Jindřich Rajchl (PRO) FOTO: Tomáš Stejskala / se souhlasem
FOTO: Tomáš Stejskala / se souhlasem
NÁZOR / Poslední průzkum agentury Median ukazuje na první pohled známý obrázek, který je sice strašný, ale vlastně jsme si už na něj zvykli. Politické scéně dominuje strana vedená bizarním miliardářem s kariérou agenta Státní bezpečnosti, který je navíc opředen děsivou podnikatelskou minulostí i přítomností. I jinak průzkum opticky vypadá jako vždycky. Demokratické strany jsou dohromady v podstatě stále stejně silné, ale zároveň ve své rozdrobenosti stále stejně slabé. A slabé jsou hlavně v limitech svých možností, protože za stávající situace nepřetáhnou voliče z opačného břehu. Nemají k tomu ani peníze, ani média, ani nápady, ani schopné mladé lidi, a dokonce ani tolik potřebnou vůli k moci. Osud české demokracie je znovu ve stavu fatálního ohrožení.
Když se podíváme na tento poslední průzkum trochu důkladněji, tak vidíme, že se podle něj zvyšuje podpora těch nejhnusnějších uskupení, která se živí z nenávisti vůči ukrajinským uprchlíkům. Tato odpudivá lidová emoce bude bohužel nejspíš na okraji naší společnosti dále narůstat.
Andrej Babiš má vlastně smůlu, že se kvůli svému širokému elektorátu nemůže chovat až jako takové čuně, které by hlásalo otevřený boj proti Ukrajincům. Jistě by to klidně udělal, kdyby mu jeho znalci dat sdělili, že to povede k uchopení moci. Jinak má k tomu navíc ty nejlepší vlohy dané historií klasického slovenského barbara, což je pojem, a dokonce terminus technicus, který vyslovil na Babišovu adresu slovenský publicista Martin Šimečka. Jde o typ barbara, který nemá žádné hranice. Babiš je má ovšem tam, kde mu je ukazují průzkumy. A jeho průzkumy mu ukazují, že pro širokou voličskou základnu svojí strany to nesmí přestřelit ohledně národnostní nenávisti a podlézání Rusku. Není totiž na Slovensku, kde to jde Ficovi raz dva.
Přesto, abychom se tu moc nevytahovali na Slovensko, tak logickými koaličními partnery Babišovy strany jsou taková uskupení, která sází na českou formu vesnického fašismu a na proruské inklinace. Moudří politologové se stále ujišťují, že nakonec nám bude vládnout koalice ANO a ODS. Snad aby se uchlácholili, že nebude zas až tak moc zle, třebaže to bude poněkud ošklivé. Tito moudří experti pomíjejí, že v ODS je stále většina lidí, kterým se z Babiše dělá špatně a nebo se prostě pragmaticky poučili ze zkušenosti ČSSD i KSČM, které Babiš svojí koaliční či politickou spoluprací totálně zničil. To už je snad lepší jít rovnou políbit kmotrovi prsten do jeho vlastní strany.
Takže si to nemalujme. Jestli průzkum Medianu sedí, tak nás jen pár tisíc hlasů dělí od možnosti vlády Babiše, Okamury a Rajchla. Ano, toho Rajchla, který napodobuje Benita Mussoliniho a opakuje na svých demonstracích těch nejhorších dezolátů lži Vladimira Putina. Za dva roky může být místopředsedou vlády v nové vládě Andreje Babiše. A nebo bude sedět ve sněmovně a podporovat s Okamurou menšinovou vládu ANO. Obojí by se jim vyplatilo. Toto není strašení. To je reálná možnost našeho vývoje.
Právě v těchto dnech probíhá v německém Bundestagu zásadní a velmi bouřlivá debata o tom, jaké nebezpečí představuje proruská strana Alternativa pro Německo. Poslanci vládních stran i opozičních křesťanských demokratů (CDU) nešetří sžíravou kritikou na adresu AfD. Je to reakce na skutečnost, že němečtí státní zástupci v Drážďanech právě zahájili vyšetřování kvůli tomu, že vedoucí kandidát AfD do evropských voleb Maximilian Krah zřejmě přijal peníze z Ruska a Číny. Po našem rodáku Petru Bystroňovi je to další politik z vrcholných orgánů AfD, který čelí podezření z placených služeb ve prospěch Putinova Ruska. Čech Petr Bystroň, který je druhý na kandidátce AfD do evropských voleb, čelí obvinění, že obdržel 20 tisíc eur od lidí napojených na ruského prezidenta Vladimira Putina za účelem šíření kremelské propagandy. Zdrojem této informace je kupříkladu server Politico a před ním německý Der Spiegel.
Poslanec Bundestagu a člen opoziční středopravicové CDU Marc Henrichmann řekl včera v parlamentní rozpravě, že AfD „zrazuje a zaprodává německý lid“. A pak dodal, že AfD je „strana zrady“. Přesně stejně charakterizuje stranu AfD německá vládní levice. Poslanec za sociální demokraty kancléře Olafa Scholze Dirk Wiese obvinil AfD z „předstíraného vlastenectví“ a dodal: „Možná to není vaše vlastní země, kterou tolik milujete. Možná více milujete diktatury, jako jsou Čína, Rusko a Bělorusko.“
Německá demokracie dlouhá léta tolerovala viditelně antisystémový charakter nové antievropské a spíše skrytě proruské strany AfD. Nyní se ale prolomily dosavadní ohledy. Alternativa pro Německo byla opakovaně označena z vládních i opozičních křesel za „stranu zrady“. Je to svým způsobem průlom. Nyní je jasné, jak vypadá bojiště, na němž se bojuje o budoucnost demokratického Německa.
Tuto zkušenost je třeba aplikovat i u nás. Máme tu zcela jasné strany zrady. Okamura i Rajchl otevřeně nadbíhají teroristickému režimu Vladimira Putina. Je to v podstatě velmi podobné, jako by sloužili třeba Islámskému státu. Je to totéž, jako by v roce 1938 sloužili Adolfu Hitlerovi. A je třeba se s nimi veškerými zákonnými i politickými prostředky vypořádat. Nesmíme je pustit k moci, protože nás jinak zničí a zničí také tuto zemi.
Ale máme tu ještě něco navíc. A to je strana miliardáře Andreje Babiše, která je jako chytrá horákyně prozápadní i proruská zároveň. Jakoby seriózní a přitom docela obyčejně podlá, xenofobní i proevropská, prostě catch–all–party. Osobně si celou dobu existence této „protikorupční nestrany“ myslím, že je to rovněž strana zrady. Zrady polistopadové demokracie.
