NÁZOR / Populární postava některých médií Markéta Šichtařová v rámci své volební kampaně do senátu za stranu Svobodných představila skutečně originální názor na to, jak by se dala vyřešit problematika důchodů. Slovo originální tady ale znamená, že není vůbec jasné, čím své názory vlastně podkládá.
„Prosím vás, není pravda, že na důchody nejsou peníze. Pokud bychom peníze, které jsou nyní vyhazovány na dotování ideologie ESG (zásady udržitelného rozvoje s ohledem na životní prostředí a sociální oblast, pozn. red.) a na Green Deal, použili na důchody, tak by problém prakticky přestal existovat. Pro financování důchodů je naprosto nutné zastavit financování ideologií dotacemi, protože skoro třetinu dnešních výdajů ze státního rozpočtu lze ušetřit jenom na dotacích. Dále nejlepší důchodovou reformou je bydlet ve svém, což je možné jedině skrze dostupné byty, a dostupných bytů je možné docílit jedině skrze zastavení tisku peněz, který bydlení dramaticky prodražuje,“ míní kandidátka a ekonomka na videu, které zveřejnila na Facebooku.
To je skutečně zvláštní. Jak přišla na tu třetinu rozpočtu? V roce 2022 všechny dotace byly 416 miliard korun, a to při odečtení toho, co nám na dotacích dala EU. V roce 2023 to byl z unie čistý příjem 50 miliard korun. Při připočtení příjmů z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 39,5 mld. Kč je to 89,5 miliard korun korun. Výdaje rozpočtu byly tehdy dva biliony 53 miliard. Takže všechny dotace z české kasy komplet jsou přibližně čtvrtina, ne třetina.
O jakých ideologiích tady Šichtařová mluví? Polovina z těch peněz jde do školství. Výdaje na proklínané „neziskovky“ tvoří asi procento rozpočtu. Většina z deseti neziskovek na prvních místech (je jich šest) jsou sportovní, dále jsou tam za rok 2022 CESNET, zájmové sdružení právnických osob, Horská služba, Za sklem (poskytuje pomoc a podporu osobám s poruchou autistického spektra) a Člověk v tísni. Posledně jmenovaná organizace dostala 140 milionů korun. Sport jistě může mít ideologický podtext, ale u nás asi ne takový, jako to bývalo v Německé „demokratické“ republice a dneska v Rusku.
Systém důchodového pojištění skončil v roce 2023 schodkem 72,8 miliardy korun, což byl zatím největší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy. I kdybychom všem „neziskovkám“ sebrali všechny peníze (asi dvě desítky miliard korun), nepokrylo by to schodek.
„Řekla bych, že Joe Biden je řádově mnohem víc nevyzpytatelný než Donald Trump. My už totiž víme, co od Trumpa čekat, a nezdá se, že by na svých postojích chtěl cokoliv měnit, jelikož se zdá být celkem v pořádku,“ tvrdila letos 30. června Šichtařová pro Parlamentní listy. Svatá prostoto, Trump není vůbec mentálně v pořádku a není jasné, jestli vůbec kdy byl.
Všechny pokusy o nějakou důchodovou reformu zatím u nás bídně zahynuly. Stačí, aby se k moci dostala nějaká nová garnitura, která pak aspoň matné pokusy něco změnit zruší. Základní potíž, že průběžný systém financování penzí komplikuje demografický problém s ubýváním mladších pracujících lidí, by se dal vyřešit buď zvýšením porodnosti – což by se projevilo za desítky let, a nikdo neví, jak to udělat-, přísunem pracovních sil ze zahraničí, nebo progresivnějším zdaněním.
Sci-fi představy, že pracovníky nahradí nová generace robotů, můžeme nejspíš nechat stranou.
Představa, že se něco dá vyřešit velmi snadno, se pochopitelně určitému druhu publika bude líbit. Některé politické strany si ale nemusí lámat hlavu s proveditelností svých nápadů, protože k pokusu o jejich uskutečňování se nikdy nedostanou. Pokud by se náhodou tyto strany k tomu dostaly, což by mohl být třeba případ děsivé koalice Andreje Babiše, Tomia Okamury a Kateřiny Konečné, byl by to tragikomický pohled. Pokud jde o stranu Svobodní, za které Markéta Šichtařová kandiduje, možná by si tento útvar měl nejdříve ujasnit, kam patří, aby třeba nekandidoval společně s Trikolorou, načež se pak za to činovníci (když z toho nic nebylo) omlouvají. Velmi důvěryhodné.