Soudci Ústavního soudu zasáhli do podoby volebního zákona a vyškrtli některé jeho pasáže. Rozsekli dlouhodobé spory, které panovaly ohledně toho, že naše úprava voleb poškozuje menší hráče a naopak zvýhodňuje ty velké, a to především jejich vítěze. Učinili krok směrem k narovnání pravidel volební soutěže tak, aby byla spravedlivá a její efekty skutečně odpovídaly poměrnému volebnímu systému, který podle ústavy máme mít. Bohužel se tak stalo v době, kdy politické strany a hnutí už vytvořily koalice, aby se dosavadní úpravě voleb přizpůsobily. Ústavní soud tak na politickou scénu vnáší zmatek a nejistotu.
Každé volby do poslanecké sněmovny vyžadují ze strany politických stran a hnutí celou řadu strategických úvah, rozhodnutí a posléze konkrétních příprav a kroků. Ty se odehrávají dlouhou dobu dopředu, a to zvlášť v situaci, kdy vznikají koalice složené z několika politických stran a hnutí, jak je tomu v našem případě. A samozřejmě všechno tohle se děje na základě platného volebního zákona a volebních pravidel.
Pokud ústavní soud do volebního zákona sáhl, a to ještě tak, že parlament bude muset před volbami celkem narychlo přijmout novou podobu zákona, je jasné, že politické strany a hnutí to znejišťuje a vytváří to otazníky nad tím, jak se doposud směrem k volbám zařídily.
V první řadě to může vrhnout do nejistoty politické subjekty vytvářející koalice (tedy Piráty a hnutí STAN a koalici SPOLU tvořenou ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Ty budou čelit tomu, že se za pochodu mění pravidla, podle kterých se jejich koalice budou ucházet o hlasy voličů. A je známá věc, že koalice byly motivované i dosud platnou podobou volebního zákona, která se teď mění.
Koalice by se tím neměly nechat znejistit, ale zároveň je jasné, že v nastalé situaci budou vystavené i úvahám, nakolik je pro ně ve změněných podmínkách předvolební spolupráce výhodná. Je totiž pravda, že nová volební úprava zohledňující rozhodnutí Ústavního soudu, která by měla teprve vzniknout (otázka je, jak přesně bude vypadat a kdy přesně se poslancům a senátorům podaří se na ní shodnout), výrazně dolehne na hnutí ANO, které doposud z našeho volebního systému nejvíce těžilo.
Kooperace, spolupráce a společný postup
Zároveň při předpokládaném dobrém volebním výsledu obou koalic však dopadne i na ně. Zkrátka za současného volebního systému by na tom byly lépe než v tom, který pravděpodobně vznikne. To platí především u Pirátů a hnutí STAN, kteří měli ambici volby vyhrát a právě využít doposud platné nastavení volebního systému zvýhodňující největšího hráče. Zdá se, že se stalo to, co se často stává – ti, kteří volební systém nejvíce kritizovali, dosáhli volební změny až ve chvíli, kdy pro ně ona změna už není tolik výhodná a kdy se systému přizpůsobili.
To samé platí pro trojkoalici ODS, KDU-ČSL a TOP 09, u které to nakonec klidně může být tak, že by získala více mandátů v případě samostatné kandidatury občanských demokratů a dvojkoalice lidovců a topky. Té by nově stačilo překročení pouhé pětiprocentní hranice a zároveň by tím obě strany zabránily riziku svého vypadnutí ze sněmovny. Naopak by si do budoucna mohly polepšit malé strany (to znamená i ČSSD a KSČM), ale za předpokladu, že překročí pětiprocentní hranici.
O to důležitější tak bude, zda se sociálním demokratům a komunistům podaří do sněmovny probojovat. Pokud se jim to povede – nejenom, že Andrej Babiš získá případné koaliční partnery či podporovatele své vlády, ale ti navíc budou silnější, než by byli podle dosud platného volebního zákona.
Největší problém však spočívá v tom, že nic z toho nevíme jistě, protože stále netušíme, podle jakých přesně pravidel se volby budou konat. Je pak obtížné činit jakékoli strategické úvahy, rozhodnutí a přípravné kroky. Obě koalice by tedy udělaly nejlépe, kdyby pokračovaly v cestě, kterou se vydaly už před rozhodnutím Ústavního soudu, a nenechaly se jím rozhodit a znejistit.
Hodnota uvedených koalic totiž nespočívá jen v adaptaci na volební systém, který doposud zvýhodňoval větší hráče, ale vůbec v kooperaci, spolupráci a společném postupu. To má obrovskou hodnotu. Současná opozice to strašně moc potřebuje a porážka Andreje Babiše se bez toho neobejde.
Proto by koalice měly být zachovány a pětice subjektů by s nimi měla počítat i nadále, i když jim současná situace úplně nenahrává; a přestože je v mlze to, za jakých podmínek se volby odehrají.
Možná právě čím hustší je tato mlha, tím více je nutné držet spolu a postupovat společně, a nikoli podlehnout rozvratu a rozprchnout se. Z toho by totiž nakonec Andrej Babiš těžil mnohem více než z jakýchkoli volebních pravidel.
