Názory marketingového odborníka Martina Jaroše stojí za to sledovat. Nyní se zamýšlí nad tím, jaká bude asi vláda Andreje Babiše a jak se vyrovnat s jeho vlastnostmi, které jsou pro nás těžko přijatelné.
Tak dobrá. Dva týdny jsem sem nepsal. Jednak mě nějak nebaví, co se tam doma děje, jednak jsem musel udělat pár věcí. Myslím pár opravdu důležitých věcí, jako třeba jít dceři na školní představení, úplně se tam dojmout a tak. Ale teď vám přece jen napíšu, co si o české politice myslím. A zkusím i předpovědět, co nás čeká, co čeká zítra na člověka. Předem upozorňuju: nebude se vám to líbit a bude vám to připadat jako nesmysl. Ale napsat to musím.
1. Za prvé. Strany z Demokratického bloku jsou pořád v posttraumatickém šoku. Jako když to na silnici do něčeho napálíte, vylezete ven z rozbitého auta, sice se vám hýbou nohy a pusa, ale tak úplně nevíte, kde jste a co říkáte; slyšíte, jak vám lidi nadávají, ale nedokážete s tím nic udělat. Dvě strany – Topka a STAN – jdou rovnou na jipku a fakt nejsem přesvědčen, že to dají. Topka si zvolí do čela člověka, který si myslí, že se dá strana uřídit na dálkové ovládání z Bruselu. Jak už jsem psal, z Bruselu neuřídíte ani dobrou pražskou hospodu, natož partaj. A to i kdybyste byl z tvrdší želatiny než pan Pospíšil. Zvednout Topku proti Babišovi, který maká za tři, to chce 400% nasazení. Ne poloviční úvazek. Takže exitus nebo fúze, nic jiného se stát nemůže. STAN pro jistotu neříká skoro nic. Tahle strana momentálně nijak řadovému voliči nevysvětluje, proč by měla existovat. A přitom tak dobří lidi!
2. Piráti. Obyčejný člověk si asi říká, že se plácají někde mezi Babišem a Demokratickým blokem. Že do toho vnášejí čerstvý vítr, to je jasné, ale furt se vlastně neví, kam ten vítr fučí. A tak tu máme paradox, že nejtransparentnější strana ve sněmovně je zároveň veřejnosti nejméně pochopitelná, jestli mi rozumíte. Sám jsem vlastně jelen z toho, proč hlasovali pro toho mameluka Vondráčka, když jejich hlasy stejně nebyly potřeba a Babiš by to v pohodě dal jen s SPD a KSČM. Ano, četl jsem pak na Facebooku strašně duchaplné zdůvodnění, proč Vondráčka podpořili, a na konci toho zdůvodnění jsem to asi tři sekundy chápal. Ale pak jsem si toho rozumbradu Vondráčků pustil ze záznamu i s těmi jeho názory na imunitu a musel jsem si říct, ty bláho, za jak strašný výměnný obchod bych tento úraz volil? Za žádný. (Bohužel, odkopal se až po volbě.)
3. A teď to hlavní, Babiš. Chci vám teď říct něco strašně drzého, za co mě mnozí odsoudíte. Ale já to myslím vážně. Připravte se prosím na velmi reálnou možnost, že Babišova VLÁDA BUDE ÚSPĚŠNÁ. Myslím úspěšná v tom smyslu, že její kroky se lidem budou celé ty čtyři roky líbit, že země bude ekonomicky šlapat (byť ne morálně), že problémy se budou řešit ke spokojenosti většiny a že za to v roce 2021 voliči Babišovi dají ještě nášup. Podobně jako je to třeba u Orbána.
Naštvaně prskáte, já vím. Tohle se v naší skupině neříká. Všichni si přece děláme srandu z exotů jako Míla Roznerů nebo ten Koten nebo třeba Filip. Jak by tenhle slepenec mohl být úspěšný? Abyste se nedivili. Tihle lidé jsou jen otloukánci, abychom my demokrati měli na koho dělat memy. Ale nezměníme tím nic. Do vlády jmenuje pragmatik Babiš evidentně celkem rozumná jména. Ne rozumná proto, že by se líbila mně, ale proto, že budou připadat OK většině voličů. Koaliční rozpory už ho nebudou brzdit. Většinu věcí odhlasuje v pohodě s dementy z SPD a s komunisty, kterým za to hodí nějakou flákotu. Piráti mu třeba zase zvednou ruku na moderní věci a líbivé prvky digitalizace. Ekonomika ještě nějakou dobu pošlape, Babiš vyžere celou pozitivní fázi hospodářského cyklu, a když přijdou další volby, lidi budou mít pořád dobrou náladu.
Pro demokratické strany to bude peklo, protože se nebudou chytat. Nebudou stíhat jet zároveň Antibabiše (který přitom nefunguje, ale stejně do něj všichni upadáme) a svůj vlastní program. Pokud ho mají. Nezapomínejte, že Babiš má ve skutečnosti – na papíře – celkem rozumný program. Když si čtu třeba kapitolu školství, tak bych to hodil spíš Babišovi než Topce, protože školné nechci ani já. Ano, nelžeme si do kapsy, ten Babiš si do knížky napsal hezké věci. A je akční a je to nejlepší kontaktní politik v zemi – takže může dost zabodovat. Samozřejmě my víme, co je Babiš zač a že třeba ten jeho hon na podnikatele je strašná hovadina. Ale to vadí jen hrstce lidí, většina tomu furt spíš zatleská. Takže na blbý program či nedostatek akčnosti Babiše nedostanete. Babišův problém je v jeho estébácké morálce a kumulaci moci, ale to evidentně lidi tak netankuje. Respektive nám nebabišovcům se nedaří vysvětlit národu, že by ho to tankovat mělo. Až tolik staré strany pošlapaly image standardní politiky, že lidi Babiše i tak vítají. Možná taky trošku krade, říkají si, ale aspoň DĚLÁ věci. Proto Babiše neshodí ani Čapí hnízdo. Lidi nechtěj, aby ho něco shodilo.
Stejně to má mimochodem ten Orbán. I jeho vytvořila fatální neschopnost a morální rozklad jeho oponentů. Možná pamatujete na slavný proslov premiéra Gyurcsányho, který se nedopatřením dostal na veřejnost. „Lhali jsme lidem ráno, v noci i večer. Úplně jsme to dojebali. … Neudělali jsme nic… Maďarsko je v prdeli.“ Od té doby jede Orbán už třetí období za sebou samé čtyřicítky a výš. Další volby budou v Maďarsku v roce 2018 a podle průzkumů má Orbán kolem 45 procent. Proč? Protože dělá věci, které se lidem líbí. Ekonomika jde nahoru. S cizími bankami, které dusily lidi moc drahými hypotékami, rázně zatočil. Postavil plot proti uprchlíkům. Evropští veleduchové samozřejmě říkali, že plot fungovat nebude – ale z pohledu Maďarů zafungoval dost. Můžete si o tom myslet cokoli, ale Maďaři to kvitují. K tomu Orbán ovládá média. Já jsem byl v Maďarsku ten den, kdy vláda zničehonic zrušila licence dvěma nejposlouchanějším rádiím v zemi – Sláger a Danubius. Místo nich o pár dní později začaly na stejných frekvencích fungovat dvě nové stanice, výrazně nakloněné Orbánovi. A co řekli lidi, dokonce moji kolegové z reklamy, z mediálních agentur? Jen mávli rukou a že prý ty staré stanice stejně hrály shit, že ty nové můžou být jen lepší. Takhle to lidi berou. Babiš ani takhle drsně postupovat nemusí, protože on klíčové noviny rovnou vlastní a největší televize mu fandí. Když se tohle všechno složí dohromady, může být za čtyři roky z Babiše malý Orbán. Ne tak extrémní jako on. Maďarsko je vždycky drsnější než my – víc tam pere slunce, jídlo je ostřejší, výstřihy holek odvážnější a k noži je vždycky blíž. Ale takového Orbána light bychom zvládli.
Vím, že jsem byl dřív větší optimista. Ale měl jsem to založené na tom, že Babiše to za čtyři roky přestane bavit a sám odejde. Teď když vidím nemohoucnost našich tradičních stran a Babišův rychlý postup, tak musím říct, že zadarmo to nedostaneme. Ještě furt ho můžeme za čtyři roky sundat, ale bude to víc bolet. Musíme to brát krok za krokem. První krok musí být lepší prezident v lednu. Jinak pámbu s námi a zlý pryč.
P. S. A ať to nevyzní tak pesimisticky. Jestli nás něco může zachránit, tak to budou (zase) mladí. Jestli jsem třeba za poslední měsíc slyšel něco rozumného od člena Topky, tak to nebyl žádný Pospíšil a spol. Ale byly to názory na školství, které šíří hvězdný mladý podnikatel Ondřej Kania. Až strany pustí do svého čela lidi jako on, tak budeme mít zase šanci. To je vše.