Raketový růst cen energií je jedním z nejdiskutovanějších ekonomických problémů poslední doby. Jeho dopady se již vykrystalizovaly do podoby ukončení provozu Bohemia Energy, které se dotklo stovek tisíc českých domácností. Co za zdražováním energií stojí a kam až může situace zajít?

Primární příčinou růstu cen je postcovidové znovunastartování světové ekonomiky. To způsobilo výrazné zvýšení poptávky po většině komodit, což přirozeně vytlačilo jejich ceny vzhůru. Kromě často zmiňovaných stavebních materiálů tak značně podražilo také uhlí a zemní plyn, které patří mezi hlavní suroviny používané na výrobu elektřiny. Kvůli vyšším nákladům na výrobu tím pádem vzrostla také cena elektřiny. Znovuotevření podniků zvýšilo i poptávku po samotné elektřině, což zapříčinilo ještě větší růst její ceny.

Cena za čistší ovzduší

Na vině je také snaha Evropské unie přejít co možná nejrychleji k čistě obnovitelným zdrojům energie. V Německu se zavíraly tepelné elektrárny, jejichž produkci měly převzít nové ekologické elektrárny založené na sluneční a větrné energii. Špatné klimatické podmínky však způsobily, že větrné a solární elektrárny nebyly schopny zabezpečit dostatek elektrické energie a musely být zastupovány drahými způsoby výroby např. ze zemního plynu. Ceny elektřiny se tak výrazně měnily na základě toho, zda v Německu zrovna fouká nebo ne, což ukázalo strukturální zranitelnost obnovitelných zdrojů energie.

S tím souvisí také další z důvodů zdražení – emisní povolenky. Jejich ceny v posledních měsících výrazně vzrostly, což se promítlo do nákladů uhelných elektráren; ty je potřebují jako kompenzaci za oxid uhličitý, který vypouští do ovzduší. To sice náklady nezvýšilo tak razantně jako skokový nárůst cen uhlí, ovšem cenu elektřiny to i tak vyhnalo o desítky procent výše.

Kdy a kde se růst zastaví?

Ceny energií za poslední rok stouply zhruba na trojnásobek. Domácnosti se však nemusí obávat, že by jim náklady na elektřinu vzrostly tak razantně. Samotná cena elektřiny na burze totiž tvoří méně než polovinu celkových plateb a růst cen pro spotřebitele tak nebude zdaleka tak prudký. I tak se však naskýtá otázka, kam až se cena elektřiny může vyšplhat.

Dobrou odpověď mohou poskytnout ceny tří nejdůležitějších komodit pro trh s elektřinou – uhlí, zemního plynu a emisních povolenek. Vývoj cen uhlí i zemního plynu se už otočil, za posledních pár týdnů už cena obou komodit ze říjnového maxima klesla o více než 25 %. Emisní povolenky se tak razantního poklesu nedočkaly, ovšem i u nich už lze sledovat narušení rostoucího trendu a mírný pokles.

Situace pro výrobu elektřiny se tak již zlepšuje, což se promítá i do její současné ceny. Ta už ze svého maxima klesla podobně jako zbylé komodity zhruba o čtvrtinu. Otázkou tedy spíše je, zda bude nový klesající trend pokračovat a ceny energií se postupně zase umírní, nebo zda se jedná pouze o dočasnou korekci, po které bude následovat další silný růst.

Zdroj: kurzy.cz

Odpověď zčásti nabízí ceny, za které se elektřina předprodává na nadcházející léta. Pro příští rok je to 108 euro za MWh, pro rok 2023 85 euro a pro roky 2024-2026 zhruba 72 euro. To naznačuje, že by se elektřina mohla během následujícího roku držet okolo současné ceny 111 euro a následně se pomalu vracet na nižší hodnoty. Další výkyvy ceny však rozhodně nelze vyloučit, jelikož současná situace je velmi neobvyklá. Zároveň je ale nepravděpodobné, že by elektřina znovu prudce zdražovala.