Karel Marx FOTO: Pixabay/ODFotografie
FOTO: Pixabay/ODFotografie
Na začátku května to bylo 203 let, co se narodil německý filozof Karel Marx. Výročí to nebylo právě kulaté, takže žádný div, že se mu nikdo příliš nevěnoval. V komunistických Haló novinách si přesto před několika dny jejich pravidelný autor Ladislav Šafránek postěžoval na to, že výročí tohoto velikána prošlo bez větší pozornosti politiků a dalších aktérů veřejného prostoru. Šafránek při té příležitosti zdůraznil, že Marxovo učení v současné době nejenom stále žije, ale marxismus dokonce zažívá rychlou renesanci a sám Marx zůstává magnetem přitahujícím pozornost. Je tomu skutečně tak? Je marxismus opravdu na vzestupu?
Ladislav Šafránek ve svém článku s názvem Marxismus žije, jeho síla neslábne píše: „Před několika dny uplynulo 203 let od narození »myslitele tisíciletí«, Karla Heinricha Marxe. Kupodivu bez nějakého významnějšího zaznamenání ze strany politiků či aktérů veřejného prostoru. Bojí se jeho myšlenek? Obávají se recidivy jejich ideové i věcné síly, a proto mlčí? U pravicových sil bych se tomu nedivil, i když ti přemýšlivější z nich dobře vědí, že boj proti objektivitě vývoje společnosti, analyzované Marxem, může vítězství sociálně spravedlivé společnosti – socialismu – pouze zpomalit, případně dočasně zastavit, nikoli likvidovat. Ideje a analýzy provedené Marxem nejsou silami slova, ale činů, a toho se pravice bojí,“ zdůrazňuje Šafránek.
Vzápětí však ve svém textu v Haló novinách dodává a je vidět, že mu to samotnému nemálo vrtá hlavou a vyvolává hluboké vrásky na čele: „Proč ale ticho na straně levicových sil? Není fatální oslabování levice možným odrazem toho, že při tzv. hledání konsenzu, společných priorit či průřezu politickým spektrem dochází přes mnohá revolučně znějící slova k faktické kolaboraci s třídním nepřítelem (ano, třídní boj je stále realitou a je nepochopitelné, jak snadno levicové síly pouštějí své historické voliče do řad vykořisťovatelů).“
To obvinění je svým způsobem vlastně dost vážné: Kolaborovala levice s třídním nepřítelem? Bývalý předseda Strany zelených Matěj Stropnický, který v současné době koketuje s ČSSD pod vedením Jana Hamáčka a Jany Maláčové a který nedávno vydal společně s bývalým velvyslancem ve Francii Petrem Drulákem knihu Levice bez liberalismu, by na to zřejmě odpověděl, že kolaborovala tím, že se spojila s liberály.
Přesto je otázka, zda tady existuje nějaká spojitost s tím, že podle Šafránka si levicové síly nedostatečně připomněly letošní Marxovo výročí narození. Každé jubileum holt není kulaté a také je pravda, že to není tak dávno, co uplynulo rovných 200 let od chvíle, kdy se tento německý teoretik narodil. A tehdy to skutečně bylo připomenuto velmi mohutně, takže podezřívat levici z toho, že v rámci své údajné kolaborace na Karla Marxe zapomíná, asi úplně nelze.
Magnet přitahující pozornost
Zajímavější je Šafránkova zmínka o objektivitě vývoje společnosti a představa, že vítězství sociálně spravedlivé společnosti, tedy socialismu, lze sice zpomalit nebo dočasně zastavit, ale ne zlikvidovat, z čehož tedy plyne, že je toto vítězství nevyhnutelné. V tom se samozřejmě ukazuje i velký Marxův omyl. Skutečně se nelze tvářit, že nějaký společenský vývoj je jednou provždy daný a nevyhnutelně směřuje k předem určenému cíli.
Karel Marx si to myslel a stejně tak si to pořád myslí i Ladislav Šafránek, proto navzdory tomu, že na jedné straně naznačuje, že levice kolaborovala s třídním nepřítelem, a Marx byl podle něj letos málo připomenut, na straně druhé tvrdí, že marxismus zažívá renesanci a německý filozof zůstává magnetem přitahujícím pozornost.
Šafránek uvádí: „Byly doby, kdy svět nahlížel, že Marx nepředkládá žádné pozitivní řešení vývoje společnosti kromě diktatury, despotických režimů apod. Nejpozději od krize počátku milénia až po současný pandemický chaos snad již každý chápe, že se dnešní globalizovaný svět pod diktaturou umělé inteligence a 4. průmyslové revoluce nenávratně změnil. To vše mne vede k závěru z titulku článku. Učení Karla Marxe zažívá rychlou renesanci. Karel Marx je věčně živý, lákající i nebezpečný. Zůstává magnetem přitahujícím pozornost jako dosud nepřekonaný tvůrce ideologie osvobození proletariátu.“
Je samozřejmě otázka, co přesně zažívá renesanci, jestli Marxovo učení nebo jen nějaké prvky z něj a především některé konkrétní akcenty, které jsou ale zároveň obaleny celou řadou nových významů a myšlenek. Ty by ovšem pravděpodobně byly Marxovi docela vzdálené. Těžko tedy tvrdit, že jde stále o to samé učení, které podle Šafránka zažívá rychlou renesanci. Stejně tak neplatí, že nebezpečným je Karel Marx. Nebezpeční mohou být někteří jeho dogmatičtí a po moci bažící vyznavači.
