Tři čtvrtiny Čechů se obávají, že v penzi nevystačí s finančními prostředky. S těmito výsledky přišel průzkum agentury Ipsos pro ČSOB Penzijní společnost. Je to důležitá zpráva o tom, že občanům České republiky skutečně není lhostejné, jak na tom budou ve stáří, a v neposlední řadě pak nevěří, že jim bude stačit důchod vyplácený státem. Nakolik jsou tyto obavy na místě? Nejde o strach zveličený současnou vysokou inflací a neměla by vláda Petra Fialy i pod dojmem podobných průzkumů zintenzivnit své úsilí, co se týče důchodové reformy?
Podle výše zmíněného šetření má obavy ze svého finančního zajištění v důchodu 76 % Čechů, ženy je mají větší než muži. Celkem 61 % lidí očekává, že v penzi budou měsíčně potřebovat 15 000-25 000 korun, 15 % občanů by pak stačilo 10 000-15 000 korun a naopak 12 % čeká, že budou vyžadovat 25 000-30 000 korun.
„Průměrný důchod dosáhne v roce 2022 díky několika valorizacím 17 242 korun. To je ale pouze na nižší hranici toho, s čím Češi počítají, že si v důchodu vystačí. Přes 46 % lidí bude v důchodu potřebovat přes 20 000 korun měsíčně. Na tuto úroveň ale důchody v dohledné době nevystoupají, a to i kvůli současné finanční situaci ovlivněné inflací, růstem cen energií a konfliktem na Ukrajině,“ komentuje výsledky uvedeného průzkumu obchodní ředitel ČSOB Penzijní společnosti Václav Lokaj.
V kontextu aktuální velké inflace, která v dubnu meziročně dosáhla již 14,2 procenta, je celkem logické, že lidé mají strach z toho, jak ve stáří vyjdou s penězi. Přesto jsou obavy veřejnosti zřejmě trochu nafouknuté. Je třeba vzít v potaz, že současné zvyšování cen by mělo být pouze dočasné a v příštím roce by se už mělo výrazným způsobem zpomalit.
Zvyšování penzí
Podle ministerstva financí by tak letošní průměrná inflace měla být sice ještě 13,3 procenta, v příštím roce by však měla klesnout na 5,1 procenta a do roku 2025 až na průměrných 2,1 procenta. Vyhlídky tím pádem nejsou v tomto ohledu nijak strašné, takže není důvod vidět celou situaci zase tak černě.
Další věc je, že v Česku penze rostou a jen v letošním roce budou nakonec valorizovány hned třikrát – dvakrát z toho mimořádně právě v důsledku inflace. Celkové navýšení průměrného důchodu tak letos překročí 2500 korun. Jenom v září to bude o 5,2 procenta, průměrně o 700 korun.
Větším problémem je samozřejmě, že současné důchody vzhledem k demografické změně a tomu, jak se zvyšuje podíl lidí v penzi k těm v produktivním věku, se mohou ukázat jako neudržitelné. Zdrojem potíží může být také to, že občané se na stáří stále nedostatečně připravují.
Ze zmiňovaného průzkumu plyne, že na důchod se aktivně připravuje 67 % Čechů. Nejčastěji k tomu využívají penzijní spoření, které má sjednané polovina dotázaných a dokonce 61 % lidí nad 35 let. Třetina dotázaných si peníze na stáří ukládá na běžném či spořicím účtu a 24 % respondentů má životní pojištění. Zbylá třetina Čechů si na důchod nespoří vůbec. Polovina z nich s přípravami na penzi teprve plánuje začít, zbytek se namísto toho spoléhá na důchod od státu nebo finanční pomoc od rodiny.
Důchodová reforma
Čísla to nejsou vůbec příznivá, a nejde jenom o to, že je stále velké procento lidí, kteří si na penzi vůbec nespoří – a nemalá část z nich si na ni ani šetřit nehodlá. Problematické je i spoření na běžném či spořicím účtu; i při relativně nízké inflaci jsou během několika desítek let tyto finanční prostředky silně znehodnoceny.
Součástí problému jsou však i lidé, kteří si na důchod spoří. Jde totiž o to, že si odkládají stranou jen velmi malé částky. Podle údajů ČSOB Penzijní společnosti si Češi posílají na penzijní spoření průměrně 779 korun měsíčně, u nově sjednaných smluv je to o 150 korun více.
Z toho všeho plyne, že Fialova vláda musí věnovat patřičnou péči důchodové reformě, kterou přislíbila ve svém programovém prohlášení. Jedna věc je, že se občané budou na penzi více než doposud připravovat sami a budou si spořit větší částky, ale vzhledem k tomu, že ne každý si to může dovolit, je důležité přijít i se systémovým řešením.
Penzijní reforma je z toho důvodu bezpodmínečně nutná a vládní koalice by rozhodně neměla dopustit, aby pod vlivem jiných aktuálních problémů spojených se zvyšováním cen energií a inflací skončila u ledu. Nakonec i uvedený průzkum je dokladem toho, že reformu důchodů potřebujeme.