Sinolog Martin Hála se dlouhodobě věnuje sledování poměrů v komunistické Číně a také čínské propagandě. Za své připomenutí aktivit Pekingu vylepšujících obraz režimu a stupňujících se v době koronavirové pandemie si vysloužil nebývalou nadávku od ministra vnitra Jana Hamáčka. Ten nazval uznávaného odborníka veřejně na Twitteru „blbem“, a ještě to následně rozváděl v článku pro Právo. Martin Hála mluví v rozhovoru pro FORUM 24 o roli Číny v dnešní krizi a také o zmíněném incidentu s vicepremiérem Hamáčkem.

Jakou prodlevu měl čínský režim, než začal něco skutečně řešit?

První případy byly zřejmě v druhé polovině listopadu. Chvíli ale samozřejmě trvalo, než se zjistilo, že jde o úplně nový virus. První prokazatelný pacient byl registrován 10. prosince. Z Wu-chanu přišla informace do Pekingu nejpozději koncem měsíce. 9. ledna byl zmapován genom nového koronaviru. Ale centrální úřady začaly s ráznými opatřeními až po projevu slavného epidemiologa Čung Nan-šana před novináři 20. ledna. 23. ledna byl uzavřen Wu-chan. Dalo by se tedy říci, že Peking ztratil v lednu zhruba tři týdny času, kdy se snažil zprávy o viru potlačit, místo aby na ně reagoval. Podstatné je zejména to, že 24. ledna se v Číně slavil lunární Nový rok, největší svátek v zemi. Lidé s předstihem jezdí za rodinami po celé Číně. Než byl Wu-chan 23. ledna uzavřen, opustilo ho už v přípravě na svátky několik milionů lidí.

Co z údajů, které Peking uvádí o šíření nemoci, úmrtnosti a podobně, se dá brát vážně?

To je samozřejmě kardinální otázka, na niž je ale velmi těžké odpovědět.

Jak by se dal popsat ten „systém externí propagandy“, který jste zmínil ve svém článku na Aktuálně.cz (na nějž tak podrážděně reagoval Jan Hamáček), respektive jeho aplikace na současné poměry u nás?

Propaganda (ten termín je v ČLR stále chápán v leninském smyslu pozitivně) je jedním ze základních způsobů kontroly obyvatelstva Komunistickou stranou Číny. Vnější propaganda má zajistit příznivé podmínky pro pekingský režim v zahraničí. Její význam stoupá s růstem vlivu ČLR ve světě. Představuje rozsáhlý systém stranických, ale i nestranických orgánů a entit včetně komerčních médií, podléhajících direktivám Oddělení propagandy na různých úrovních. Hlavní činnost „exopropu“ (waj-süan) spočívá ve formulování propagandistických narativů, například že Čína zachrání svět od koronaviru nebo že původ viru je v USA, a jejich šíření vhodnými kanály v zahraničí.

Pan Hamáček se o vás vyjádřil dost expresivně. Dotklo se ho podle vás to, že jste ho zmínil jako signatáře „prohlášení čtyř ústavních činitelů“ a účastníka utajované schůzky východoevropských politických stran s Mezinárodním oddělením ÚV KS Číny v roce 2017 v Bukurešti?

Pan Hamáček se vyjádřil nejprve v poněkud adolescentním tweetu a – jak sám tvrdí – v emoci. Tento svůj „úlet“ nicméně považoval za nutné dále rozvinout v následném komentáři pro Právo, což už se za emotivní reakci dá považovat těžko. Je to pro něj natolik důležité téma, aby na něj sepsal – i v době, kdy, jak říká, nemá čas na blbosti – nepříliš pronikavý text.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Pan Hamáček je s čínskými zájmy v ČR spojen dlouhodobě. Ty zájmy utrpěly po krachu CEFC a dalších skandálech značné šrámy. Současná krize, kdy nás mají „zachránit“ dodávky roušek z ČLR (podobně jako podle exopropu zachraňuje Čína celý svět), poskytuje příležitost k rehabilitaci čínských zájmů i jejich proponentů. Poukazování na tuto souvislost je pro pana Hamáčka nepříjemné, a tak reaguje, jak umí. Navíc mu do toho teď nemá nikdo co mluvit, on přece zachraňuje celou zemi.

Propaganda dokáže divy, hlavně když máte k dispozici rozsáhlý, dobře propracovaný a dobře financovaný systém. Přesvědčit lidi, že Čína není původcem krize, ale naopak zachráncem, by byl skutečně husarský kousek. Jak ale vidíme, exoprop může počítat se součinností řady místních aktérů, a zdaleka nejen v České republice.