Marine Le Pen, kterou by tak rádo vidělo v úřadě francouzského prezidenta i několik českých supervlastenců, nemá zjevně problémy se vztahy k Rusku. Proč by taky měla, když se pokoušela si na kampaň půjčit peníze od ruských bank. Něco za něco. Za peníze přátelství a loajalitu.

Le Penová obhajuje prosazení privilegovaného partnerství s Ruskem. Francouzsko-ruské partnerství je podle ní nutné a dané „zjevnými civilizačními a geostrategickými faktory“ a taky francouzskými „zájmy ohledně energetické bezpečnosti“.

Jinak řečeno, asi budeme potřebovat ruský plyn, tak budeme hodní. Kozácký kůň ze Seiny pít nebude. Že bude pít někde jinde, to není tak důležité.

Soudí, že „Francie má zájmy v Evropě, ale ve Velké Evropě, včetně jejího partnerství s Ruskem“. Může nás samozřejmě napadnout, že Rusko má taky zájmy v „malé Evropě“. Jaké to asi budou?

V interview pro ruský list Kommersant prohlásila, že „proces démonizování Ruska probíhá na úrovni vedení Evropské unie a na přání USA, které se snaží vytvořit unipolární svět.“ Kdo by podle ní měl být tedy ten druhý pól? Rusko? Země ekonomicky slabá, která porušuje mezinárodní právo a kde se vraždí političtí odpůrci a opoziční novináři?

Poměry v Rusku ji příliš neznepokojují. Ohledně demokracie v Rusku a Vladimíra Putina řekla: „Ani ve Francii nemáme ideální demokracii, a proto nemáme právo dávat Rusku ponaučení o demokracii. Otevřeně ale přiznávám, že do určité míry obdivuji Vladimira Putina. Dělá chyby, ale kdo je nedělá? Situace v Rusku je komplikovaná a nelze očekávat, že všechny problémy plynoucí z kolapsu Sovětského svazu budou rychle vyřešeny – potřebuje to čas. Myslím, že Vladimir Putin má zásady a vizi budoucnosti, která je nezbytná k zajištění prosperity Ruska, kterou si zaslouží.“

Tak zásady Putin načerpal v KGB a vizi má jistě taky. Jde o to, jaká to asi je. U moci je osmnáct let a s tou prosperitou to není moc valné. Co Rusko mělo, stálo a padalo s vysokými cenami ropy. S touto primitivní ekonomikou muž s vizí nikdy nic neudělal. Měl málo času? Paní Le Pen je buď naivní, nebo je bezzásadová. Je snad nějaká třetí možnost? Svéprávnosti zbavena nebyla, tak asi ne.

Její Národní fronta hlásá, že si Ukrajinu podmanily Spojené státy, a to prostřednictvím ukrajinské krize. Národní fronta také odsuzuje protiruské nálady ve východní Evropě a podřízení západní Evropy zájmům NATO v regionu. Paní Le Pen nikdy nežila pod vládou Moskvy. Možná by pak protiruské nálady pochopila.

Vůdkyně je také kritická ohledně sankcí mezinárodního společenství proti Rusku: „Evropské země by měly spíše hledat řešení prostřednictvím diplomacie než vytvářet hrozby, které by mohly vést k eskalaci“. Spojené státy podle ní vedou novou studenou válku proti Rusku. Anexi Krymu nepokládá za nelegální. Vždyť tam bylo referendum. Vlastně to vypadá, jako kdyby Krym anektovala Amerika a NATO a tak došlo k „eskalaci“. Putin je v tom přece nevinně.

Škoda slov. Někdo používá zbraně, někdo diplomacii. K čemu diplomacie, když někdo jedná z pozice síly? Kdyby si Rusko vzpomnělo, že anektuje kus Estonska a pak tam uspořádá referendum, bude to také v pořádku? To by Maďarsko také mohlo okupovat kus Slovenska a pořádat tam referenda pořád pryč. Bylo by to z hlediska mezinárodního práva v pořádku? Když mají separatisté na východní Ukrajině nové ruské zbraně, které nikdy nebyly ve výzbroji Ukrajiny, kde je vzali? Spadly z nebe?

Teď máme tu dámu ve druhém kole prezidentských voleb. Smutné je, že i když nevyhraje, zůstanou tu její podivní voliči. Stejně jako když u nás nevyhraje Zeman, zůstane tu 57 procent lidí, kteří si myslí, že prezidentský úřad zastává dobře. (Ve zprávách se koncem týdne objevilo, že je u nás prý málo psychiatrů. Něco na tom bude.)

Marine Le Pen může mít sympatie jen od nepříliš myslících lidí.

A pokud ti lidé myslí, myslí zřejmě dosti zmateně.