ROZHOVOR / S ohledem na blížící se parlamentní volby v příštím roce je úplně jasné, že nějaké změny musejí uvnitř ODS nastat, říká znovu zvolený senátor, bývalý hejtman Královéhradeckého kraje a někdejší policejní prezident Martin Červíček (ODS). Výsledky občanských demokratů v nedávných krajských a senátních volbách má za neúspěch, změna na postu šéfa ODS ale podle něj řešením není. V rozhovoru pro deník FORUM 24 Červíček hodnotí také kroky vlády nebo současnou situaci u policie.
Začnu ještě návratem ke krajským a senátním volbám. Jak hodnotíte výsledky ODS?
Za mě osobně byly krajské volby pro ODS neúspěchem. Měli jsme hejtmany, zvládli jsme covidovou, migrační a energetickou krizi, v krajích jsme investovali a rozvíjeli je. Nyní už žádnou zásadní roli – s výjimkou Jihočeského kraje a dejme tomu Jihomoravského kraje, pokud budu počítat tamní úspěch v rámci koalice SPOLU – nehrajeme. Samozřejmě můžeme počítat mandáty, kterých má ODS po těchto volbách více. To je ale malá útěcha.
Doplatili jsme na to, že jsme nepřesvědčili lidi, že krajské volby nejsou o celostátní politice. A ti, kteří k volbám přišli, chtěli vyjádřit určitou nespokojenost s celostátní politikou. My jsme navíc spoléhali na to, že se nám při jakýchkoli výsledcích podaří vytvořit v krajích koalice, což se ale nestalo. Nicméně těch věcí, které sehrály roli – alespoň tak, jak to hodnotím já – bylo více.
Neměla by z toho ODS vyvodit nějaké důsledky? Například vyměnit hlavní představitele strany...
V prvnířadě bychom měli výsledky krajských a senátních voleb vyhodnotit, podívat se na specifika jednotlivých krajů. Možná si uvědomit i to, zda jsme všude k volbám přistupovali tím nejlepším možným způsobem. Nejen z hlediska témat, co chceme dělat v následujících čtyřech letech, ale i z hlediska sestavování kandidátek. Jestli jsme našli správné osobnosti, které byly schopny přesvědčit voliče, že od nich mají dostat důvěru.
A pokud jde o změny uvnitř strany?
S ohledem na blížící se parlamentní volby v příštím roce je úplně jasné, že nějaké změny musejí uvnitř ODS nastat. Ve stylu toho, co budeme nejen říkat, ale zejména dělat v těch posledních měsících. Takže ano, nějaká sebereflexe by měla přijít. Měli bychom přemýšlet, jak se stát důvěryhodnějšími.
Je možné nějaké změny udělat s Petrem Fialou v čele ODS?
Nemyslím si, že při jedněch neúspěšných volbách máme hned jít ode zdi ke zdi a říkat, že musí nastat nějaké personální změny. Jak já to vnímám z každodenního života, musíme především něco dělat v regionech. Lidé ve všech místech České republiky musejí mít pocit, že to, co děláme, nejsou jen řeči, ale že jsou za námi hmatatelné výsledky.
Říkali jsme, že se pokusíme změnit dotační politiku, aby nebyla v takové míře jako v předcházejícím období. Namísto toho vymýšlíme nové dotační programy jako například „Oprav dům po babičce“.
Samozřejmě, že lidé vnímají současnou politickou situaci a to, co vláda v posledních třech letech udělala. Možná by nám i odpustili, že jsme změnili nějaké daně – byť daňová kvóta nějak zásadně nevzrostla – ale chtějí vidět, že peníze, které odevzdají státu, jsou využity správně. Můžeme se ptát, zda jsme dostatečně snižovali deficit, co jsme udělali pro snížení byrokracie. Jako hejtman jsem viděl, že přibylo mnoho dalších administrativních povinností, které vyplývají z různých zákonů. My jsme zkrátka měli možnost změnit fungování států.
Říkali jsme, že se pokusíme změnit dotační politiku, aby nebyla v takové míře jako v předcházejícím období. Namísto toho vymýšlíme nové dotační programy jako například „Oprav dům po babičce“. Pokud chceme peníze nasměrovat do energetických úspor, tak jsme je mohli investovat do železniční infrastruktury, která přeci přináší takové výhody.
Můžeme se bavit o penzijní reformě nebo o stabilizaci zdravotnictví. Penzijní reforma je před námi a já věřím, že bude po dlouhé době vláda, která se pokusí něco změnit. Ale když vezmu třeba financování zdravotnictví, tak tři roky uběhly a já jako dosavadní zástupce zřizovatele krajských nemocnic mám pocit, že se zásadní změny neudělaly.
Používáme peníze daňových poplatníků, a proto bychom měli mít ambici tyto věci řešit, důvěryhodně vysvětlit a přesvědčit veřejnost, že to děláme. Některé kroky by si měla ODS v koalici prosadit na sílu. Nemůžeme vládnout jen cestou kompromisů, máme svoje priority. Nemyslím si, že by se o to Petr Fiala nesnažil, ale bouchli jsme někdy do stolu a řekli, že přes to vlak nejede? Nicméně u těch jednání nesedím, nejsem členem vlády, takže se možná teď dopouštím i nějaké nepřesnosti.
To zní, že za tři roky vládnutí se udělalo mnoho věcí špatně…
Vůbec jsme se nezmínili o tom, že tahle vláda má za sebou velmi složité období. Mluvil jsem o covidu, o migrační krizi, o dopadech energetické krize. To vše musela vláda zvládnout. Dopady války na Ukrajině, na to navazující energetická krize a dopady na hospodářství byly fatální nejen pro Českou republiku, ale pro celou Evropu. V tomhle směru si hrát na to, že někdo něco dělá špatně, mi nepřipadá úplně správné. Chtěl jsem pouze říct, že některé kroky musíme umět nejen lépe vysvětlit, ale zároveň je dělat jinak. Musí být jasné, co jsme prosadili, co je ta cesta menšího státu, menších nákladů, neutrácení peněz na kdejakou blbost.
Některé kroky se samozřejmě v uplynulém období dělaly velmi problematicky. Pokud se bavíme třeba o snižování deficitu. Mám pochopení, že ho nesnižujeme o tolik, kolik by bylo potřeba. Musíme ale vysvětlit, jaká bude další cesta. Je důležité, abychom peníze „neprožírali“ jiným způsobem. Jak jsem říkal, nemluvil bych vyloženě o chybách, ale o tom, že některé kroky jsme mohli dělat možná rychleji, a ne pouze jako výsledek kompromisu.
V krajských volbách jste získal 7569 preferenčních hlasů, v září jste byl na Náchodsku znovu zvolen senátorem. Uvažujete, že byste se jako úspěšná tvář ODS zapojil také do parlamentních voleb v příštím roce?
V současné době o tom neuvažuji. Jsem znovu zvoleným senátorem a chci se věnovat práci v senátu, ale není mi jedno, co se děje v České republice. Takže pokud se ptáte na mé zapojení do parlamentních voleb, tak to nemusí být jenom na kandidátce. Nabízí se vysvětlování v našem regionu, že to, co děláme, má určitě mnoho chyb a v mnoha ohledech jsme mohli být někde jinde, nebo jsme to možná dostatečně nevysvětlovali, dělali jsme zbytečné kompromisy, možná jsme tím někoho naštvali, ale určitě jsme nikdy nezapomínali dělat vše pro bezpečnost v naší zemi, abychom byli součástí Evropské unie a NATO. Snažili jsme se zajistit rozvoj České republiky, přemýšlet o tom, kam můžeme směřovat dál. Což je podle mě něco, co bychom do parlamentních voleb měli zdůrazňovat nejvíce.
Kromě toho, že jsme něco udělali, tak že máme jasnou představu o tom, jak pokračovat, a lidé nám to musí uvěřit. Když občas poslouchám rozhovory politické konkurence, tak jde o populismus. My to zařídíme, my to uděláme. Možná i veřejnost čeká, že přijde někdo, kdo za ně všechny problémy vyřeší. Ale takhle to přeci nefunguje. Takhle přeci stát nemůže být řízený. Musíme ho spravovat, musíme jednotlivé oblasti rozvíjet podle nějakých pravidel. Ne říct, že to zařídíme, nebudeme zvyšovat daně, ale všechno bude. Já se ptám, jak to všechno uděláme? Když neexistují odpovědi, tak je to prázdné.
Každý se schovává za komunikaci, ale o tom to není. Musí to být spojeno s výsledky.
My to musíme dělat jinak. Máme říct: Jestli jsme něco neudělali podle vašich představ, tak se vám omlouváme, protože jsme třeba řešili jiné věci, ale v těch klíčových věcech jsme udělali tohle, tohle a tohle, musíme dokončit tuto reformu a podobně.
Mluvíte poměrně obecně, je něco konkrétnějšího?
Máme například schválenou Hospodářskou strategii České republiky, což je slohové cvičení, věcně asi správné. Bavíme se o lidských zdrojích, o strategických investicích, o infrastruktuře, o průmyslu, který by měl mít nějaké priority, protože Evropa se z hlediska hospodářství mění a my máme mnoho příležitostí. To všechno je ve zmíněné strategii nepochybně správně popsané. Navazuje na materiály, které vytvořila třeba Hospodářská komora. Ale mně v ní jako člověku chybí provázání s nějakým harmonogramem, úkoly, které v příštích měsících uděláme, splníme.
Nejsem naivní, že bychom vše za krátký čas naplnili, ale chce to začít. To je přesně ta konkrétní věc, na které můžeme ukázat, že jen nemluvíme, ale jsme připraveni to odpracovat. Že uděláme vše pro to, abychom byli konkurenceschopní. Třeba v energiích, které mohou být pro průmysl levnější. Podporovat investice Česka v zahraničí. Kromě těch strategií, které jsou zpracovány a mají hlavu a patu, musíme zkrátka ukázat, že děláme něco hmatatelného.
Často zaznívá, že vláda špatně komunikuje. Z toho, co říkáte, chápu, že je třeba mít hlavně co říkat.
Každý se schovává za komunikaci, ale o tom to není. Musí to být spojeno s výsledky. Když to převedu na své čtyřleté období hejtmana – když jsem mluvil o zdravotnictví, tak jsem mluvil o investicích, o stabilizaci například zdravotnického personálu. Mluvil jsem o tom, jakým způsobem vypadá hospodaření v nemocnicích. Co děláme, abychom zefektivnili jeho fungování.
Pokud jde o dopravu, tak jsme se bavili o tom, jakou máme dopravní obslužnost, kolik dáváme peněz z veřejného rozpočtu, jakým způsobem optimalizujeme výdaje. Co děláme pro to, abychom zatraktivnili veřejnou dopravu. Například nové vlaky, nové autobusy. Kolik investujeme do oprav krajských silnic. Nemluvili jsme o tom, že je potřeba něco udělat, že je potřeba upravit silnice nebo že musí jezdit více autobusů a vlaku. Mluvil jsem o konkrétních věcech. Komunikace zkrátka musí být spojena s tím, o čem se tady celou dobu bavíme. Jen o tom nemluvíme, ale také to děláme, vysvětlujeme a máme odvahu říct i to, co se nepovedlo.
Když mluvíte o kraji, vy jste ve volbách skončili se ziskem přes 26 % na druhém místě. Nicméně s vítězným hnutím ANO jste se nakonec na koalici nedohodli a Královéhradecký kraj nakonec ovládlo právě hnutí ANO společně s uskupením kolem Sociálních demokratů a koalicí SPD, Trikolory, PRO a Svobodných. Tvrdili jste, že jste se nedomluvili kvůli neakceptovatelným návrhům ze strany Babišova hnutí. Můžete být konkrétnější?
Osobně jsem byl na dvou ze tří oficiálních setkání, která proběhla. Když vytváříte nějaké partnerství, tak nemůžete od samého začátku toho druhého partnera zpochybňovat, obcházet nebo mu dávat nabídky, které jsou nejenom neadekvátní, ale jsou spojeny s chováním: „Co po nás chcete? Vždyť před čtyřmi roky jste udělali tohle a tohle a my vám to teď jenom vracíme.“ To je prostě strašně špatný začátek jakéhokoliv jednání.
Když to jednoduše vysvětlím. My jsme po 8 letech na kraji, když jsme byli osloveni vítězem (hnutí ANO, pozn. red.), který měl 18 mandátů a my 13 mandátů – čistě teoreticky jsme se mohli bavit o vládnutí dvou nejsilnějších subjektů v kraji – řekli, že bychom byli velmi rádi, abychom měli možnost mít nadále hejtmana pro zachování nějaké kontinuity a podobně. Bylo nám jasné, že ten, kdo má hejtmana, má menšinu v krajské radě. Tedy hnutí ANO by mělo většinu od samého začátku. Když jsme se dostali v jednáních dál, abychom si řekli, že je to ok, tak už nebylo možné se dohodnout mimo jiné kvůli tomu, že po prvním jednání se ANO domluvilo se třetím partnerem, který pro krajskou vládu nebyl vůbec potřeba. Pak samozřejmě už velmi složitě domlouváte poměry hejtman vs většina v radě.
Odměňování příslušníků jednotlivých bezpečnostních sborů by mělo být adekvátní a nemělo by docházet k tomu, že nám lidé na začátku služební kariéry odcházejí.
Pokud by si někdo myslel, že jde o idealistické nebo nesmyslné představy, tak v posledních 4 letech jsem byl hejtman a náš politický subjekt, který v roce 2020 zvítězil (Koalice ODS, STAN, Východočeši, pozn. red.),měl v radě menšinu. A úplně stejně jsme to chtěli sestavit. Na krajích to totiž není o politice, ale o regionálních tématech, o tom, že každodenně něco řešíte a musíte dát dohromady tým, těch 9 lidí (členové krajské rady, pozn. red.). A tady jsem měl tentokrát pocit, že to hnutí ANO vůbec nechápe, nechce chápat a jde si svojí cestou. Řekl jsem si, že s těmito lidmi u jednoho stolu sedět nemůžu, protože máme úplně jinou představu o tom, jak řídit kraj. Že to má být bez politiky a ne s politikou, jakou oni do toho chtějí zavést. Nemůžete fungovat v uvozovkách skrytém spojenectví dvou na úkor jednoho.
Někdo by vám mohl vyčítat, že jste tím umožnili vstup do koalice extremistickým stranám jako SPD, Trikolora a PRO Jindřicha Rajchla.
Ok, ale také by nám někdo mohl vyčítat, že jsme se dali dohromady s hnutím ANO, akceptovali jsme absolutně všechny jejich požadavky a jsme tou „menšinovou stranou“, která nebude schopna vůbec nic měnit. My jsme nikomu neříkali, aby se dal dohromady s SPD nebo komunisty.
Musím se ještě závěrem zeptat na situaci u policie. Vy jste byl od roku 2012 do roku 2014 policejním prezidentem a aktuálně policisté plánují nějaké protesty, vyhrožují odchody, protože měl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nedodržet slib zvýšení platů. Sledujete to?
U těch jednání nejsem, proto nevím, kdo co komu a jak slíbil. Je to ale velmi nešťastné, protože v dnešní době, aby u nás bylo bezpečno nebo abychom zvládli všechny mimořádné situace, tak bezpečnostní a zpravodajské prostředí musíme mít stabilizované. První část stabilizace jsou samozřejmě finance. Nejde jen o finanční ohodnocení, ale i o prostředky na rozvoj policie, hasičů, zpravodajských služeb a nových technologií.
Samozřejmě odměňování příslušníků jednotlivých bezpečnostních sborů by mělo být adekvátní a nemělo by docházet k tomu, že nám lidé na začátku služební kariéry odcházejí, protože mají existenční starosti. Na druhou stranu mám také pocit, že je třeba využívat peníze správně, což je odpovědnost ministra vnitra.
Dlouhodobě vidím chybu především v systému odměňování. Jsem rád, že konečně došlo k odstoupení od plošného procentuálního navyšování mezd, kdy nejvíce dostávali přidáno ti na manažerských postech a nejméně ti na spodku pyramidy. Nyní je výše přidání definována konkrétní částkou. Ale ani to zásadním způsobem situaci neřeší. Najít dostatek finančních prostředků na platy příslušníků ve střednědobém horizontu je nezbytné. Jejich zkušenost a odbornou připravenost spolu se stabilizovaným personálním prostředím.
Pojďme začít třeba tím, že navýšení objemu finančních prostředků do kapitoly ministerstva vnitra na platy příslušníků policie bude ze strany vlády – respektive ministra vnitra – vůči policejnímu prezidentovi a generálnímu řediteli hasičů podmíněno předložením efektivních strukturálních změn ve štábní a řídící struktuře. Jinak řečeno, najděme odvahu a proškrtejme místa policejních úředníků od úrovně okresu a výše. Potom nám zůstane více prostředků a lidí na práci ve spodku pyramidy. Tedy těch, kteří každodenně vykonávají policejní práci v ulicích našich měst. Stávající finanční prostředky tak budou využity lépe a nebudeme personálně tolik vysávat spodek policejní pyramidy do řídících a štábních struktur.
Aniž bych chtěl vynášet velké soudy, tak po své 26 let trvající praxi mám dojem, že bychom si možná zasloužili větší debatu o tom, zda je uspořádání bezpečnostního aparátu správné. Jestli je zaměřené na výkon, nebo naopak na zbytečné činnosti. Jestli opět nevyplňujeme mnoho zbytečných papírů, jestli jen nemluvíme a přitom vlastně nic neměníme. Je to vlastně odraz toho, o čem jsme se bavili u velké politiky.