Bývalá nepřehlédnutelná politička a aktivistka Hana Marvanová, účastnící se mnoha občanských iniciativ a petičních akcí, se vrací do politiky. Kandiduje v parlamentních volbách za koalici lidovců a STAN, přičemž nelze vyloučit, že by mohla za určitých okolností uspět. Bude v takovém případě báječnou posilou, nebo potenciální časovanou minou?

Mladá fronta DNES poskytla známé advokátce velký prostor (3. 7. 2017, „Marvanová je zpět“), když zjistila, že doplní kandidátku koalice v Praze. „Je to báječná osobnost, o kterou jsme hodně stáli,“ pochvaluje si předseda pražských Starostů Petr Hluboček. Zájem potvrzuje samotná Marvanová. „Ten směr je mi blízký, kdysi jsem působila ve Čtyřkoalici, programově je to podobné,“ prohlašuje.

[ctete]137507[/ctete]

Aby mohla znovu zasednout v poslaneckých lavicích, muselo by se souběžně sejít několik příznivých okolností. V první řadě by musela uspět koalice KDU-ČSL a STAN, která – pokud se vůbec udrží – potřebuje pro vstup do sněmovny překročit deset procent voličských hlasů. Vývoj preferencí zatím vypovídá o něčem jiném, ani trendy nevěstí nic dobrého.

Potenciální úspěch Marvanové zaručuje ještě jedna podmínka. Do volebního klání sice půjde ze zdánlivě nevolitelného dvanáctého místa, ale kvůli své všeobecné známosti má šanci na postup vzhůru díky preferenčním hlasům.

Nevypočitatelná emocionalita

Starostové vidí ve spojení s Marvanovou samá pozitiva, ovšem nelze přehlédnout i odvrácenou stranu mince. Má pověst neřízené střely a kritici hovoří o její „nevypočitatelné emocionalitě“. Často se dostávala do kontroverzí se svým okolím, a to nejen ve stranách, kde působila, ale i s koaličními partnery. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by se její styl v tomto směru nějak posunul.

Krátce si připomeňme některé její politické milníky. Poté, co po rozkolu vystoupila v roce 1998 z ODS, spoluzakládala Unii svobody, která se později stala součástí Čtyřkoalice. Kvůli vnitřním rozporům se toto seskupení rozpadlo a v následujících parlamentních volbách už kandidovala pouze Koalice složená ze dvou subjektů, US-DEU a KDU-ČSL. V té době byla Marvanová předsedkyní Unie svobody, která vstoupila do vlády Vladimíra Špidly s těsnou většinou jednoho hlasu.

Ani tady se neodehrávala žádná idyla. Když Unie svobody po volbách zahájila koaliční jednání s ČSSD, Marvanová rezignovala na post předsedkyně strany kvůli nesouhlasu s programovými ústupky. V rámci US-DEU následně postupovala samostatně a kriticky vůči vládě. V létě 2002 zablokovala „povodňový balíček“, čímž založila vážnou vládní krizi. Rozezlený premiér Špidla její krok označil za „infantilní“. Vyzval ji k opuštění sněmovny, což po dlouhém napínání vlády učinila až o rok později.

Schizofrenní postoj k ANO

Později se účastnila aktivit typu Vraťte nám stát nebo Veřejnost proti korupci, její podpis nechybí pod celou řadou občanských výzev a petic. Po předčasných volbách v roce 2013 se stát nevrátil občanským aktivistům, ale oligarchovi s normalizačními kořeny a chronickým střetem zájmů. S touto změnou utichly i protikorupční iniciativy, když nemálo jejich představitelů zpacifikovalo nebo přímo zlanařilo hnutí ANO.

Marvanová této situace využila k návratu do politiky, když nastoupila jako první náměstkyně ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO). Brzy se s ní však dostala do sporu a musela resort nedobrovolně opustit. Válková jí tehdy vyčítala, že ji obcházela, způsobovala chaos a vypouštěla nekvalitní návrhy zákonů. Ani Marvanová exministryni příliš nešetřila. Okamžitě po odchodu tvrdě kritizovala lobbistické tlaky na ministerstvu a legislativní záměry Válkové. Dodnes není jejich spor zažehnán.

O přetrvávající nevypočitatelnosti Marvanové svědčí právě její schizofrenní postoj k hnutí ANO. „Nemyslím si, že by pan Babiš měl být premiérem. Má politickou a mediální moc, do toho je jedním z největších oligarchů. Taková koncentrace moci v jedněch rukou se mi nelíbí,“ sděluje v Mladé frontě DNES, zatím nejjasněji za působení Sobotkovy vlády.

Společné zájmy s ANO

Na druhé straně ji s hnutím ANO spojují společné zájmy. Nečiní jí problém, když ji Babišův podřízený, ministr dopravy Dan Ťok, bez výběrového řízení zapojil do řešení sporu Českých drah se Škodou Transportation kvůli opožděné dodávce lokomotiv. České dráhy se snažily zvrátit výsledek arbitráže, která přiřkla protistraně více než miliardu korun. Hnutí ANO za tím vidělo vliv člena rozhodčího soudu Radka Pokorného, osobního přítele premiéra Sobotky.

Pochopení u hnutí ANO dosáhla Marvanová i u jejího evergreenu, snahy „odpolitizovat“ Radu České televize tím, že by její členy nominovaly předem vybrané zájmové organizace. Babiš na tento nápad slyšel zejména proto, že mu Česká televize leží dlouhodobě v žaludku, a takto by mohl při obsazování rady lépe manévrovat. Návrh však pro nezájem ostatních spadl pod stůl.

[ctete]139159[/ctete]

Advokátku s Babišem pojí především snaha zlikvidovat premiéra Sobotku, který sice ustupuje z čela ČSSD, ale do sněmovny kandiduje jako jihomoravská jednička. V současné době probíhá soud kvůli privatizaci OKD z roku 2004 právě pod taktovkou tehdejšího ministra financí Sobotky. Podle policie vznikla škoda státu několik miliard korun.

U zrodu trestního oznámení podaného sdružením nájemníků BytyOKD stála právě Marvanová. Pokouší se prokázat i osobní odpovědnost samotného Sobotky, který v případu nebyl obviněn. Lidové noviny nedávno informovaly o „průlomu“ v této věci, když soudem zadaný revizní posudek potvrdil verzi obžaloby, že v odhadu ceny dolů před privatizací chyběla podstatná část majetku OKD – dceřiné firmy, hotely, nemocnice i zámek. Kolem této kauzy tak může být v nedaleké budoucnosti pořádné dusno.

Zabudované miny

V zapojení Hany Marvanové do koaličních sporů mezi ANO a ČSSD tak leží zabudované časované miny, přičemž jak vidno, úplně jistý si nemůže být ani Andrej Babiš.

Ačkoli padají nejrůznější úvahy o povolebním uspořádání, nejpravděpodobněji se nyní jeví pokračování současné koalice, třebaže v modifikované podobě. Zaorálek je vůči případné vládě pod vedením Babiše vstřícnější než Sobotka, lidovci zůstávají tradiční: Za všech okolností a režimů být u toho, pokud se sami nevyšachují riskantní hrou s koalicí. Tento postup se dá zdůvodnit bráněním hrozby vlády ANO s KSČM, která ve skutečnosti téměř jistě nehrozí. Hodí se jen jako virtuální strašák pro ospravedlnění udržet současnou mesalianci.

Pokud to tak dopadne, jak se projeví role Hany Marvanové? Podpoří Babišovu vládu, nebo zůstane v opozici proti vůli KDU-ČSL a STAN?