Je to už nějaký ten týden, ale ten bonmot hlavy státu mi nějak nejde z hlavy. Jak se tak Ing. Zeman prakticky od chvíle, kdy byl zvolen do čela státu, pohybuje neustále po celé České republice při dlouhodobé kampani za vlastní znovuzvolení, trousí pořád nějaká moudra. Jsou často taková, že nejpřesnější jejich opis vystihla jedna jeho fanynka slovy: „Pane prezidente, vaše moudrost přesahuje naše chápání!”

Dobrá to žena! Měla naprostou a nadčasovou pravdu. I moje chápání velice často nestačí na „moudrosti” Ing. Zemana a to mě trápí. Mezi taková moudra patří i prezidentovo vysvětlení toho, proč by pro nás (zatím) nebylo výhodné vystoupit z Evropské unie. Prezident Zeman pravil (necituji, ale doufám, že jdu správně po smyslu), že by nebylo dobré zabíjet slepici, která nám nese zlatá vejce. A na vysvětlenou dodal, že do České republiky proudí z fondů Evropské unie mnohem více prostředků, než do Unie ČR vkládá. Jednodušší už to vysvětlení ani být nemohlo. Takové primitivní účetnictví pochopím i já. A skutečnost, že je to špičkově neslušné vůči Evropské unii, která se dlouhá léta snaží masivními finančními dotacemi vylepšit stav zanedbaných a rozvojových zemí, mezi něž s přehledem patříme, už mezi příznivci hlavy státu tolik nerezonuje. Možná dokonce, že se tak trochu škodolibě radují, jací jsme to chytráci, když Evropskou unii jenom dojíme, neb je tak hloupá a dává…

[ctete]86185[/ctete]

A nejnověji tu máme tu záležitost s Čínou. Pražský hrad, tradiční sídlo králů země České, je najednou i sídlem vrchního zástupce čínských investorů v České republice. Hlava státu, společně s dalšími třemi nejvyššími ústavními činiteli, nedávno napsala poníženecký dopis čínským představitelům, v němž se komusi v Číně dostalo ujištění, že jsme (republika) věrným strategickým partnerem Číny a „z nastoupené cesty, soudruzi, neuhneme”, či jak se to za totality neustále opakovalo? Bývá tento spisek a vůbec i všechna další podlézavá gesta vůči Číně vysvětlována tím, že je to pro republiku ekonomicky výhodné. No, zatím se to neukázalo, ale i kdyby, představme si to takto:

Mám za to, že naším strategickým partnerem je Evropská unie (potažmo NATO). Je to cosi jako manželství. Platí nějaká psaná i nepsaná pravidla. Nejde to „hrát” na více stran. A nyní si představme, že přijde „Zuzka” za „Petrem” (jména si libovolně zaměňte, i „Zuzka” za „Jarkou” je dobré, stejně jako „Pepa” za „Frantou”) a řekne: „Péťo! Já tě tak strašně miluju! Jsi skvělý, hezký, mohu se tebou chlubit všem holkám, když se sejdeme, je to s tebou prostě fakt supr! Když ale nejsi občas doma, protože dřepíš v hospodě, tak chodím za Pavlem (za Mirkem, za Zuzkou, atd.) a za peníze s nimi spím. Já vím, není to úplně krásné, ale na druhou stranu, dělá mi to dobře a přináší to peníze do rodinného rozpočtu. Tak to pochop!”

[ctete]85014[/ctete]

Petr může v tomto smyslu odpovědět například toto: „Jistě chápeš, Zuzko, že musím každý večer do hospody a prokalit v součtu skoro celou výplatu. Ono mi to totiž dělá moc dobře, jsem tam pohromadě s príma partou a navíc, když ty peníze prochlastávám, dávám je tím do oběhu, takže se zlepšuje ekonomická situace státu a já mám naději, že mi zvednou plat! Chápeš?”

Kontrolní otázka zní: Přesahuje moudrost hlavy státu, jakož i činy špičkových ústavních činitelů i vaše chápání?