tisícům, tak v obci Vò byla epidemie viru vymýcena a žádní nakažení již nepřibývají.
Co stojí za tímto zázrakem? Byl zde úspěšně proveden masivní studijní experiment zaměřený na včasné podchycení viru u lidí, kteří nemají žádné příznaky nemoci. V uzavřené oblasti byli opakovaně testováni všichni její obyvatelé a šíření viru bylo zastaveno.
Obec Vò se nachází v kopcích nedaleko Padovy, 50 kilometrů západně od Benátek. Žije zde tři tisíce obyvatel. Právě před měsícem, v pátek 21. února, zde na nový typ viru zemřel první Ital. Byl to muž ve věku 78 let.
Jelikož první úmrtí vzbudilo při známosti čínského scénáře silné a emotivní reakce na italské veřejné scéně, bylo městečko ihned celé uzavřeno a vzala si ho na starost skupina vědců z Padovské univerzity vedená profesorem Andreou Crisantim. Tento tým zde od 6. března zahájil speciální výzkumný projekt, při němž provedl testování všech občanů. Výzkumníci si přitom uvědomili, že mají k dispozici jedinečné epidemiologické prostředí, a podali žádost, aby město zůstalo i nadále uzavřeno. Po devíti dnech provedli druhé kolo testů, k němuž se opět dostavil každý obyvatel obce.
V prvním kole testování bylo 89 lidí pozitivních, ačkoli většina z nich neměla žádné příznaky nemoci. Byli tudíž dáni do karantény. Ve druhém kole počet nakažených klesl na šest, a ti opět zůstali v izolaci. Tímto způsobem se odbornému týmu podařilo koronavirus v městě Vò vyhladit a dosáhnout 100% míry zotavení u těch, kteří byli dříve infikováni. Zároveň již nebyl zaznamenán žádný další případ přenosu viru.
Vědci pro britský list The Guardian uvádějí: „Došli jsme k zajímavému zjištění: V době, kdy zde byl diagnostikován první případ nákazy, tak byl zároveň již infikován významný podíl populace – asi tři procenta –, který byl z větší části asymptomatický. Z naší studie tak vyplývá cenný poznatek, jenž může sloužit v budoucnu jako princip boje s epidemií: Je nutné provádět testování všech občanů bez ohledu na to, zda mají příznaky onemocnění. To ukazuje na způsob, jak lze tuto pandemii zvládnout. Rozsáhlé testování má zásadní význam pro přesné zjištění, kolik lidí je postiženo a jaká je faktická úmrtnost.“
Jednoduchá rada: Testujte, testujte a testujte!
Vysoká úmrtnost na epidemii koronaviru je v Itálii zarážející. Jedná se o osm procent z potvrzených případů, přičemž třeba v Německu dosud nedosahuje ani jednoho procenta. Podle padovských expertů je ale toto vysoké procento zavádějící, neboť faktických nosičů viru je mnohem více, jenom nemají příznaky a nebyli otestováni.
Otestování milionů lidí v celé severní Itálii by ovšem znamenalo nesmírně nákladnou a složitou operaci. Přesto ale Světová zdravotnická organizace (WHO) na základě poznatků vědců označila v současné chvíli masové testování obyvatel za hlavní a nadějnou zbraň proti epidemii. Generální ředitel WHO Adhanom Ghebreyesus sdělil 16. března na tiskové konferenci: „Máme jednoduchou zprávu pro všechny země: testujte, testujte, testujte. S ohněm nemůžete bojovat se zavázanýma očima a nemůžeme zastavit tuto pandemii, pokud nevíme, kdo je nakažený.“
Proč Česko testuje málo?
Testování v masovém měřítku není dosud v České republice považováno za klíčovou koncepci v boji s koronavirem. Reportér serveru Aktuálně Radek Bartoníček se 12. března dotazoval předsedy vlády Andreje Babiše, zda je vláda připravena zvýšit počet testovaných osob, a dostal bohorovnou odpověď, že navyšování kapacit testování není nutné.
Premiér Babiš reportérovi řekl: „My máme dostatečnou testovací kapacitu. Začínali jsme s jedním Státním zdravotním ústavem a postupně to rozšiřujeme, takže ty kapacity jsou. Krajské hygienické stanice hned komunikují s nemocnicemi, takže já myslím, že to zvládáme a zatím není žádný problém.“ Jakékoliv problémy odmítl i po opakovaném dotazu na testování. Dokonce se chlubil, že se v Česku testuje on-line, aniž by vysvětlil, co tím přesně myslí: „Testujeme včas, je to on-line, my stále trasujeme na rozdíl od ostatních zemí, které to už dávno vzdaly, a samozřejmě, kdyby to Itálie dělala, tak by se nestalo to, co se stalo. Takže u nás žádný problém není, kapacity jsou, mluvíme s výrobci ventilátorů, roušek.“ Tím Babiš od testování raději přešel k jinému tématu.
Ještě před dvěma týdny hygienici oficiálně zastávali stanovisko, že testovat se mají jenom osoby s příznaky a s cestovatelskou anamnézou. Tvrdili, že „testování osob, které nemají příznaky, se nedoporučuje, neboť test by u těchto osob mohl být falešně negativní“. Tak to sdělilo Ministerstvo zdravotnictví redakci serveru Seznam Zprávy.
Od té doby se ale vládní úřady přiklonily ke zvyšování počtu testů a Ministerstvo zdravotnictví vyzvalo soukromé laboratoře, aby se certifikovaly k testování na koronavirus. Povolení dostala dokonce i laboratoř Tilia mikrobioložky Soni Pekové, které předtím úřady testování arogantním způsobem zakázaly, protože její vlastní testovací metoda a otevřené postoje vrhaly světlo na nízkou kompetenci státních úředníků.
Testy na koronavirus v Česku denně podstoupí podle Deníku N kolem 1,5 tisíce lidí a jejich počet každý den roste. Na řadu zájemců se ale stále nedostává. Zkušenosti ze zemí, které se s propuknutím epidemie koronaviru dokázaly obstojně vyrovnat, přitom hovoří jasně: čím více testů se provede, tím víc případů nákazy se podchytí a tím lépe se systém s koronavirovou krizí vyrovnává. Masové testování pomohlo k potlačení epidemie kupříkladu na Tchaj-wanu nebo v Jižní Koreji, kde zdravotníci dokonce nabízejí testování „drive-in“ a výtěry testovací tyčinkou provádějí lidem, kteří sedí v autě.
V Česku dosud masovému testování bránil nedostatek odběrových míst, nedostatek testovacích setů a také nedostatek ochranných prostředků pro zdravotníky. Zároveň je ale zřejmé, že se státní instituce masovému testování delší dobu bránily, přičemž není jasné, zda z důvodů nekompetence, či zda tím zakrývaly naprostou nepřipravenost. Tím ale zřejmě ztratily čas, během něhož se nákaza nekontrolovaně šíří mezi lidmi. Česko má nepochybně mnohem více nakažených, než kolik vykazuje v oficiálních statistikách.
Vò příkladem
Na pozitivní účinky „agresivního testování“ po vzoru italského městečka Vò začíná poukazovat řada médií po celém světě. U nás na tento příklad upozornil server ČT24. Článek se odvolává na názory padovského profesora mikrobiologie Andrey Crisantiho, který se na projektu ve venetském městečku podílel. Crisanti od té doby vyzývá země, které testují své občany jen v omezené míře, jako jsou Velká Británie či USA, aby se z tohoto případu poučily a zvýšily počet testovaných osob. Týká se to tudíž i České republiky.
Ze smutného prvenství městečka, kde zemřela první italská oběť epidemie, se stalo Vò příkladem, jak lze epidemii vymýtit.
Starosta města Vò Giuliano Martini
Je to spíše vesnice než město, ale má historii benátských šlechtických sídel. Vò je rozložené mezi vysokými kopci pahorkatiny, která se jmenuje Colli Euganei. Jde o skupinu vyhaslých sopek, jež se tyčí v benátské rovině nedaleko delty Pádu. Příjemné klima pahorkatiny bylo důvodem, proč zde ve vedlejší vesnici strávil ve 14. století poslední léta svého života básník Petrarca. Pěstuje se zde skvělé víno a v městečku Vò je řada prázdninových vil s bazény k pronajmutí za příznivé ceny. Kdy se sem ale vrátí nějací turisté, to je bohužel napsáno ve hvězdách.
Starosta městečka Dr. Giuliano Martini řekl italským novinářům: „Jsem klidný. Ta spousta testovacích tamponů u nás zachránila mnoho životů. Dnes je Vò nejbezpečnější město v Itálii, protože jsme otestovali všechny občany.“
