Mámy to chtěj’ taky. A tím „to“ myslí podnikatelky z organizace Mumdoo práci. Za vznikem této platformy stojí dvě kamarádky Lucie Bášová a Kristýna Cejnarová. Když se jim v roce 2020 narodily děti, změnil se jim život. „Z nadupaného kalendáře jsme se najednou ocitly v covidovém lockdownu. Věděly jsme, že se chceme do pracovního procesu zapojit co nejdříve,“ vysvětluje Lucie. Jenže získat částečný úvazek na pozici s dosavadní expertízou je v období mateřské dovolené obtížené. Mumdoo tak vzniklo z nutnosti. Dnes spolupracuje s firmami, jako je L´Oréal nebo řetězec lékáren Dr. Max, a pomáhá maminkám znovu se zapojit do práce.

Lucie s Kristýnou mají background v korporátním prostředí. Když si v průběhu mateřské dovolené hledaly kratší úvazek, setkaly se s odmítnutím, protože nikdo nechtěl zaměstnat čerstvou matku, a ještě k tomu jen na pár hodin denně. Proto založily Mumdoo, které slouží jako prostředník mezi uchazečkami o práci a potenciálními zaměstnavateli. „Aktuálně máme registrovaných tři tisíce žen, z čehož je čtyři sta padesát aktivních,“ pokračuje Lucie.

Díky podrobným pohovorům se zájemkyněmi zakladatelky brzy zjistily, že obrovským problémem je komunikace. „Několikrát jsme narazily na to, že sama uchazečka nebyla od svých dosavadních zaměstnavatelů informována, nevěděla, na koho se v případě žádosti o práci na menším projektu obrátit, a proto jsme se rozhodly kromě spojování konkrétních lidí s konkrétními firmami najít řešení pro velké korporáty se stovkami zaměstnanců,“ vysvětluje Lucie. Následně začaly pořádat školení nejen pro rodiče, ale také pro manažery a ředitele.

Dalším krokem v usnadnění komunikace bylo zřízení aplikace, jako samostatně stojícího webu, kde se zástupci firem dostanou k soukromým e-mailům svých zaměstnanců. „Po odchodu na mateřskou vám často zruší pracovní e-mail, tudíž tento krok nám přišel logický,“ upřesňuje Lucie. Díky tomu mohou rodiče dostávat i pozvánky na firemní akce a necítit se, že jsou naprosto vyřazení z chodu společnosti. Další využití aplikace vidí Lucie při nedostatku pracovních kapacit při práci na konkrétním projektu. „Pokud vám hoří deadline a potřebujete vypracovat perfektní prezentaci, víte o tom, že vaše kolegyně, co je na mateřské, je na to profík, jednoduše ji můžete kontaktovat. Ušetříte práci svému týmu a zároveň pomůžete kolegyni,“ dodává.

Boření stereotypů

Matky se v Česku podle Lucie stále setkávají s negativním ohlasem, když chtějí začít pracovat dříve než po třech či čtyřech letech na mateřské. „Vidíme kolem sebe opravdu četnou skupinu žen, které jsou šťastnými matkami, ale zároveň chtějí mít čas na svůj pracovní rozvoj,“ říká Lucie. Podle ní jim často chybí kontakt s dospělými lidmi a pocit kredibility. „Chcete vědět, že nejste jen zdroj potravy a lidského tepla, “ tvrdí. Cílem Mumdoo není, aby všechny matky daly děti do jeslí a šly pracovat na osm hodin denně, právě naopak. Snaží se nalézt řešení na míru jak pro rodiče, tak pro zaměstnavatele. „Paleta možností je strašně široká. Můžete mít poloviční úvazek, když si platíte chůvu nebo třeba sdílenou rodičovskou s partnerem.“

Další stereotyp, který se snaží vyvrátit, jsou městské maminky pracující od počítače. „Samozřejmě, že je jednoduší hledat možnosti pro rodiče, co mohou pracovat na home office. Ale práci lze stejně tak kloubit, když jste na přepážce na úřadě, na kase v obchodě nebo ve výrobě. Co se liší, jsou možnosti, jak to udělat,“ upozorňuje Lucie. V případě práce na směny navrhují jejich zkrácení z dvanácti hodin na šest.

Úvazek na míru

Firmy podle nich přicházejí o strašně moc potenciálu, protože najít a vyškolit nového zaměstnance stojí nejen úsilí, ale i peníze. „Každý rodič, který výhradně pečuje o dítě do patnácti let, má nárok na zkrácený úvazek, jenž skvěle funguje ve vyspělých evropských státech, jako je Nizozemí nebo skandinávské země,“ tvrdí strategická ředitelka Mumdoo Andrea Hermanová. Problém je, že to málokdo ví.

„Z našich průzkumů vyplývá, že většina matek pracovat chce, ale asi tak polovina z nich se nezapojí, protože nemůže,“ objasňuje Andrea. Každá profese s sebou nese svá specifika. Například farmaceutičtí asistenti pracující v lékárnách musí mít určitou atestaci, která má expirační dobu. „Pokud byste byla tři roky na mateřské dovolené, musíte znovu absolvovat rekvalifikační kolečko. Jestliže jednou za čas přijdete na směnu do lékárny, kde si své znalosti oprášíte, stačí to k tomu, abyste se celému procesu vyhnula,“ upřesňuje Lucie.

Nedostatek předškolních zařízení

Podle průzkumu, který Mumdoo zveřejnilo v minulém roce, chce po mateřské dovolené nastoupit na plný pracovní úvazek pouze čtrnáct procent žen. „Hlavním důvodem je nedostatek mateřských škol,“ komentuje Andrea. Dalším problémem je jejich režim. Většina začíná v osm ráno a končí po čtvrté hodině. Matka tak nemá šanci mezi toto období vměstnat osm hodin v práci. V takových situacích se musí rodiče střídat, nebo zapojit prarodiče. Ne každá rodina však těmito možnostmi disponuje.

Problematiku školek vidí Andrea už u státního rozpočtu. „Když srovnám, kolik peněz dává Česká republika do rodičovského a mateřského příspěvku, a kolik věnuje předškolním zařízením, je tam obrovský nepoměr,“ doplňuje Andrea. Nárok na státní školku má dítě od září po třetích narozeninách. „V praxi to znamená, že když se vám narodí dítě v listopadu, musíte počkat až do dalšího září,“ upřesňuje. Jedním z řešení by podle ní mohla být integrace dětí do vzdělávacího systému už od dvou let, což má pro jejich sociální rozvoj mnoho benefitů.

Dále čtěte

Do legendárního antikvariátu v Holešovicích nesmíte vstoupit. „Možná mě jednou pohřbí Shakespeare,“ říká jeho majitel

Hory knížek naskládaných na sobě a židlička s nápisem „přijdu hned, kdyžtak volejte“ stojící ve dveřích. Holešovický antikvariát patří k městské části…

„Výhledově bychom chtěly motivovat rodiny, aby se v prvních letech života dítěte na péči podíleli s partnerem. Toho chceme dosáhnout buď finančně, či jinými benefity, co by jim jejich zaměstnavatelé mohli nabízet,“ říká Lucie. Vhodné by podle ní bylo, aby se primární pečující osobou stali i otcové. Muži jsou totiž často na rozhodujících pozicích, takže pokud by měli vlastní zkušenost, lépe by se jim postupovalo v případě, kdy za nimi jejich zaměstnanci přijdou s jakoukoliv prosbou týkající se péče o dítě. „Není to hejt. Rodičovství obecně je nepřenositelná zkušenost. Můžete být nejempatičtější osoba na světe, ale jakmile si to musíte sami vypotit, tak najednou máte jiné pochopení,“ tvrdí Lucie.

Mámy to chtěj’ taky!

Mumdoo se snaží do veřejné debaty dostat i vizuální reprezentaci mateřství. Pomocí kampaně Mámy to chtěj’ taky! Nechme je si vybrat chtějí motivovat zaměstnavatele, aby upravili podmínky ve firmách a více využívali zkušeností, které ženy mají. Kampaň vznikla na pozadí konkrétních příběhů žen, jež se potýkaly s diskriminací, nepochopením nebo se musely vzdát kariérních ambicí. Prostřednictvím několika vizuálů zobrazují identitu matky nejen jako pečovatelky, ale i jako pracovnice. „Není to propagace toho, že máte pracovat s dítětem za krkem, ale poskládat si to v rámci dne, týdne, měsíce tak, abyste měla prostor na mateřství, na práci i na sebe,“ vysvětluje Lucie. Jednoduše jde o svobodu volby.

Se spoluzakladatelkou Kristýnou se často setkávají s obviněními, že nejsou dobré matky, když chtějí pracovat, nebo proč nemluví o otcích. „Pravda je taková, že devadesát osm procent příjemců rodičovského příspěvku v Česku tvoří ženy. Až to bude půl na půl, nebudeme se jmenovat Mumdoo, ale třeba Parentdoo,“ uvažuje Lucie. Prozatím bojují za mámy.

Na první pohled to sice nemusí být jasné, ale žena může být vyřazena z pracovního procesu až na deset let. „Nejprve je těhotná, poté je na mateřské a následně má malé dítě, tudíž ji nikde nezaměstnají, protože existuje stigma, že bude pořád doma, jelikož bude dítě neustále nemocné,“ komentuje Andrea. S koncem mateřské navíc automaticky nepřichází nástup do práce. „Ženy často zůstávají v zemi nikoho, protože už nemají nárok na finanční podporu a zároveň jim nikdo nedrží práci,“ říká Lucie.

OSVČ jsou na tom hůř

V případě osob samostatně výdělečně činných se celá problematika ještě prohlubuje. „Živnostnice si vše musí zařizovat samy. Při plánovaném těhotenství mohou platit vyšší odvody, nicméně v případě, že máte paušální daň, jste považována za nízkopříjmového jedince a spousta výhod se na vás nevztahuje,“ vysvětluje Andrea. Podnikatelky si musí platit paušál i během mateřské dovolené, přičemž výše příspěvku v takovém případě nepokryje ani tu paušální daň. Navíc si jako nízkopříjmový občan nemůže čerpat rodičovský příspěvek podle sebe, nýbrž podle státu. Ve výsledku tak má nárok na tu nejnižší možnou částku po co nejdelší dobu.

Pozitivním krokem pro zaměstnance na mateřské dovolené je takzvaná flexibilní novela, která počítá s tím, že nově bude na mateřské možné vykonávat stejný druh práce na DPP nebo DPČ a k tomu si přivydělávat formou dohody. V platnost by měla vstoupit v lednu 2025. Pro OSVČ se změny zatím nechystají. Podle Mumdoo by bylo vhodné umožnit podnikatelkám rozvržení čerpání rodičovského příspěvku dle vlastního uvážení u těch živnostnic, které si zodpovědně odvádějí více, aby měly nárok na mateřskou.