Hnutí Starostů a nezávislých (STAN) vyložilo své výhrady k navrhovanému rozpočtu se schodkem 500 miliard. Bezmála polovinu z něj (237 miliard) totiž představují prostředky údajně vyhrazené na pomoc koronakrizí oslabené ekonomiky – jen není jasné, na co mají tyto peníze přijít, a neexistuje ani žádná záruka, že jimi vláda vůbec pomůže ekonomice.

Vládou navrhovaný rozpočet je hnutí STAN podezřelý zarovnanou částkou astronomického schodku. „Proč to není 495, 440, 505 nebo 507?“ ptá se předseda hnutí Vít Rakušan s tím, že rozpočet, který vláda předkládá Sněmovně ke schválení, má na první pohled „absolutně nejasnou strukturu“.

Vláda se odvolává na svůj odhad propadu příjmu z daní o 63 miliard, ale už nedodává, o jaké daňové příjmy se má jednat a o co tuto svou předpověď opírá. „Je to jen číslo, jako celý předkládaný rozpočet, nebo jde o výsledek analýzy – proběhla vůbec nějaká?“ ptá se Rakušan, který podotýká, že rozepsání do jednotlivých kapitol je bezpředmětné. „Běžně se podoba rozpočtu konzultuje s jednotlivými ministry, ti se hádají o své miliony a miliardy, nic takového ale tentokrát neproběhlo,“ upozorňuje šéf hnutí.

Tuto zkušenost potvrzuje i jeho kolegyně, členka Rozpočtového výboru Sněmovny Věra Kovářová, která se od ministryně financí Aleny Schillerové nedočkala žádných relevantních podkladů. „Na videokonferenci byla schopná nám leda cosi diktovat na způsob školního diktátu, požadované podklady ale nedodala,“ popisuje vlastní zkušenost Kovářová s tím, že Schillerová z vládní rozpočtové rezervy bezmála 137 miliard, které by si vláda ponechala, je schopna vyspecifikovat pouhých 40 miliard, přičemž účel těch zbylých téměř 100 miliard specifikovat schopna není. „Ale v noci se stal zázrak a pan premiér – resp. poslanec – Babiš vložil pozměňovací návrh, jímž jakousi specifikaci předložil a s mnoha položkami z něj STAN souhlasí. To se týká programů Antivirus i výstavby zařízení sociálních služeb. STAN podle Kovářové souhlasí s tím, že je do této položky započítáno i 12 miliard pro obce „jako kompenzace toho, co jim vláda ukradla v kompenzačním bonusu“.

Kdyby se Vás někdo zeptal: Jaké investice? S jakou efektivitou?, tak neumíte odpovědět, paní ministryně @alenaschillerov. Sněmovně jste také odpovědět nedokázala. Ale víte, že potřebujete 137 mld. navíc. Máte můj obdiv, že dokážete usnout. Já bych to na Vašem místě nedokázal. https://t.co/2U4U5qIHiZ

— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) June 23, 2020

U rezervy 137 miliard vláda nedává žádnou možnost jakkoli měřit efekt vynaložených obrovských peněz. Vláda ani nevysvětluje, proč a o kolik kterou kapitolu posiluje. Proč jsou letos větší výdaje i v těch kapitolách, které nijak nesouvisejí s poskytovanou pomocí ekonomice? rozšiřuje Rakušan výtky, které formulovala i Národní rozpočtová rada vlády. Hnutí STAN zejména vadí, že v návrhu není ani stopy po ambici vlády jakýmkoli způsobem šetřit na výdajích nesouvisejících s jakoukoli snahou znovu nastartovat naši ekonomiku.

Vláda do půlbilionového schodku schovává své dárečky, od nichž není schopna ustoupit, není schopna omezit provoz a zároveň to vše vydává za jakási protikrizová opatření, která se ale nekonají. Rakušan v návrhu marně hledá cokoli, co by svědčilo o jakékoli snaze vlády poskytovat likviditu dlouhodobě užitečným, životaschopných firmám. „Vláda má pomoci malým a středním firmám, které budou tvořit páteř naší ekonomiky, ne agroholdingům ani firmě typu Smartwings, která je mj. i v čínských rukou.

Starostové a nezávislí souhlasí, že se z krize máme proinvestovat, premiérovi ale připomínají, že se investice odehrávají ve městech, obcích a krajích, a nikoli tedy v rámci velkých státních investic. Vládu vyzývají, aby podpořila lokální ekonomiku. „Čekali bychom, že osloví obce, města i kraje s tím, jaké mají připravené projekty se stavebním povolením, a vytvoří jejich seznam, který by v podstatě představoval investiční plán, nic takového ale vláda nedodala,“ připomíná Kovářová.

Kde jsou ty velké investice – jsou tam někde investice na vysokorychlostní železnici, aby Němci neobjížděli Českou republiku? Do internetu, do udržitelného rozvoje? Nic z toho v tom rozpočtu nenajdete,“ namítá Rakušan. Zdůrazňuje, že ono údajné proinvestování je jen imaginární stejně jako investiční plán, o němž vláda hovoří, ale v jehož případě se jedná spíše jen o jakýsi zásobník projektů, který Babiš představil, a zrealizovat se v žádném případě nedají.

Navrhovaný rozpočet postrádá strukturu i smysl a neslibuje žádný efekt, vadí hnutí STAN, které ujišťuje, že se při připomínkování návrhu rozpočtu nevydává cestou vyjednávání dárečků, kdy by ustupovalo ze svých podmínek výměnou za jakékoli prebendy. Ten rozpočet nenabízí žádnou analýzu toho, kam se Česká republika bude v příštích letech vyvíjet.