Ilustrační foto FOTO: ČTK / Ramík Drahoslav
FOTO: ČTK / Ramík Drahoslav
Agrární lobby donedávna věštila skokový růst cen, u chleba na 200 korun a másla na stovku. Tyto předpovědi se ukázaly jako přehnané a manipulativní. Dnes jeden z nejhlasitějších velkoagrárníků, majitel Madety Milan Teplý, očekává do konce roku pád cen potravin, včetně másla. Jak je to možné?
Invaze ruské armády na Ukrajinu eskalovala turbulence nejen na světových trzích energií, plynu a pohonných hmot, ale i potravinářských komodit. Agrární lobby sdružená v Agrární komoře a Zemědělském svazu, zastupujících zejména několik desítek podniků zemědělského a potravinářského velkoprůmyslu, od počátku bila na poplach. Důvodů měla víc.
Obavy ze ztráty vlivu
Fialova vláda už dříve změnila Strategický plán připravený bývalým ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, který šel na ruku největším agrokorporacím. Posunula podporu k malým farmám, ostrakizovaným v éře agrofertizace státu ve prospěch velkých podniků. To je aspoň částečný návrat k modelu běžnému v celé Evropě.
Agrokoncerny, jimž šel stát řadu let na ruku štědrou dotační politikou, vycítily obavy ze ztráty vlivu. Posuny v zemědělské podpoře přitom pro ně nebyly fatální a už vůbec ne likvidační, jak se snažili vsugerovat veřejnosti.
Agrární lobby těžila z privilegovaného postavení na domácím trhu, zdeformovaném komunistickým modelem zemědělské velkovýroby, jehož výsledkem je u nás největší průměrná rozloha zemědělského podniku v EU (130 hektarů), kde převládají malé farmy s průměrnou výměrou několika desítek hektarů.
Tohle ovšem velkoagrárníci nechtějí slyšet. Agrární komora a Zemědělský svaz uspořádaly nátlakové akce v Praze, na kterých hrozili chudobou, nedostatkem potravin a sociálními nepokoji, pokud vláda nebude povolnější.
Tyto aktivity, od kterých se distancovali sedláci sdružení v Asociaci soukromého zemědělství, byly koordinovány v souladu se zájmy Agrofertu, největšího tuzemského hráče na zemědělském a potravinářském trhu. Za Andreje Babiše však hyperkritickou mediální práci odehrávali jiní.
Akvizice agrobaronů
Mezi nejhlasitější věrozvěsty armageddonu českého zemědělství se zařadil majitel obří mlékárenské společnosti Madeta Milan Teplý, který k tématu poskytl nejvíce rozhovorů. Už koncem března předpovídal, že cena másla během několika měsíců přesáhne 80 korun, a bude to vinou vlády, která nic nedělá.
V katastrofických scénářích ho ještě překonal bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek, zemědělský expert mimoparlamentního hnutí Trikolóra.
„Nebude trvat dlouho a cena másla překročí 100 korun. Chleba bude stát dvě stě a rohlík patnáct korun,“ varoval v srpnu Jandejsek, vlastník společnosti Rabbit s miliardovým obratem. Prosazuje povinné kvóty pro české potraviny v obchodech a dnes obviňuje Spojené státy americké, že údajně chtějí zničit evropské zemědělství. V tom vidí větší problém než v počínání Putinova teroristického režimu na Ukrajině.
„Nejsem žádný obdivovatel Ruska, ale vzájemný obchod může být výhodný pro obě strany,“ hlásí se k ustálené mantře místních putinovců, bojujících za udržení vazeb s Moskvou. Jandejsek ostatně vystupoval i na demonstracích kontroverzního aktivisty Ladislava Vrabela na Václavském náměstí, jenž se úsilím přivázat k Rusku vůbec netají.
Máslo za 45 korun?
Zatímco Jandejsek a další představitel agrokolchozní lobby, bývalý prezident Agrární komory Jan Veleba, hovoří o ekonomickém výbuchu, pádu vlády a vlně zdražování, majitel Madety v poslední době ubírá plyn.
V říjnu Teplý konstatoval, že zdražení českých výrobků přestávají akceptovat zákazníci i z toho důvodu, že jim konkurují levnější zahraniční potraviny. Současně přiznal, že společnosti Madeta letos klesne zisk na 80 milionů korun, a to i přes růst cen energií, což na dramatické strádání nevypadá.
V té době předpokládal, že bude muset do konce roku ještě zdražit, ale v aktuálním vyjádření pro Deník úplně otočil. Tvrdí, že současné šponování cen dlouho nevydrží a nejpozději po Vánocích dojde k jejich poklesu.
„Myslím, že ceny potravin včetně másla půjdou rapidně dolů. Ceny, za které teď řetězcům prodáváme naše výrobky, už totiž výrazně klesly. A děje se tak v celé Evropě. Tipoval bych, že prodejní cena našeho másla spadne tak na 45 korun (ze současných 60 korun – pozn. red.),“ předpovídá majitel největší mlékárny v zemi.
Diktát kartelu velkoagrárníků
Pro předsedu Asociace soukromých zemědělců Jaroslava Šebka je to další důkaz nenormálního stavu, kdy největší hráči na domácím trhu vysílají protichůdné signály, zatemňující skutečnou podstatu jejich nátlakových aktivit.
„Je to důsledek skutečnosti, že u nás není rozvinutá konkurence tisíců výrobců potravin, a podmínky si diktuje úzká skupina velkoagrárníků, která manipuluje s trhem a náladami veřejnosti. Tohle se musí změnit, aby se naše země nestávala rukojmím velkoprůmyslové agrolobby, která ve společnosti vytváří atmosféru strachu,“ řekl Šebek deníku FORUM 24.
Šéf asociace dodává, že podstatné je mít dostatek lokálních zpracovatelů a sedláků, kteří zajistí skutečnou potravinovou bezpečnost země i reálnou cenu potravin a zpestří nabídku.
Jestli majitel Madety myslí svůj názorový veletoč vážně, se ukáže. Takový krok by ovlivnil i další prodejce. V každém případě to znamená, že do této doby uváděl veřejnost v omyl, a jako zástupce největších agrokorporací vytvářel nepřiměřená očekávání.
Nebylo by to nic překvapivého. V posledních měsících táhly inflaci kromě energií i ceny bydlení a potravin už v době, kdy klesaly ceny zemědělských komodit na světových trzích. Kritici poukazovali na to, že potravinářský velkoprůmysl využil situace a zdražoval víc, než bylo nutné.
Listopadové meziroční navýšení cen potravin dosáhlo 27 procent, což je podstatně méně než v Maďarsku s regulovanými cenami základních potravin. Tím není řečeno, že je situace s cenami potravinářského zboží pro mnohé rodiny jednoduchá. Růst cen je patrný a vynucený, ale nenaplňují se hororové scénáře agrární lobby, malující dystopické obrazy hladomoru, nedostatku potravin a zkázy českého zemědělství.
