V úterý začne v Norsku odvolací jednání v případu údajného nelidského zacházení s vězněným teroristou Andersem Behringem Breivikem. Norský soud dal loni Breivikovi za pravdu, když uvedl, že Norsko při zadržování sedmatřicetiletého atentátníka porušilo některá práva zakotvená v evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Soud poukázal především na držení Breivika v samovazbě a nedostatek lidského kontaktu. Naopak porušení práva na soukromý a rodinný život, například přísnou kontrolou jeho korespondence, soud neshledal. Obě strany se následně odvolaly.
Breivik 22. července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya. V roce 2012 byl za terorismus odsouzen k 21 rokům vězení. To je nejvyšší jednorázový trest, který je v Norsku možné uložit, lze ho ale opakovaně prodlužovat de facto až na doživotí.
Breivik si trest odpykává ve věznici Skien, kde je jediným vězněm křídla s nejvyšší ostrahou. Podle dubnového verdiktu soudu je bez náležitého opodstatnění vystaven dlouhodobé izolaci a jeho duševnímu zdraví není věnována dostatečná pozornost. Soud rovněž uvedl, že časté osobní prohlídky, používání pout a všemožné jiné kontroly představují ponižující zacházení.
„Vězeňská služba dovolila, aby při určování Breivikova režimu převládly bezpečnostní zájmy,“ konstatovala v rozsudku soudkyně Helen Andenaesová Sekulicová. Stát se proti tomuto verdiktu odvolal, stejně jako proti rozhodnutí soudu, podle kterého Norsko musí uhradit Breivikovy výlohy na loňské soudní řízení ve výši 331.000 norských korun (990.000 Kč).
Právě otázka, jak přísná bezpečnostní opatření mohou být uplatňována, aby nešlo o porušování lidských práv, bude klíčovým tématem odvolacího procesu, napsala norská média.
Soud bude řešit také odvolání Breivika, který požaduje zmírnění kontroly korespondence. Muž, který se veřejně hlásí k nacismu, si chce volně dopisovat se svými přívrženci či například se ženami, jež by o něj měly zájem.
Norský vězeňský systém je zaměřený více na nápravu zadržovaných než na trest a většina veřejnosti považuje podmínky Breivikova věznění za velmi lidské. Ve věznici Skien má Breivik k dispozici tři cely – obytnou, pracovní a tréninkovou o celkové ploše 30 metrů čtverečních. Po celý den se může mezi nimi svobodně pohybovat. Má také dostatečný přístup k dennímu světlu. V celách má mimo jiné psací stůl, televizi s DVD přehrávačem, X-box, elektronický psací stroj či běhací pás.
Breivikův advokát Öystein Storrvik uvedl, že od loňského soudu byla pravidla pro Breivika dále zmírněna. Od podzimu může komunikovat se svými advokáty tak, že je odděluje pouze mříž, nikoli sklo. Hovoří tedy spolu přímo, ne prostřednictvím mikrofonů. Kontakt s ostatními vězni nemá Breivik nadále dovolený. Se zaměstnanci věznice je ale v kontaktu častěji než dřív, mluví s ním každou hodinu. Dvakrát týdně může Breivik trávit čas s dozorci ve společenské místnosti. Bez pout si může vařit sám jídlo, pít kávu či hrát s dozorci společenské hry.
Odvolací soud, který potrvá šest dní (kromě víkendu bude volný den také pondělí 16. ledna), budou provázet přísná bezpečnostní opatření. Jednání se budou konat stejně jako předchozí soud v tělocvičně věznice Skien. Nad oblastí věznice budou v době soudu, tedy od úterý do pátku (10.-13. ledna) a další týden v pondělí a úterý (17.-18. ledna), zakázány přelety.
Breivik sám by měl zahájit svou výpověď před soudem ve středu 11. ledna a pokračovat ve čtvrtek. Naposledy před soudem tvrdil, že ho stát chce podmínkami ve vězení dohnat k sebevraždě. Stěžoval si, že izolace mu způsobuje bolesti hlavy, nespavost, neschopnost se soustředit a činí ho apatickým. Kritizoval také, že musí jíst jídlo ohřívané v mikrovlnné troubě a dostává studenou kávu. Hned při prvním příchodu před soud v březnu se Breivik uvedl nacistickým pozdravem.
