Protože to z pohledu některých jedinců momentálně vypadá, že je dobré se přitočit k pravým konzervativním hodnotám, vidíme různá obrácení. Nejen Jiří Ovčáček, ale i Jana Bobošíková nám poslední dobou zkatoličtěla. Nebyla ale vždycky tak zrekatolizovaná.

Činovnice Socialistického svazu mládeže, která s kyticí vítala soudruha Gustáva Husáka a kandidovala na prezidentku za KSČM, umí vysvětlit všechny kapitolky svého života.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Na webu ČT můžeme ze dne 26. 11. 2012 číst rozhovor, kde odpovídala na nepříjemné otázky:

„Jak do toho všeho zapadá fakt, že internetem proběhla videa, kdy jste v roce 1986 předávala kytici rudých růží Gustavu Husákovi?

To neproběhlo internetem, ale Českou televizí před 2,5 lety. Tehdy mi volal pan Šídlo, já byla v Barceloně. A on mi říká: ‚My jsme našli…‘ A já mu říkám: ‚To jste mohli najít, protože já jsem měla vždycky dobré vztahy s prezidenty.‘

Jak byste postupovala při jmenování vlády? Vláda, ve které by byla zastoupena KSČM? S tím, byste, předpokládám, problém neměla. 

Pokud by tak rozhodli voliči, tak bych s tím problém neměla.“

Jak by mohla.

Na webu ceskenarodnilisty.cz se dozvídáme, jak strašlivě by to dopadlo, kdyby byla svatovítská katedrála přiznána katolické církvi. Psáno podle Bobošíkové „na vyžádání MF Dnes, přesto jej MFD nepublikovala“.

Výňatek z knihy Nebudu mlčet (2006): „A jak asi dopadnou v péči katolíka Vlka ostatky krále dvojího lidu, Jiřího z Poděbrad, který nikdy nepřistoupil ke katolicismu? Kdy vyzve kardinál ke křížové výpravě k jeho ostatkům a vystěhuje je ze svatovítské hrobky s argumentem, že v katolickém svatostánku nemá tento kacíř co dělat? Nemravná snaha katolické církve, masivně podporovaná lidovci, domoci se vlastnictví klenotu české státnosti, snaha přesvědčit nás, že usiluje o vrácení toho, co jí bylo protiprávně uzmuto, trvá už 13 let. A církev při ní nešetří falešnými proklamacemi a sliby. Připomeňme si jen někdejší výrok kardinála Vlka, že církev daruje katedrálu českému národu. Teď už prohlašuje, že ochota katolíků darovat katedrálu státu minula. Původní lživý slib měl tedy za cíl jediné. Zasít do podvědomí veřejnosti mylnou a manipulativní informaci, že katedrála je výhradně majetkem katolické církve. Není a nikdy nebyla! Katedrála vznikla v době, kdy ještě nebyla církev rozdělena, vznikla na základě společné moci státní a církevní, byla významným politickým centrem, je součástí Pražského hradu, sídla českých králů. Vlastnictví státu k této památce bylo stvrzeno vládním nařízením č. 55 z roku 1954. Toto nařízení schválilo i tehdejší Národní shromáždění, takže má sílu zákona.“

No jasně, když to bylo „vládní nařízení“ z roku 1954, tak je to v pořádku.

Na Parlamentních listech 22. 7. 2012 jsme se zase dozvěděli, jak by si počínala její strana ohledně církevních restitucí, kdyby na něco měla vliv: „Kdyby Suverenita měla ve sněmovně zastoupení, tak bychom ani my v žádném případě pro restituce nezvedli ruku. Jsme jednoznačně proti církevním restitucím, a to v té podobě, jak je zkonstruovala tato vláda. Jednoznačně říkáme, že církevní restituce by se měly dít pouze ve fyzickém vyjádření a v žádném případě ve vyjádření peněžním. Jsme přesvědčeni, že jsou nespravedlivé.“

Proč by se mělo vracet něco, co se ukradlo, a měly nahrazovat škody.

Časy se ale mění a tak Jana Bobošíková pojala lásku k posvátnu a to až takovou, že o tom jako společenské události psal 25. srpna 2016 deník Blesk:

„Milují se a tak se vzali i před Bohem. Bývalá kandidátka komunistů na prezidentku Jana Bobošíková je teď podle církevního pojetí novomanželkou. S Pavlem Bobošíkem, za něhož je politička vdaná už 30 let, totiž prodělala takzvanou konvalidaci. To znamená zplatnění civilního sňatku uzavřením nového, a to v kostele před příslušnou církevní autoritou. Jde tedy o nový manželský slib a vznik manželství se pak církevně počítá od tohoto data. Nové svatbě ve svatovítské katedrále sekundovaly i dvě dospělé dcery Bobošíkových Pavla a Jana.“

A teď je tedy všestranná Jana Bobošíková podepsána na pamětní listině, která bude vložena do Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.

Kruh se ale ještě neuzavřel. Kdyby k nám náhodou někdy došplouchly vlny nějakého SSSR 02 nebo Eurasijského svazu, můžeme se možná ještě dočkat Bobošíkové pravoslavné. A kdyby byl vývoj světových dějin ještě smělejší, třeba ji uvidíme jako žačku Konfucia. Bobošíková je tak postmoderní jedinec, který nemá problém s žádnými prezidenty, že si po příletu mimozemšťanů nechá implantovat anténky. Bude jí to moc slušánkovat.