Výrok Marka Bendy o studentech humanitních oborů vysokých škol vstoupí do čítanek hlouposti. Připomeňme, co v podcastu Ondřeje Tesárka poslanec ODS prohlásil: „Vysoké školy dnes produkují takové množství studentů obskurních oborů, které neučí ničemu jinému než jak nepřemýšlet o světě a nijak se s ním nezabývat, jako je sociologie, politologie, gender studies a tyhlety nesmysly. Produkuje to strašný množství osob, který, podle mě, jsou v životě úplně k ničemu.“

Na výroku Marka Bendy je pozoruhodná forma i obsah. Formou, kterou nám zprostředkoval obrazový záznam rozhovoru, je nadutost, provázená arogantním pošklebováním a pochechtáváním, bez stopy sebereflexe snad očekávatelné u člověka, který absolvoval plzeňská práva u dnes již legendárního děkana Kindla jen díky abnormální velikosti písmenek své magisterské a rigorózní práce. Takový člověk by měl vyslovovat své názory na vysokoškolské vzdělání jiných lidí se střídmostí, třeba už jen z úcty k jejich úsilí (říká se tomu slušnost), respektive proto, že ve svém studiu nepodváděli.

Mnohem podstatnější je ale obsah uvedeného výroku. Marek Benda, zdá se, nechápe samotný smysl vzdělání, jež má kromě odborné znalosti v úzce vymezeném oboru probouzet ambici k uchopení světa v jeho celku, schopnost reflektovat a popsat všední i výjimečné děje, které nás provázejí, klást si otázky, dokonce pochybovat, ale třeba také kultivovat vkus. Jednoduše přemýšlet o světě, což ovšem podle Bendy uvedené obory nečiní (a nechme nyní stranou, že sociologem byl T. G. Masaryk, politologem je pro změnu Petr Fiala).

Proč si vybral zrovna sociologii, politologii a gender studies, je zřejmé. Na popis společnosti stačí Bendovi zřejmě zdravý rozum. Vztahy mužů a žen popsala koneckonců jednou provždy Bible.

Prohlásit o někom, že je „v životě úplně k ničemu“, to chce pořádné sebevědomí. Marku Bendovi nechybí. Ve skutečnosti je ovšem taková arogance a nafoukanost především znakem vlastní omezenosti.