Europoslankyně Danuše Nerudová, předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová FOTO: FORUM 24 / Štěpán Neubauer / hnutí ANO / se souhlasem
FOTO: FORUM 24 / Štěpán Neubauer / hnutí ANO / se souhlasem
Výsledek, za který by se měl správce kasy stydět, nikoliv poučovat všechny kolem, vpálila ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová bývalé ministryni financí Aleně Schillerové (ANO). Komentovala tak výsledky šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle kterého někdejší vláda Andreje Babiše (ANO) v době covidové krize zbytečně rozhazovala peníze a finanční podporu z programu Antivirus dostávaly i firmy, které na to neměly žádný nárok.
„Miliardy létaly neúčelně na všechny strany. Dluhy rostly. To je výsledek šetření NKÚ a jednoznačné vysvědčení nezodpovědné politice hnutí ANO a Aleny Schillerové. Výsledek, za který by se měl správce kasy stydět, nikoliv poučovat všechny kolem,“ vzkázala na sociální síti X ekonomka Nerudová.
Její slova si bývalá šéfka státní kasy a současná předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO nenechala líbit. „Pominu, že program Aleny Schillerové se jmenoval Kompenzační bonus a ten podle NKÚ splnil svůj účel z 99,9 %. Není od vás ale hezké, takto se strefovat do programu Antivirus paní Jany Maláčové, která vám zařídila vstup do veřejného života a které jste tehdy jako poradkyně radila aby ‚se pomoc poskytovala okamžitě bez ohledu na to, že ji dostanou subjekty, které by na ni nárok neměly‘.“ reagovala Schillerová.
Podle ní se ekonomové na rozdíl od formalistického výkladu kontrolorů obvykle shodnou, že pokud některé firmy navzdory uzávěrám dokázaly generovat zisk a výkony, je to spíš dobrá zpráva, která rozhodně nezprošťuje stát povinnosti kompenzace mezd lidí, kteří z jeho rozhodnutí nemohli chodit do práce. „A řekla bych, že na tomto existuje shoda napříč politickým spektrem, zřejmě tedy s výjimkou hnutí STAN,“ pokračovala bývalá ministryně financí za vlády Andreje Babiše.
„Také si nepamatuji, že byste někdy radila jak předejít situaci, aby část podporovaných pracovních míst nakonec nebyla zrušena (jak se dle NKÚ stalo u cca 7 % podpořených míst). Vlastně je to takový typický Nerudovský ‚expertní‘ přemet. Nejprve kritizovat vládu, že dává málo a pomalu, abyste ji pak zkritizovala, že dávala hodně a rychle. Hlavně, že na Vás u těch ‚expertíz‘ svítí kamery,“ dodala Schillerová na adresu Nerudové.
„Paní poslankyně, jsem ráda, že aspoň tady se nebojíte diskutovat. Když pozvání médií do společné diskuse odmítáte už roky,“ okomentovala Nerudová následně reakci bývalé ministryně financí. „Vycházím z vaší rétoriky, která je celá už roky postavena na lži, že vy jste něco lidem dala. Problém je, že vy jste lidem nedala vůbec nic. Vy jste pouze vysoce neprofesionálně a nešetrně pracovala s penězi daňových poplatníků, což potvrzuje nejen další zpráva NKÚ,“ vysvětlila dále ve své reakci. „O to smutnější je, že máte tu drzost poučovat a to i ve věcech, o kterých nemáte ani ponětí,“ vpálila Schillerové.
NKÚ popsal rozhazování státu za covidu
Babišova vláda za covidu podle Nejvyššího kontrolního úřadu rozhazovala miliardy zbytečně. „Podporu z programu Antivirus, jehož hlavním účelem bylo zmírnit negativní dopady pandemie covidu-19 na zaměstnanost v ČR, dostávaly i firmy, kterým v době šíření nemoci rostl čistý obrat, zisk a zvyšoval se jim počet zaměstnanců,“ konstatoval ve své zprávě.
Úřad také zjistil, že pomoc od státu čerpaly dokonce také firmy, které v té době rozdělovaly podíly na zisku. A navíc v jednom ze tří režimů programu Antivirus, konkrétně režim A Plus, stát navíc nesl téměř 100 procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích EU, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci.
„Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 mld. Kč,“ zjistil NKÚ, když prověřoval, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí, v jehož čele v době Babišovy vlády stála Jana Maláčová (SOCDEM), a Úřad práce nakládaly v letech 2020 a 2021 s peněžními prostředky státního rozpočtu a EU určenými na podporu zaměstnanosti.
Část peněžních prostředků státního rozpočtu a financí z EU určených na podporu zaměstnanosti byla podle NKÚ vynaložena neúčelně. Podle kontrolorů porušily jak ministerstvo práce, tak úřad práce povinnosti stanovené právními předpisy EU a ČR a obě instituce nesledovaly a nevyhodnocovaly dopady programu Antivirus.
Podporu z programu Antivirus v celkové výši 51,2 mld. Kč obdrželo téměř 71 000 firem a jejich 1,2 mil. zaměstnanců. NKÚ zjistil, že celkem 9,8 mld. Kč čerpaly podniky z odvětví, kde k poklesu produkce vůbec nedošlo. Podporu dostávaly dokonce i firmy z odvětví informačních technologií, v němž vzrostla hospodářská produkce oproti roku 2019 o 17,5 % a počet zaměstnanců o 9,5 %.
Zcela tristní pak podle NKÚ bylo, že podporu z programu Antivirus ve výši 48,1 mil. Kč dostal i obchodní řetězec, který v době pandemie covidu-19 hospodářsky expandoval a nepřetržitě nabíral nové zaměstnance. „Jeho čistý obrat se v roce 2020 oproti roku 2019 zvýšil o 10,5 mld. Kč a zisk o 336,4 mil. Kč. Počet zaměstnanců firma zvýšila o 11,1 procenta,“ konstatoval úřad.
Čerpaly podporu a vyplácely podíly na zisku
Kontroloři dále zjistili, že režim A Plus programu Antivirus připravilo ministerstvo práce zcela v rozporu se stanovenou zásadou, podle níž měly být náklady na udržení pracovních míst sdíleny mezi státem, zaměstnavatelem a zaměstnancem. V tomto režimu stát poskytl zaměstnavatelům příspěvky na náhrady mezd ve stoprocentní výši a vyplatil jim celkem 21,1 mld. Kč.
„Pokud by byla respektována zásada částečné kompenzace, snížil by se objem státem poskytnutých příspěvků na 16,7 mld. Kč,“ poukázal na další podivnosti Nejvyšší kontrolní úřad. V ostatních zemích EU přitom tíži nákladů spojených s udržením pracovního místa nesli alespoň částečně zaměstnavatelé nebo zaměstnanci. I navzdory mimořádné pandemické situaci se v ČR míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 3 % a nabídka volných míst převyšovala počet uchazečů o zaměstnání.
Problematické podle kontrolorů bylo i poskytování příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus. NKÚ prověřoval 31 zaměstnavatelů a jejich 47 871 zaměstnanců a zjistil, že 7 % z podpořených zaměstnanců, tedy 3 363 osob, bylo následně vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání. „Podpora v celkové výši 58,2 mil. Kč tak nevedla k zachování jejich pozic. Deset z 31 kontrolovaných firem čerpalo od státu podporu 1,9 mld. Kč na udržení pracovních míst, ačkoliv v letech 2020 a 2021 tyto firmy vyplácely podíly na zisku,“ zdůraznil NKÚ.
