Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přišel podle svých slov se šokujícím zjištěním. Tvrdí, že ukrajinská armáda je v ostrém konfliktu s Volodymyrem Zelenským. Vojáci prý nechtějí dále bojovat proti Rusku. Jeho prohlášení je však v přímém rozporu s tím, co tvrdí jiné zdroje.
„Na Ukrajině podle mých informací začíná mezi Zelenským a ukrajinskými vojáky vážná konfrontace a velký konflikt. Vojáci jako nikdo jiný totiž chápou, co je to konflikt s Ruskem. Ukrajinští bojovníci vidí, co ruští vojáci dokážou a jak umí bojovat. Sami dál bojovat nemohou, protože vidí, jak Rusko změnilo taktiku,“ pronesl Lukašenko, který zároveň naznačil, že ukrajinští vojáci nejsou spokojeni s tím, že ukrajinské úřady souhlasily se zjednodušením překročení hranice mezi Ukrajinou a Polskem a s udělením zvláštního právního statusu.
Ukrajinská armáda podle Lukašenka prý chce „nezávislou, svobodnou Ukrajinu“ bez Rusů, Bělorusů a Poláků, tedy pouhou „Ukrajinu pro Ukrajince“, a proto se připravuje postavit se každému, kdo by tento cíl nechtěl.
Lukašenko také veřejně zopakoval jednu z největších lží ruské propagandy, totiž že Polsko připravuje anexi západních oblastí Ukrajiny, a proto také Ukrajinu v boji proti ruským okupantům podporuje.
Lukašenkovo prohlášení přichází v době, kdy Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ve chvíli, kdy uplynulo již sto dní od ruského vpádu na Ukrajinu, prohlásil, že Rusko bude ve své vojenské operaci na Ukrajině pokračovat tak dlouho, dokud nedosáhne všech svých cílů. „Jedním z hlavních cílů je chránit lidi v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice,“ uvedl Peskov, který prohlásil, že „učiněná opatření k zajištění jejich ochrany přinesla určité výsledky“. Podle Peskova se od „pronacisticky orientovaných ozbrojených sil Ukrajiny i od samotných nacionalistických elementů podařilo osvobodit mnoho vesnic a měst, a zajistit tak možnost přechodu k nastolení života v míru“.
Jak Lukašenkovo, tak Peskovovo vystoupení je však v přímém rozporu s tím, co na základě zjištěných údajů o situaci na rusko-ukrajinské frontě uvádějí nejen ukrajinské zdroje, ale i americký Institut pro výzkum války (ISW). Podle analytiků tohoto institutu ruské jednotky sice kontrolují většinu východní části ukrajinského Severodoněcku a za podpory dělostřelectva se snaží útočit také na vesnice v jeho okolí, ale nejsou úspěšné.
Ruští vojáci jsou navíc demoralizovaní, protože velení stále odkládá jejich rotaci na místě bojů a nechce je po splnění tříměsíčního závazku propustit. Do akcí proti jednotkám dobře vyzbrojených a hlavně motivovaných ukrajinských obránců se tak příliš nechtějí pouštět. ISW také uvádí, že ruské síly jsou u Severodoněcku vázány, a proto jen pomalu postupují na Slavjansk v Doněcké oblasti. Pokud by se okupantům podařilo obsadit Severodoněck i Lysyčansk, zcela jistě by to Putin vydával za ono slibované velké vítězství a podle ISW by oznámil, že došlo k „osvobození celé Luhanské oblasti“. ISW však poukazuje na to, že dostat se přes řeku Severní Doněc s cílem obklíčit dvouměstí Severodoněck-Lysyčansk bude pro ruské síly nadmíru obtížné.