KOMENTÁŘ / Ve srovnání s jinými státy EU, kterým migranti přerostli přes hlavu, působí výsledky voleb ve Švédsku jako z jiného světa. Podle nich to vypadá, že země se nezmítá ve válce přistěhovaleckých gangů, ani není v hledáčku islámských teroristů.
V opačném případě by tam totiž drtivě nevyhrály strany rudozeleného spektra, jejichž předchozí vládnutí má současný stav na svědomí.
Jenže opak je pravdou. Střelba a výbuchy v centrech měst a obytných čtvrtích jsou ve Švédsku na denním pořádku a od loňského srpna v zemi platí druhý nejvyšší stupeň teroristické hrozby.
Ve jménu Alláha byli v Bruselu loni na podzim zastřeleni dva fotbaloví fanoušci ve švédských reprezentačních dresech. Rudozelení ve městech, kde je to v jejich moci, přitom dál posílají dotace muslimským sdružením, i těm s pochybnými aktivitami.
Pud sebezáchovy jako by jim chyběl i ve vztahu k Rusku. Vždyť tehdejší sociálně demokratická premiérka Magdalena Anderssonová nechtěla bezprostředně po napadení Ukrajiny 24. února 2022 na tiskové konferenci ani použít slovo invaze. Novináři ji k tomu museli vyloženě dotlačit.
Tehdejší středopravicová opozice ji zase přiměla k tomu, aby se začala zabývat otázkou vojenské pomoci napadené zemi a možným vstupem Švédska do NATO. Parťáci sociálních demokratů – Zelení a Levicová strana – jako jediní hlasovali proti členství v alianci.
Navzdory tomu si v letošních eurovolbách obě tyto strany v porovnání s rokem 2019 polepšily. První o 2,3 procenta, druhá dokonce o 4,2. Se ziskem téměř 50 procent tak rudozelení převálcovali vládnoucí Umírněné, Liberály a Křesťanské demokraty, kteří dohromady dostali 27,7 procent hlasů.
Problém s migranty netáhl
A co se stalo se Švédskými demokraty, kteří svou kampaň založili na „stavbě zdí“ proti migrantům? Ti se postarali o největší senzaci voleb, když s 13,2 procenta skončili až za Zelenými a vůbec poprvé za dvacet let si v hlasování pohoršili.
Jedním z možných vysvětlení je nedávné odhalení anonymních účtů na sociálních sítích, které strana používala k šíření dezinformací a očerňování politických protivníků. A také to, jak s tímto odhalením naložila. Nejenže kauzu zlehčovala, ale také útočila na média, která ji otevřela a informovala o ní.
Nakonec Švédským demokratům udělalo čáru přes rozpočet to, že otázka migrace u voličů byla až na posledním místě. Jak ukázal průzkum veřejnoprávní televize SVT, mnohem důležitějšími tématy pro ně byl mír v Evropě, demokracie nebo klima.
Boj se zločinem obsadil z deseti nejdůležitějších otázek čtvrtou příčku. Pak minimálně v tomto případě by úspěch rudozelených, kteří svou nezvládnutou migrační politikou nechali gangy narůst do obludných rozměrů, neměl být namístě.
Klíč k vyřešení této záhady nabízí statistika hlasování voličů s mimoevropským původem. Téměř 30 procent dalo hlas Sociálním demokratům, 20 procent Levicové straně a 14 procent Zeleným.
Tyto strany současnou středopravicovou vládu, která napravuje jejich chyby, kritizují, že předkládání nových zákonů při potírání gangů je překotné a některá opatření mohou diskriminovat osoby určitého etnika. Sami přitom nic lepšího nepředvedli. Naopak.
Že by masochismus po švédsku?