Máme chránit naši bezpečnost, ale nesmíme zapomenout na kontrolu bezpečnostních opatření a pravomocí, které se při změně bezpečnostní situace v Evropě dotýkají i našich svobod. Změny v práci bezpečnostních složek například v boji proti terorismu jsou zcela určitě na místě. Nesmí to ovšem znamenat, že se zřekneme kontrolní moci.

Něco o tom vím, a proto je pro mě velkým překvapením, že se prakticky bez povšimnutí zákonodárců připravuje rozšíření pravomocí vojenského zpravodajství, aniž by někdo hlasité křičel, že pokud budeme souhlasit s dalším rozšířením pravomocí bez konkrétního zákonného povolení, tak musíme vyžadovat i odpovídající kontrolu.

V připravované novele zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích totiž dochází nejen k limitaci odpovědnosti poskytovatele služeb elektronických komunikací.

Novela totiž předpokládá, že prostřednictvím rozhraní zřízeného operátorem bude Vojenské zpravodajství do sítě elektronických komunikací připojovat technické prostředky kybernetické obrany – tedy vlastní zařízení, která nejsou nikde blíže specifikována a u nichž zákon nevylučuje ani aktivní působení na síť. Důsledkem použití těchto prostředků, které operátor nemá pod svou kontrolou, může tedy být nejen monitorování provozu, ale též omezení funkčnosti sítě nebo její výpadek.

Budiž, čert vezmi technické a jiné problémy, ale nevadí vám pocit, že kdykoliv budete připojeni přes operátora, tak vás bude technický prostředek zpravodajské služby bez svolení monitorovat? Možná si řeknete, „v pořádku, když jde o naši bezpečnost“, nakonec i já si třeba řeknu, že vlastně nic nehrozí, neboť jsem díky své zkušenosti přesvědčen o dobré vůli a profesionalitě našeho bezpečnostního prostředí. Ale nemohu přece souhlasit s tím, že při vzniku nového oprávnění není nikde nastavená odpovídající kontrola.  V tomto případě alespoň parlamentní kontrola nad touto novou pravomocí.

Konečně se i u nás mluví o bezpečnosti a doufejme, že nezůstane jenom u slov. Ale vždy u toho musíme zvažovat hranici a podmínky, za nichž se chceme zříci části našich svobod. A parlamentní kontrola stanovena zákonem nad pravomocí vstoupit do našich virtuálních životů bez povolení soudu je to nejmenší, co autoři při změně této novely mají dopracovat.

Každé bezpečnostní opatření nebo pravomoc, které případně selže a ztratí svoji důvěryhodnost kvůli absenci kontroly, nás totiž zase o něco blíže posune k ztrátě svobod a způsobu života, na který jsme si za poslední léta už zvykli.